Pokusy s genetickým editováním zahradní rostliny rozšíří schopnosti vědců a přispějí ke vzdělání veřejnosti.
Japonští vědci z University of Tsukuba poprvé v historii použili metodu editace genetického kódu označovanou CRISPR-Cas9 k zásadní úpravě vzhledu živého organismu. Genetici pozměnili barvu oblíbené japonské zahradní květiny, která je v Česku známá jako povijnice (Ipomoea nil), a to z fialové na bílou. Dosažení zásadní barevné změny přitom bylo poměrně jednoduché, stačilo narušit jediný genový pár.
Japoncům se tak podařilo prokázat potenciál genové editace v zahradnictví. Povijnici si vybrali mimo jiné z toho důvodu, že se rostlinou zabývali v minulosti. Podařilo se jim přečíst její kompletní genetický kód a vytipovali množství dalších úprav, které by v něm mohly být provedeny. Změna barvy se tak stala první z řady pokusů, které květinu čekají.
Úspěch podle Japonců značí i to, že stejné vlastnosti jako upravené květiny, vykazovaly i jejich další generace. Podařilo se tak potvrdit, že umělou genetickou změnu je možné předávat standardním procesem rozmnožování.
Vědci jsou přesvědčeni, že změnami v kódu rostlin vyvinou nové, hezčí a zajímavější druhy. Doufají ovšem také, že postupnou popularizací těchto úprav společnosti vysvětlí principy a také případné nástrahy genové editace. Ta se ostatně stala prozatím velkým společensko-etickým otazníkem napříč světovými kulturami.
