Müllerová v Praze vysekla poklonu Kafkovi

Herta Müllerová

Herta Müllerová Zdroj: ctk

Německá prozaička a držitelka Nobelovy ceny za literaturu rumunského původu Herta Müllerová ve středu vystoupila na předávání literárních cen Magnesia Litera a v dalších dnech pokračuje její pražský program. V rámci svého pobytu také krátce pohovořila s českými a německými novináři. Předmětem rozhovoru byla literatura, jazyk i život v totalitním Rumunsku.

Psaní literárních textů Müllerové přináší radost, ale i těžkou práci. „Život nečeká na to, až bude napsán. Jde si svou vlastní cestou,“ vysvětluje svůj velmi složitý vztah k literatuře. Povolání spisovatele s sebou nese vysoké morální požadavky. Ačkoliv středeční večer se zmiňovala především o Bohumilu Hrabalovi, tentokrát se rozhovořila i o tvorbě Franze Kafky.

Považuje jej za monument, s nímž se každý evropský spisovatel vnitřně vyrovnává. Přesto se výrazně vymezuje vůči srovnávání s jeho symbolikou a jazykem, jež dle ní nemá smysl ani význam kopírovat. Rezervovaně mluvila o autorech, kteří k ní cítí spřízněnost jen na základě podobnosti zpracovávaných témat. Literatura tematicky zaměřená na zobrazování různých podob mocenského útlaku dle ní nemá smysl, pokud není opřena o propracovaný jazykový výraz. Hrůzy minulosti totiž leckdy mnohem účinněji vyjevuje takzvaná literatura faktu.

Jazyk se do jejího vyprávění ostatně vracel neustále a na několika rovinách. Zamýšlela se nad politickým jazykem jakožto mocenským instrumentem, jejž účinně využíval tehdejší rumunský státní aparát. Detailně vykreslovala způsoby, jimiž si, prostřednictvím denního tisku a klasických literárních děl, osvojovala podobu oficiální němčiny. Přesto se banátský dialekt dodnes prodírá do jejích každodenních hovorů.

Svůj vztah k rodnému Niţchidorfu v rumunské oblasti Banát však v příliš světlých barvách nelíčila. Již dávno pro ni prý není tím, co obyčejně nazýváme domovem. Ačkoliv do Rumunska autorka několikrát zavítala, Niţchidorf cílem jejích návštěv rozhodně nebyl. Tato okolnost by se dala přisoudit přežívajícím traumatickým zážitkům z dob Ceauşescova režimu. Nikdo z tehdejší německé menšiny již ve městě nezůstal, a tak není mnoho důvodů se na tato místa vracet.

Do rozhovoru pronikla také aktuální kauza Londýnského knižního veletrhu, na němž čínská vláda znemožnila prezentaci opozičních spisovatelů. Müllerová při té příležitosti zmínila čínského básníka Liao Yiwu a jeho tvrzení: „Čínský autor, který ještě nebyl ve vězení, není dobrý autor.“ Britští pořadatelé dle ní zvolili tu nejjednodušší cestu, jak naplnit program veletrhu, aniž by přemýšleli, jaký dopad jejich rozhodnutí bude mít.

Autor je spolupracovníkem redakce