Je jim 47 000 000 let

Moravské zemské muzeum připravilo výstavu fosilií z paleontologických Pompejí - německé lokality Messel.

Poklad, o kterém sní každý archeolog, vystavují do 7. dubna v Paláci šlechtičen v Kobližné ulici. Jedinečnou kolekci 125 fosilií obratlovců včetně velkých savců mohou vidět návštěvníci Moravského zemského muzea. Originální zkameněliny pocházejí ze slavné lokality Messel, která je od roku 1995 zapsaná do světového dědictví UNESCO.

„Toto naleziště mnozí nazývají paleontologickými Pompejemi, protože díky mimořádným fosilizačním podmínkám jsou na zkamenělinách zachovány i ty nejjemnější struktury včetně obsahu žaludku, zbytků tkání, peří ptáků, blanitých křídel netopýrů či srsti savců,“ upřesňuje kurátorka výstavy Růžena Gregorová z geologickopaleontologického oddělení muzea.

Lokalita představuje jedinečný fosilizovaný archiv života před 47 miliony lety. V Evropě bylo tropické klima způsobené celosvětovým oteplením, takže ani na severním a jižním pólu nebyl sníh.

V oblasti hornorýnského prolomu na přelomu křídy a třetihor bouřily sopky. Exploze vulkánů po sobě zanechaly řadu kráterů, z nichž jeden se stal dějištěm messelského příběhu. Kráter postupně zaplavila voda a vzniklo rozsáhlé jezero. Téměř veškerou vegetaci zničil výbuch sopky, ale v tropickém klimatu si příroda našla rychle cestu k novému životu. Břehy jezera pokryly rostliny a jezero se stalo domovem mnoha živočichů - byl to doslova tropický ráj uprostřed Evropy. Proces, při kterém se rozkládaly odumřelé organismy, odčerpával z jezerních vod kyslík. Důsledkem toho se staly hlubší vrstvy jezera včetně dna jedovatou pastí. „Jezero od přítoků odříznul vysoký kráterový val, takže se do něj nedostávalo příliš okysličené vody z okolí. Během několika stovek tisíců až jednoho milionu let řasy, houby, rostlinné zbytky a části jílů vytvořily na dně jezera bahno, ze kterého vznikly slavné messelské živičné břidlice s pozůstatky živočichů a rostlin,“ vypráví Gregorová příběh starý miliony let.

Návštěvníci výstavy díky tomu uvidí dokonale zachované kostry ryb, žab, ještěrek, krokodýlů, hadů, želv, mnoha druhů ptáků a savců. Právě savci patří z vědeckého hlediska k těm nejdůležitějším, protože často představují raná stádia evoluce.

Badatelé tam objevili pětačtyřicet druhů, které obývaly okolí Messelského jezera od břehů až po koruny stromů okolního pralesa. Mezi exponáty jsou také dokonalé kostry předků vydry, mravenečníka, lemura, primáta, tapíra, prakoně, ježkovitých savců, hlodavců, primitivních masožravců či vačnatců. Většina z nich vyhynula ještě do konce třetihor. „Vnímavý návštěvník si správně položí otázku, kde se na evropském kontinentě vzali živočichové, kteří dnes žijí na jižní polokouli - jako krokodýli, mravenečník, tapír, lemur či vačnatec. Rozložení kontinentů ale bylo v geologické minulosti rozdílné a takzvané kontinentální mosty umožnily migraci zvěře z kontinentu na kontinent,“ říká mluvčí muzea Eva Pánková s tím, že lokalita Messel odkrývá návštěvníkům ojedinělé výstavy výhled do historie.

Exponáty pocházejí z Hesenského zemského muzea v Darmstadtu. Brněnští muzejníci expozici doplnili o interaktivní prvky. Majitelé chytrých mobilních telefonů mohou své přístroje využít jako zvukové průvodce. Sály totiž pokrývá bezdrátový internet. Plán výstavy, ale také jednoduchou počítačovou hru najdou zájemci na webových stránkách Moravského zemského muzea.

MESSEL ON TOUR

* Výstava je v Paláci šlechtičen v Kobližné ulici k vidění do 7. dubna 2012.
* Otevřeno je od 9.00 do 15.00 hodin, od středy do pátku až do 17.00 hodin a o víkendech vždy od 13.00 do 18.00 hodin.
* Dospělí zaplatí sto korun, děti polovinu. Rodinný lístek stojí 250 korun.