Jako student tajně maloval akty
Od školky maloval malý Tomáš Kadlec své babičce obrázky. Dnes dělá divadelníkům scény, navrhuje plakáty a jeho ruce restaurovaly i obrazy ve Švýcarsku.
Do kláštera Kloster Magdenau odjel v roce 2008. „Na dva měsíce jsem se tam ukryl, restauroval obrazy
a dělal grafické práce. Všechno za nocleh a stravu,“ vzpomíná Kadlec.
Tam uvěřil a začal psát básničky o hledání pravdy. „Maloval jsem obrázky a pochopil, že dřív jsem chtěl zachytit nálady a vlastní pocity. Dneska vím, že to, co maluji, zároveň poznávám. Mým cílem je naprosto svobodně tvořit,“ vysvětluje mladík.
K umění se dostal v jindřichohradeckém domě dětí
a mládeže, kam chodil pět let na keramický kroužek. „Bavilo mě sice kreslení, ale chtěl jsem jít na keramickou školu do Bechyně. V deváté třídě mě ovšem jeden grafik upozornil na to, že se dají studovat také grafické obory a že je to zajímavá práce,“ vzpomíná.
A tak se přihlásil na Střední soukromou uměleckou školu designu v Praze.
Tam mu jeden kamarád nabídl, že by mohl chodit kreslit na Akademii výtvarného umění. „Profesoři měli ve studentech trošku zmatek a nevěděli, kdo kam patří. Tak jsem načerno maloval s vysokoškoláky akty. Byla to pro mě velmi zajímavá zkušenost,“ říká mladý grafik.
Už na škole si vysloužil za své práce pochvalu. To když jednou hodnotil profesor práce vysokoškolákům. „Říkal, že to není ono, a že na tom musí víc zapracovat. Pak se zastavil u mého obrázku. Chvíli se na něj koukal a pak všem povídá. No vidíte, není to sice ještě dokonalé, ale takhle nějak by to mělo vypadat,“ popisuje.
Bylo to vítězství středoškoláka nad akademiky. Po čase ale všechno prasklo a kreslení na akademii skončilo.
V roce 2005 dokončil Kadlec studia na škole designu
a nastoupil do tiskárny
v Hradci jako grafik. Vadilo mu ale, že se nemůže moc výtvarně projevovat,
a tak po roce nastoupil do Muzea Jindřichohradecka, kde prováděl výtvarné práce.
V roce 2007 vyměnil místo za asistenta na Střední soukromé škole designu v Praze, kde učil písmo a kreslení. „Chvilku jsem pracoval jako zahradník, grafik, pomocník archeologa a průvodce v muzeu,“ říká muž, který se dnes živí jako cukrář.
Pod jeho rukou vznikají
i plakáty na plesy nebo kulisy. Ty mohou lidé vidět i ve hře Ať žije Bouchon. Letos
v červnu představí Kadlecovu tvorbu Galerie Špejchar u Dolního Skrýchova.
