K Sázavě za kamenným stádem
Ve vesničce Ostrov poblíž Ledče nad Sázavou prý kdysi žila bohatá ovdovělá selka. Šly o ní řeči, že svého manžela usoužila a také k čeledínům a děvečkám na svém hospodářství se chovala krutě.
Když se jednou u ní zaměstnaný pasáček ze strachu kvůli zatoulané ovci nevrátil domů se stádem, selka ho proklela. „Kéž bys tam raději s celým stádem zkameněl!“ řekla prý, a stalo se. Když pasák ani ráno nepřišel domů, tak se jej vydala selka hledat. „Jaké bylo její překvapení, když tam našla pasáčka i celé stádo proměněné v kameny,“ napsal v knize pověstí Na Sázavě Eduard Doubek. Od té doby se prý pak začalo pastvině mezi vesničkami Ostrov a Hradec a zdejšímu lesu říkat Kamenné stádo.
Kdo by chtěl důkaz, že je pověst pravdivá, může se snadno přesvědčit - obrovské bílé balvany jsou v lese nad Ostrovem u Ledče nad Sázavou rozesety dodnes.
Cíl turistů
Pověst je už možná po staletí pevnou součástí místního koloritu, proto zdejší lidé nad obcí u cesty asi sto metrů pod Kamenným stádem vyrobili pro výletníky stylové odpočívadlo s přístřeškem a shluky bílých balvanů.
Dříve prý byly balvany i na loukách u lesa, kde se dodnes dochovaly, odtud je však postupně hospodáři odvozili.
Stráň nad Ostrovem se stala 14. srpna 1870 místem konání táboru lidu z Ledečska, kde pořadatelé rozdávali text prohlášení tehdejších českých poslanců, deklaraci, protestující proti uspořádání rakousko-uherské monarchie. Ve vlasteneckém vzedmutí chtěli místní předáci návrší dokonce přejmenovat na Deklarant. „Jméno se však oficiálně ani mezi lidmi neujalo,“ napsal k historii Ostrova autor publikace Toulky vrchovinou František Pleva.
Přímo ve stráni nad Ostrovem je ještě pozoruhodný několik set let starý systém zemědělských teras, které jsou svou rozlohou téměř jednoho čtverečního kilometru největší na celém Ledečsku.
Ostrovský mlýn je zajímavý jedním ze svých pravidelných zákazníků, byl jím spisovatel a vedoucí kultovních pražských chlapeckých oddílů Jaroslav Foglar. Ten totiž pořádal pravidelné letní tábory své družiny nedaleko odtud v údolí Sázavy už od roku 1925.
Dva kilometry východně od Ostrova je u obce Pavlov stanice ochrany zvířat, která je populárním centrem ekologické výchovy. 21. dubna ekologové z Pavlova například pořádají Vítání ptačího zpěvu v zámeckém parku ve Světlé nad Sázavou, sraz u zámku je v šest hodin ráno.
V maskách zvířat
Slavnostní zahájení návštěvní sezony v rekonstruované pavlovské stanici bude letos o víkendu 5. a 6. května od devíti hodin dopoledne do tří hodin odpoledne. Protože úkolem záchranné stanice je pomoc tuzemským volně žijícím živočichům, uvítají provozovatelé stanice o onom víkendu především návštěvníky, kteří přijdou v maskách příslušníků domácí fauny.
„Masky, které nás přesvědčí, že jde o příslušníka druhu patřícího do naší přírody, mají vstup zdarma. Ale ti, kdo přijdou v masce za živočicha u nás nepůvodního či dokonce invazního druhu, nebudou vlídně přijati, ale naopak nemilosrdně zapuzeni,“ varují v žertu pořadatelé. Slavnostní zahájení bude tedy současně příležitostí dozvědět se něco o konkrétních tvářích živé přírody kolem nás.
Hluboké lesy severovýchodně od Ostrova jsou zase místem, kde se u prameniště nezdínského potoka nachází kaple. Voda ve studánce je prý léčivá, analýzy ukázaly na její slabou radioaktivitu.
Kaple zde byla postavena z podnětu faráře Františka Boháče z blízké Číhoště v roce 1929, každý rok v červnu sedmou neděli po Velikonocích tady věřící pořádají křesťanskou pouť. Na místě původně stával jenom litinový kříž, který je dnes uvnitř kaple.
V roce 1968 se zda konala pouť, kterou sloužil opat želivského kláštera Vít Tajovský, zúčastnilo se jí šest tisíc věřících. V roce 2006 nad kaplí dobrovolníci vybudovali křížovou cestu. Kolem studánky vede od Nezdína do Opatovic modrá turistická značka.
Obec Číhošť, vzdálená od Nezdína tři kilometry severně, je známá především událostmi z přelomu let 1949 a 1950, kterým se dnes souhrnně říká Číhošťský zázrak. Během mše svaté při třetí adventní neděli se při kázání zdejšího faráře Josefa Toufara začal hýbat půlmetrový kříž na hlavním oltáři zdejšího kostela Nanebevzetí Panny Marie. Totéž se prý opakovalo také 25. prosince a při bohoslužbách během postní doby v únoru a v březnu.
A ještě je jeden důvod, proč navštívit Číhošť: na severním okraji obce směrem na Hroznětín zde stojí na podstavci malý jehlan, který prý označuje skutečný geografický střed Evropy.
ZÁZRAK A ZLOČIN
Faráře Toufara zatkla StB 28. ledna 1950 a obvinila ho z inscenace zázraku pomocí mechanického zařízení. Na následky mučení vyšetřovatelem Ladislavem Máchou farář Toufar 25. února 1950 zemřel v pražském sanatoriu na Bulovce. Pravda o číhošťském zázraku zřejmě nebude nikdy odhalena, z kostela se však už v padesátých letech stalo neformální poutní místo, které je i dnes mezi věřícími stále velmi vyhledáváno.
