Jak se v Polance zachraňoval zámek, či to, co z něj zbylo

Polanka je rozdělena. Jedni bojují za záchranu zámku, druzí volají po jeho zbourání.

Většinou si ho lidé ani nevšimnou. Z velké nevzhledné budovy nedaleko kostela v Polance nad Odrou nelze nijak usoudit, že bývala zámkem a zemědělskou usedlostí už někdy od čtrnáctého století. To spíše připomíná opuštěná kasárna.
V kostce je to zhruba tak, že zámek, či to, co z něj zbylo, dostala od komunistů zpět po listopadu 1989 rodina Doleželů. Zámek není nijak památkově chráněn. Místní podnikatelka Šárka Bendžalová chce budovu srovnat se zemí a na rozsáhlých pozemcích postavit různá relaxační penzion a rodinné domy. Demoliční výměr byl již vydán. Někteří místní se ale zámku vzdát nechtějí. V minulém týdnu proti jeho zbourání demonstrovali. „U zámku bydlím a mám k němu citový vztah. Polanka je obvodem Ostravy a nám jde o identitu. Nechceme, aby se z polanky stalo jen satelitní městečko,“ říká Radomír Zacios, organizátor demonstrace. Příprava na ni byla důkladná. Vznikl posudek od expertů z Českého vysokého učení technického. Ti se jednoznačně vyslovili za záchranu zámku. Uvádějí, že jeho stav zvláště vevnitř vůbec není tak hrozný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Kvůli zámku navštívili polanečtí i pražskou Sněmovnu. Příležitost vycítili politici sociální demokracie, kteří na demonstraci v odpoledním vedru přijeli. Smutek cítí i mnozí místní, kterým by jednoduše zámek chyběl. „Chodil jsem do zámku už jako kluk pro mléko. Kdyby se někdy zámek někdy dostal do původního stavu, bylo by to krásné,“ zasnil se osmaosmdesátiletý Vítězslav Sýkora. Obdobně mluvil i jeho kamarád Zdeněk Kudela. „Nevidím jediný důvod, proč zámek bourat. Dá se zachránit,“ přišel podpořit demonstranty další ze seniorů Polanky.
Kde je stát, doprčic
Na místo dorazili exministři ČSSD Zdeněk Škromach a Vítězslav Jandák. „Památkáři jen žvaní a nekonají. Vidím v tom šmelinu,“ oznámil všem exministr kultury Jandák. Při slovu šmelina však vybuchl jeden z příznivců podnikatelky Bendžalové. I ona s příznivci bourání na místo dorazila. „To není žádná šmelina! To jen hyzdí Polanku. Všechno je to v prdeli už od komunistů. Co tady chcete zachraňovat?,“ rozkřikl se na Jandáka místní zastánce bourání. „Tak ať to stát koupí, doprčic,“ odpověděl muži Jandák. „Tak už se v té vládě domluvte!“ oponoval muž. „Já nejsem ve vládě sorry. Protože jsme to prosrali. Ale za mne se takový věci nekonaly,“ argumentoval exministr kultury hlasitě. Relax bude ideálem
Jarmila Korábová, která rodinu majitelů Doležalových zastupuje, na demonstraci nepřijela. Dozvěděla se o ní pozdě. „ Na to, abychom to po komunistech dali zámek dohromady, prostě nemáme,“ říká Korábová po telefonu. Argumentuje, že dvanáct let nabízela rodina zámek obvodu, městu i kraji. Nikdo prý neměl zájem. „Když náš dědeček Doležal za první republiky budovu kupoval, už to byl zanedbaný statek,“ dodává Korábová.Záměry Šárky Bendžalové s penzionem je plánem, který se rodině dědiců líbí. „Relaxační centrum bude na tom místě ideální,“ myslí si Korábová.
Zcela jiného názoru je však kronikář obce Jaroslav Král /shodné příjmení s autorem článku je jen náhoda/. „ Záleží mi na tom, aby jedna z nejtypičtějších památek v Polance zůstala. Těžko by se mi umíralo s vědomím, že zámek je v troskách,“ prohlašuje starý muž. O jedinečnosti zámku je přesvědčen i stavební inženýr Jan Štěpánek. „Mám prolezlou snad každou památku v kraji. Tady je velká šance na záchranu. Středověkou tvrz ze čtrnáctého století snad nezbourá bagr jedním šmahem,“ doufá.
„Odborné orgány na to s prominutím sraly,“ je opět slyšet na demonstraci exministra kultury Janáka, který se nakonec ukazuje v roli mírotvůrce. „Nehádejte se,“ vzkazuje debatujícímu shromáždění. Půjdu za ministrem kultury. Za pár tejdnů bychom mohli něco vědět. Ale možná mne pošlou do háje. To já nevím,“ loučí se s demonstranty i jejich odpůrci Vítězslav Jandák.