Nejen vojáci a hasiči. Platy mají růst i celníkům, dozorcům a dalším státním zaměstnancům
Zvýšení platových tarifů se může dočkat většina zaměstnanců státu a veřejného sektoru. Návrh předloží ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tak, aby ho současná vláda projednala ještě před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. Příslušníci ozbrojených a bezpečnostních sborů a další pracovníci by podle Jurečky měli dostat přidáno nejpozději od ledna příštího roku.
Českomoravská konfederace odborových svazů žádá růst výdělků ve státní a veřejné sféře, kde pracuje téměř jeden milion lidí, alespoň o sedm až osm procent. To by ale zatížilo výdaje státního rozpočtu desítkami miliard korun.
Nejdůležitější přitom bude stanovisko nového kabinetu. Zamíchat aktuálními plány může potenciální nástup některých pravicových subjektů k moci. Například Motoristé, kteří by však dle květnového předvolebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News získali ve volbách pod tři procenta hlasů, hovoří o tvrdých škrtech prakticky ve všech rezortech.
Armáda nemá červencové přidání jisté
Lavinu zvyšování platů spustila začátkem dubna ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Překvapila své vládní kolegy záměrem nárůstu příspěvku na bydlení pro vojáky o 3000 až 3900 korun měsíčně, tedy minimálně o sto procent. Navíc hodlá zvednout platy v armádě o 8300 až 12 tisíc korun. Opatření by zavedla už od července. O peníze ale šéfka rezortu vládu nežádá, dodatečné prostředky nalezla ve své rozpočtové kapitole.
Posílení platů by podle Černochové letos stálo dvě miliardy korun, příští rok 4,3 miliardy. Ministryně zdůraznila, že cílem opatření je nejen získávat nové profesionální vojáky, ale hlavně udržet ty stávající.
Vzápětí se ale ozvalo vnitro. Jeho šéf Vít Rakušan (STAN) navrhl taktéž od začátku prázdnin zvýšení platů policistů a hasičů v průměru o čtyři tisíce korun. Všichni by dostali 3200 korun v takzvaných stabilizačních příplatcích a osm set korun v odměnách.
S odbory se už ministr shodl na tom, že návrh na růst odměn přizpůsobí tomu, kolik bude požadovat ministerstvo obrany pro vojáky.
V upřesněném materiálu pro vládu vedení vnitra před týdnem napsalo, že žádá zvláštní odměňování pro bezpečnostní sbory. Platové tarify by jim v příštích pěti letech postupně zvedlo o čtvrtinu, přičemž každý rok vždy od ledna by stouply o pět procent.
Podle informačního systému o průměrném výdělku polovina policistů loni vydělávala měsíčně přes 54 tisíc korun hrubého, policejní komisaři asi 63 tisíc a policejní radové skoro 84 tisíc.
Stávající nejnižší hrubý měsíční plat vojáka činí necelých 39 tisíc korun. Kromě něj dostává stabilizační příspěvek ve výši minimálně sedm tisíc korun a příspěvek na bydlení.
Blažek žádá o přidání vězeňské službě
Začátkem května jednali o přilepšení dalším uniformovaným sborům ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel Celní správy Marek Šimandl. „Pokud by došlo ke zvýšení v rezortu ministerstva vnitra nebo u policie, bude nezbytné, aby se platové prostředky ve stejný čas a na stejné úrovni zvýšily i příslušníkům vězeňské služby. Jiná možnost není,“ míní Blažek. Argumentuje tím, že mezi příslušníky ozbrojených a bezpečnostních sborů nesmí vzniknout závist, aby podle momentální platové situace neměnili místa. Příslušný návrh už Blažek poslal ministerstvu financí.
Podobně to vidí i celní správa. „Řešil jsem to s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou,“ uvedl Šimandl. Se šéfem státní kasy se podle něj shodli na tom, že „je potřeba postupovat synchronizovaně ve vztahu ke všem sborům“. Stanjura navrhuje vyčkat s rozhodnutím o navyšování platů na červenec, kdy bude mít na stole výsledky hospodaření státu za první půlrok. Připomněl, že kromě policie a hasičů jsou součástí sborů, pro něž by musel hledat peníze v rozpočtu, právě celníci a také dozorci ve věznicích.
Ministři se na zvýšení platů zatím shodují
Že by mezi jednotlivými sbory neměly být větší rozdíly v platech, si myslí i šéf rezortu práce Jurečka. „Jsem připraven se o tom bavit. Je logické, že budeme od 1. ledna příštího roku realizovat zvýšení tarifů. Předpokládám, že takové nařízení by vláda měla schválit někdy v průběhu září a října. Debatu povedeme napříč rezorty i se sociálními partnery,“ řekl.
Jurečka nevidí problém v tom, aby dostali jednorázovou odměnu například zaměstnanci mimořádně nasazení v souvislosti se slintavkou a kulhavkou. „Ale mluvit o tom, že uděláme nějaké zvýšení tarifů jen pro část lidí, kteří slouží ve státní a veřejné správě, je nesystémové,“ upozornil. Dodal, že jako ministr práce musí brát ohled i na pracovníky ostatních sektorů, tedy kultury, školství, sociálních služeb či zdravotnictví.
VIDEO: Platy jako v Německu? Za čtyři roky je určitě mít nebudeme. Česká práce je stále podhodnocená, tvrdí analytik Dombrovský ve FLOW
