Jan Skořepa představuje Afriku | E15.cz

Jan Skořepa představuje Afriku

Jitka Pavlíková

Drsný osud zvířat i několika málo žijících členů kmene Tindiga zachycuje malíř Jan Skořepa.

Litvínov / Po delší době představil Luboš Eger v litvínovské galerii Modrý hrozen autora, jenž se zaměřuje na reálnou kresbu. Jan Skořepa je následníkem malíře Zdeňka Buriana. O jeho obrazech tak můžeme mluvit jako o umělecké dokumentaristice.

Život v Africe

Z obrazů Jana Skořepy je patrné, který kontinent jej fascinuje. Vždyť samotná výstava se jmenuje T.J.A. (to je Afrika). Umělec pravidelně jezdí do Afriky, přesněji do Tanzanie a na Zanzibar, kde nejen maluje a fotografuje, ale také hledá ztracený svět. Sblížil se s plachým křováckým kmenem Tindiga, který je na pokraji vymření.

Než se dostal na černý kontinent poprvé, musel volit mezi touhou poznat vysněný svět a láskou k malování. Naštěstí pro jeho obdivovatele se rozhodl nejdřív studovat malbu. Dobrodružný život horké Afriky mu zatím nahrazovala královédvorská zoologická zahrada s exotickými zvířaty.

Učitel Burian

Jan Skořepa se narodil 30. října 1950 ve Dvoře Králové nad Labem. Dnes žije a tvoří vyučený automechanik v Kuksu. Za hodiny u malíře Zdeňka Buriana obětoval své úspory pro plánovanou cestu do Afriky. Tehdy ještě netušil, že budou jeho pravidelnou součástí života.

Ke své první výstavě se malíř odhodlal až po sedmi letech návštěv a třech rocích přímého studia u Buriana. „Lásku k přírodě, ke zvířatům, ale především k Africe vyjadřuje již od mládí prvními kresbami slonů, zeber a chýší afrických domorodců,“ napsal o něm do programu první výstavy v rodném Dvoře Králové Josef Vágner, zakladatel dvorského safari a vůdce řady afrických expedic.

Skořepa po vyučení u něj nastoupil jako řidič. A byl to právě on, kdo zakladatele safari ve Dvoře seznámil s Burianem. Následovalo otevření monumentální Galerie Zdeňka Buriana přímo v areálu ZOO-parku, kterou mladý malíř inicioval a řídil. I jeho zásluhou maloval Burian ročně pro expozici šest velkých pláten.

Africký večer

Výstavu T.J.A. v litvínovské galerii majitel s umělcem naplánovali do 11. září, lidé by si ale měli pospíšit, aby si sedmadvacet olejomaleb prohlédli. „Nakonec budeme obrazy sundávat už na konci srpna. A protože se pan Skořepa nemohl vernisáže zúčastnit, plánuji derniérové rozloučení. Takový africký večer s lidmi, kteří mají Afriku rádi a umí o ní povídat,“ zamyslel se Luboš Eger.

Po Skořepovi se v galerii Modrý hrozen představí malíř Lubomír Fárka ze Žatce. „Vernisáž připravíme pravděpodobně na druhý zářijový pátek. Dnes chodí na představení výtvarníka kolem šedesáti až sto padesáti lidí. Už to jsou většinou stálí hosté. Nejen z Mostecka, přijíždějí i z Prahy či Německa. Nemám ale zájem o to, aby sem chodilo co nejvíce lidí. Chci, aby chodili ti, kteří mají umění opravdu rádi,“ vyjádřil se Eger.

S vývojem publika má zajímavé zkušenosti. „Po revoluci lidé hltali vše nové a chodilo na výstavy nejrůznější publikum. Opravdu pestré. Samozřejmě nechyběli ani vyjídači oříšků a vína,“ zavzpomínal s úsměvem Eger.

Majitel galerie se také snaží vybírat jen opravdu kvalitní umělce. „Myslím, že se mi to daří. Rád představím i regionální výtvarníky, ale musí to být špička. Na adventní dobu například připravujeme výstavu litvínovského umělce Jaroslava Vodičky,“ podotknul Eger.

Autor: Jitka Pavlíková

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.