Souvisí to pochopitelně i s logickými operacemi, které jsme znovu nemuseli počítat, stačilo je vypočítat jednou a příště si už jen vyhledat výsledek. Pokud rychle přeskočíme do současnosti, toto „odkládání znalostí“ („cognitive offloading“) se dostalo na zcela novou úroveň, která se dle výzkumu vědců z několika univerzit bude ještě stupňovat.
Internet i smartphone mění náš mozek
Pokud v poslední době cítíte, že se vám rapidně zhoršuje paměť, tak věřte, že nejste rozhodně sami. S rozmachem elektronických kalendářů, to-do listů a dá se říci i obecnou dostupností služeb jako je vyhledávač Google a podobně, se náš mozek snaží přizpůsobovat.
Stále větším používáním těchto externích věcí se dle vědců mozek více přizpůsobuje a snaží se o efektivnější fungování, které ho stojí méně energie. Odkládání informací mimo náš mozek tak začíná být stále častější.
Kapacita i výkon našeho mozku je omezený a tento proces je tak přirozeným vývojem toho, jaké nástroje máme nyní k dispozici. Zatímco před příchodem smatphonů byly tyto nástroje dostupné jen na některých místech, nyní je máme neustále u sebe. A tím se zvětšuje spolehnutí na to, že v případě potřeby je daná informace k dispozici externě takřka kdykoli a není ji nutné „ukládat“ pomocí neuronů v našem mozku.
Pozitivní efekt
Počítače, vyhledávače, Wikipedia a tisíce dalších nástrojů dostupných kdykoli a kdekoli pomocí chytrého telefonu nám umožňují být produktivnější takřka ve všem, co děláme. Díky tomu můžeme mít neustále při sobě všechny znalosti lidstva za celou jeho historii, takřka všechny informace ze všech různých oborů, ve kterých můžeme i relativně snadno a rychle vyhledávat odpověď na otázku nebo problém, který řešíme.
Dokončení článku je na .