Knihou roku se stala Ajvazova Lucemburská zahrada

Michal Ajvaz

Michal Ajvaz Zdroj: isifa

Již po devatenácté byly včera večer rozdány ceny Magnesia Litera. Hlavní cenu Kniha roku si bez většího překvapení odnesl spisovatel Michal Ajvaz (1949) za novelu Lucemburská zahrada. Společně s taktéž nominovaným Jiřím Kratochvilem je Ajvaz dnes již klasikem české postmoderní prózy. Ač se to zdá téměř neuvěřitelné, Ajvaz do včerejšího dne nebyl nikdy touto cenou poctěn.

Jeho tvorba se vyznačuje vysokou mírou imaginace a neotřelými způsoby vyprávění příběhu. Ostatně krom několika povídkových souborů a románů napsal i dvě filozofická pojednání o sémiotických znacích. Mezi jeho nejznámější knihy patří Zlatý věk a Prázdné ulice, jež byly přeloženy do anglického i francouzského jazyka.

Nečekaným triumfem Marka Šindelky vyvrcholila Litera za prózu, v níž nejmladší nominovaný pokořil veterána Jiřího Kratochvila i černého koně Josefa Moníka. Šindelka zvítězil díky své sbírce povídek Zůstaňte s námi, v níž osahává situaci současného člověka a především jeho selhávání v procesu komunikace. Vítězná kniha se pak vyznačuje úsporným jazykem, jenž nemá daleko k řeči filmové kamery. Šindelka ostatně v současnosti studuje scenáristiku na pražské FAMU.

Kvalitně obsazenou kategorii poezie letos ovládl Radek Fridrich. Neuspěl ani nadějný Kamil Bouška se sbírkou Oheň po slavnosti, ani invenční a neotřelý Pavel Ctibor a jeho Civilizace/Zvířátka z pozůstalosti. Hlavní cenu si tak odnesla Fridrichova sbírka Krooa krooa, jíž rozvíjí své celoživotní téma hledání smíru v dodnes rozrušeném území sudetských Čech.
Cenu za překlad si odnesla Helena Beguivinová za román Francouzská suita z pera Irene Némirovské, jejíž objektiv je zaměřen na prazvláštní situaci Francie za druhé světové války. Némirovská zemřela v koncentračním táboře Osvětim, přesto v její knize převládá ironie a karikování charakterů francouzského lidu.

Podruhé v historii soutěže obdržela Literu pro objev roku odborná publikace – tentokrát Štěpán Hulík a jeho Kinematografie zapomnění, která mapuje situaci Barrandovského studia v době počínající normalizace. Literaturu faktu získala publikace Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948 až 1967 editorů Knapíka a France. Literu za knihu pro děti a mládež si odnesl Radek Malý.

Herta Müllerová: hvězdný host cen Magnesia Litera

Nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2009, německy píšící Herta Müllerová, se v těchto dnech představuje v Praze svým českým čtenářům a kolegům. Jako hlavní host se včera zúčastnila slavnostního večera udílení cen Magnesia Litera. Program autorka románů Srdce bestie či Cestovní pas (obojí vydalo nakladatelství Mladá fronta) završí večer v Městské knihovně v Praze. Zde bude Müllerová předčítat ze svých knih.

Herta MüllerováHerta Müllerová | profimedia.cz

Müllerová se narodila v roce 1953 v německojazyčné rodině v rumunském Nitzkydorfu u Temešváru. Před politickým pronásledováním odešla v roce 1987 do Německa. Totalita a snaha vymanit se z ní jsou častým námětem jejích nejvýznamnějších knih.