Konečná řeka od Pink Floyd
Endless River je dvacet let starou nahrávkou, která dokonce nikdy neměla vyjít a měla zůstat nikdy nevydaným mixem jam sessions a skladeb, které se nakonec nevešly na opravdu poslední regulérní album Pink Floyd Division Bell. A co víc, až na pár výjimek jde o album čistě instrumentální. Už proto je mylné čekat písničkové Floydy, kterými se kapela stala zejména pod diktátem Rogera Waterse (této poloze se blíží snad pouze skladba Anisina). Daleko spíš jde o Pink Floyd artrockové, jak se nejvíce projevili na deskách Ummagumma a Atom Heart Mother. Obecný problém pak je, že na tuto etapu si mnozí milovníci britské legendy příliš nepamatují a většinou ji ani nemají rádi. A právě ty Endless River zklame.
Posluchače, kteří jsou alespoň trochu otevřenější a nechtějí pouze Another Brick in the Wall či Hey You ale Endless River příjemně překvapí. Především tím, jak silný materiál kapela dokázala „vyhodit“, nebo se k němu alespoň později nevrátit a dodělat do plnohodnotné nahrávky.
Druhou pravdou o Pink Floyd, kterou novinka potvrzuje, je jejich hudební vizionářství a žánrová pestrost. Najdeme zde ozvuky ambientu, art-rocku, elektroniky, ale samozřejmě vše v typickém podání Davida Gilmoura a spol.
V neposlední řadě nelze odhlédnout od samotného statusu nahrávky. Jde o poslední vzkaz jedné z klíčových kapel populární hudby. Už proto jde o velkou desku, jakých letos vzniklo pohříchu málo.
Pink Floyd: The Endless River
Vydavatel: Parlophone, 2014
Hodnocení: 80 %
