Málokdo se může pyšnit tím, že pozvedl český jachting na vyšší úroveň. Plzeňský David Křížek k těmto lidem patří. Kromě toho, že pravidelně vyhrává mistrovství republiky v různých lodních třídách, obsadil třetí místo v nejtěžším závodě osamělých mořeplavců s názvem Atlantik Minitransat. Na šest a půl metru dlouhé lodi zdolal trasu o délce 4200 námořních mil za dvacet dní, čtyři hodiny a devětadvacet minut. Český jachting tak díky němu zaznamenal vůbec poprvé ve své historii zisk medaile v této extrémní oceánské lodní třídě.
Jakého úspěchu z letošního roku si ceníte nejvíc?
Vyhrál jsem celou řadu závodů a mám další tři mistrovské tituly, ale nejvíce si cením sedmých míst jak z mistrovství světa, tak i z následného mistrovství Evropy katamaránů. Jezdím s novým kosatníkem Zdeňkem Adamem teprve první sezonu a máme ještě velké rezervy. Jsme skvělí kamarádi a perfektně v závodě spolupracujeme. Navíc jízda na superrychlých katamaránech přináší hodně adrenalinu. Mám z toho prostě radost a vím, že se máme v čem zlepšovat.
Co vás čeká příští rok?
Příští rok mě čeká mistrovství Evropy katamaránů v Holandsku, na které navazuje závod Round Texel, kde startuje běžně až šest set katamaránů. Mistrovství světa pak bude v září v Itálii. K tomu mě čeká série závodů na vratkých skifech, ale také námořní jachty. Sezonu tradičně zakončím extrémním závodem Rolex Middle Sea Race z Malty kolem Sicílie.
Na jak dlouho dopředu plánujete svoje akce?
Oceánské projekty plánuji na několik let dopředu, ale účast na okruhových regatách vždy jen před sezonou.
Jaký rekord vás láká?
Za největší metu považuji sólový závod kolem světa s názvem Vandée Globe nebo etapový závod Around Alone. Nyní mě láká světový rychlostní rekord přes Atlantik na otevřeném šestimetrovém katamaránu.
Jste členem skupiny No Limits. O co přesně se jedná?
Jedná se o sdružení nejextrémnějších sportovců světa. My jsme se s Martinem Ducháčem dostali do této partičky díky překonání Atlantiku za třiatřicet dnů na ultralehkém nafukovacím šestimetrovém katamaránu. Jsou tam ale ještě mnohem větší extrémisté.
Jste jako pohádkový Nebojsa, nebo máte před živly respekt?
Při zimním plánování nových projektů jsem Nebojsa, ale uprostřed oceánu je ve mně občas malá dušička. Když jsou obrovské vlny, větrná smršť, která hřebeny vln utrhává, a vy se řítíte černou nocí na malé lodi. Nemáte možnost komunikace s pevninou a nevíte, zda vítr ještě nezesílí nebo zda se neobjeví obří vlna. To jsou pak těžké chvíle, ale baví mě je překonávat. Hodně vás to posílí.
Není vám líto, že jako stát nemáme moře?
Určitě je mi to líto. Jachting by pak měl větší popularitu a život úspěšných jachtařů by byl podstatně jednodušší. Česko ale pro svůj život potřebuji. Je to můj domov a rád se sem z dlouhých cest vracím. Jen ale do té doby, než mě moře zase zavolá.
