Hřišť mají Klatovy dost. Ale nejsou pro děti
Až se bude psát rok 2006… co děti – mají si kde hrát? Olda Říha z Katapultu je zřejmě prorok. Jít si odpoledne s partou zahrát fotbal, volejbal nebo si jinak zasportovat – proč ne. Ale za peníze. A čím míň lidí, tím je částka na hlavu vyšší. A zvlášť pro školáky. Zkrátka doba Rychlých šípů minula a místo za Šmejkalovou ohradou se musejí kluci scházet na trávníku mezi paneláky. Nebo někde ve městě.
Ani skatepark
Najít v Klatovech kvalitní hřiště na odpolední dovádění? Žádný problém. Jenže za ta nejoblíbenější je třeba zaplatit kolem dvou stovek za hodinu. „Když se chceme s kamarády jen tak vyblbnout s míčem, musí nám stačit sídliště. To se ale zase nelíbí lidem, kteří tu parkují auta,“ říká Martin Janeček. Proč si nejdou zahrát třeba ke klatovskému gymnáziu? „Na to nemáme peníze,“ dodává. Z centra Klatov do Lub se už přestěhovaly i fotbalistky PS Křeč.
„Hřiště u Masarykovy základní školy nám sice vyhovovalo, jenže je docela vytížené. A zvlášť o víkendu. Kromě toho platit přes dvě stovky na hodinu je docela dost. Máme mezi sebou studentky, a kdybychom se měly složit na celou sezonu, tak se nedoplatíme,“ říkají fotbalistky. „V Lubech máme teď skvělé zázemí a za mnohem příznivější cenu,“ dodávají.
„Já když si chci s kamarády jen tak začutat, tak jezdíme do Janovic nebo za kamarády někam na vesnici. Tam jsou pro to příznivější podmínky. Hlavně ceny,“ míní František Koláček. Tomáš Ryba, který hraje fotbal za Týnec, si naopak nemůže vynachválit hřiště u Masarykovy základní školy. „Zkoušeli jsme s kamarády areál u gymnázia, ale ten sousední je lepší. Chápu, že pro normální školáky je to drahá záležitost, zvlášť když se jich sejde pár,“ tvrdí. Dnešní třicátníci už jen se slzou v oku vzpomínají na hřiště, která byla snad na každém sídlišti.
„V Podhůrčí jsme jako děti hráli fotbal skoro každý den. Ale takováhle nezávislá kopaná je dnes téměř nemožná. Jsou tu dětská hřiště, ale většinou s prolézačkami a pískovištěm. A platit si areály? Na to ti malí kluci nemají. A ostatní hřiště už zarostla trávou,“ vzpomíná Marek Houška. Podobný problém mají v Klatovech milovníci skateboardů nebo BMX kol. Pro jejich zábavu tady byl před čtyřmi roky otevřen nový skatepark za dva miliony, ovšem v provozu byl jen rok. Zastupitelé rozhodli o zrušení atrakce kvůli tomu, že si obyvatelé horažďovického předměstí stěžovali na hluk.
„Musíme jezdit v ulicích a to se zase spoustě lidí nelíbí. Scházíme se u Beránku, ale to samozřejmě není skatepark,“ zlobí se Lukáš Domčík. Trnem v oku jsou tito mladí lidé hlavně důchodcům a některým řidičům. „Na Rybníčkách, kde se nejčastěji schází, mi jednou nějaký kluk na BMX kole vletěl rovnou pod auto. Jen tak tak jsem zabrzdil,“ zlobí se třicetiletý řidič. Ani v centru města nemají pro tento styl zábavy někteří lidé pochopení.
„Jednou takhle blbli na kolech na náměstí, jezdili pozpátku, vyskakovali na chodník a pak zase zpátky na silnici. Tady nemají co dělat,“ rozčiluje se důchodce František Smázal. „Ať si jdou někam na hřiště,“ dodává. Tím se uzavírá bludný kruh – pro vyznavače skateboardů a BMX kol v Klatovech nic není. Zastupitelé už vloni slibovali vybudování nového skateparku v lokalitě na Vodojemu. Ale tam zatím pro mladé lidi holdující adrenalinové zábavě nic není.
„Občas se vydáme do Janovic, kde skatepark mají. A je to skvělé. Tady prostě takové centrum zábavy chybí. Mají je všude ve větších městech, a tady nám ho prostě zrušili,“ říká zklamaně Patrik Dočekal.
Vadí peníze i termín
Redaktor Sedmičky oslovil několik školáků, zda by byli ochotni za pronájem hřiště platit zhruba stovku na hodinu. „To ani náhodou. Na to, abych si s klukama zahrál někde s míčem, nebudeme přece platit. Ve městech má být normální hřiště,“ tvrdí většina dotazovaných, kteří se spoléhají většinou na prostory kolem sídlišť. Druhá nejčastější odpověď se týkala objednávání hřiště na dlouho dopředu.
„Když by se nás sešlo třeba deset, tak ty peníze bychom za to klidně dali. Ale někdo onemocní nebo se prostě nesejdeme a už nám uteče zamluvený termín. Kdyby tam člověk prostě mohl jen přijít a zabavit se podle svého,“ říkají další školáci, kterým na sídlištích chybí obyčejná hřiště. „Za našich let klukům stačil obyčejný trávník. Jenže dnes je z trávníků psí WC a odpadkový koš pro opilce a feťáky,“ zlobí se Miroslav Holý.
Pokud už se ale děti přece jen rozhodnou zajít na více-účelová hřiště, kromě poplatku musejí počítat s tím, že areál si musejí objednat alespoň s třídenním předstihem. Víceúčelový areál u klatovského gymnázia je navíc natolik oblíbený, že víkendové akce je nutné zamluvit týden předem.
„Já chodím s přáteli na klatovské kurty hrát tenis. Samozřejmě ani tady to není jako pinkat někde na sídlišti a člověk musí dodržovat pravidla a zaplatit na hřišti pobyt. Jenže lidi si musí uvědomit, že údržba hřiště stojí spoustu peněz,“ říká Jaroslav Fišer.