Kornův 4TET míří do Hodonína

Po dvou letech se do hodonínského domu kultury vrátí vokální kvarteto 4TET. Svůj pěvecký rozsah předvedou posluchačům Jiří Škorpík, Dušan Kollár, Jiří Korn a David Uličník.

Bylo těžké najít čtyři hlasy, aby k sobě tak ladily?

Škorpík: Těžké ne, byl to osud. Jiří chtěl spolupracovat se mnou a já s Dušanem, se kterým nám vždy šly hlasy perfektně k sobě. A nejen to. Vždy jsme se měli „rádi“ a zpěv nás nesmírně bavil. Až u Davida rozhodoval hlasový rozsah a to, jestli k nám dobře sedne.

Korn: To je zkrátka osudová záležitost. Já osobně vždy toužil po takovém seskupení a mohu říct, že mám nesmírné štěstí, že jsem se toho dočkal. Všem pánům děkuji. Nesmírně si vážím jejich umění a skromnosti.

Uličník: Mně to těžké nepřišlo, kluci k mému hlasu prostě přišli jako slepí k houslím.

Kollár: Já byl nalezen.

Jaký vztah máte k jižní Moravě?

Škorpík: K celé Moravě mám kladný vztah, protože se tam narodila moje maminka a žije tam vlastně celé příbuzenstvo z její strany. Od dětství jsem navíc trávil prázdniny u tetičky ve vesnici Osová Bítýška. Navíc mi z této úrodné oblasti zachutnala různá vína.

Korn: Asi jako k severní Moravě. Všude dobře. Hlavně když je slivovice. První seznámení s touto tekutinou ještě v Olympicu bylo celkem tragické, ale každá špatná zkušenost k něčemu dobrá.

Uličník: Jsem rodák.

Kollár: Moravu mám rád a vždy si tam říkám, že je to už jen dvě stě kilometrů domů do Banské Bystrice.

Jaká muzika vás baví kromě té vaší?

Škorpík: Hudba mne baví, bavila a vždy bavit bude ve všech formách. Miluji ale hudbu klasickou, Dvořáka, Mozarta a další. U ní odpočívám, přemýšlím i cestuji autem.

Korn: Dobré hudby je naštěstí víc než dost. Začínám se ohlížet i v klasických vodách. Krásných melodií naštěstí stále přibývá.

Uličník: V poslední době poslouchám převážně klasiku.

Kollár: Beat, rock, funky a někdy i ticho.

Je nový rok, máte nějaký nesplněný sen či předsevzetí?

Škorpík: Nový rok pro mě není důvodem k předsevzetím, ale určitá si dávám celoročně. A nesplněný sen? Být štíhlý krásný chlap. Jinak snad rodina, zázemí a takové to obyčejné domácí štěstí, láska, klid a pohoda.

Korn: Předsevzetí jsem již dávno vypustil. Tedy na Nový rok. Je to holý nesmysl. Když po něčem toužím, mohu se rozhodnout i o prázdninách. Třeba. Ale sny jsou sny a možnosti jsou pro každého jistým způsobem předurčené. V naší profesi záleží hlavně na tom, umět si vybrat dobrý tým spolupracovníků. Žijeme ve světě velkých diletantů a neumětelů, kteří mají většinou hlavní slovo a to je celkem smutné.

Uličník: Chci se dočkat v pohodě a ve zdraví roku 2011.

Na co se posluchači v Hodoníně mohou těšit?

Škorpík: Na harmonie a tóny, okořeněné emocemi, úsměvem a radostí z hudby. Doufám, že je nezklameme.

Korn: Na nás. A my na ně.

Máte nějaké přání do nového roku pro čtenáře Sedmičky?

Škorpík: Přeji všem, aby otevřeli oči, nemysleli jen na sebe a vnímali nejen své nejbližší okolí, ale i věci veřejné. Aby byli k sobě navzájem laskavější, méně sobečtí a bezohlední.

Korn: Sedm je šťastné číslo, a tak není co přát. Vše se vyplní.