Recenze: Osobní a vydařená zpověď Vladimíra Mišíka | E15.cz

Recenze: Osobní a vydařená zpověď Vladimíra Mišíka

Dušan Kütner

Dušan Kütner

Legenda tuzemského bigbítu Vladimír Mišík vydal nové album nazvané Jednou tě potkám. Poprvé po čtyřiceti letech jej nahrál s jinou kapelou než se svými domovskými Etc... K práci na desce se spojil s protřelými a zkušenými, i když o generaci mladšími hudebníky v čele s Petrem Ostrouchovem – autorem hudby šesti písní ze čtrnácti – a Matějem Belkem, jinak hlavními postavami skupiny Blue Shadows.

Zejména proto má Mišíkovo album jiný zvuk, často směřující k bluesrocku s jižanským nádechem. Nejen kvůli častému využití hammondek, ale i banja či steel kytary, které ve zvuku Etc... nikdy nehrály žádnou velkou roli. To se týká třeba úvodní písně Něco ve mně chrčí, následující skladby Zarmoucen v klidu, lehce sarkastické Jo, jo, jo, jo!, songu Věštkyně či ohlédnutí za neblahou dobu budování komunismu Devizový příslib. Nechybějí ale ani přece jen typické „mišíkoviny“ z dob s Etc..., jako jsou třeba Pět hospod, jedna ulice nebo závěrečné Slovanské tance.

Celé album má ale ještě jeden hlavní motiv – patří k těm nejvíce osobním, která Mišík vytvořil. Zejména proto, že dvaasedmdesátiletý rocker z pražské Letné sice zažil v životě mnoho, ale největšího překvapení se dočkal přede dvěma lety, když zjistil, kdo je jeho otec. Nikdy jej totiž nepoznal a jediné, co o něm do té doby věděl, bylo, že to byl americký voják, který po osvobození Československa odjel do Spojených států a posléze padl ve válce v Koreji.

Recenze: První akční hrdina aneb Jak dostat krátký film do kina

Jenže to nebyla pravda. Jeho otec žil ve Státech až do devadesátých let a měl devět dětí – devět Mišíkových sourozenců, o kterých do té doby Vladimír nevěděl. K nejsilnějším momentům desky tak patří píseň Brothers, nazpívaná v duetu s irským muzikantem Paulem Bradym v češtině a v angličtině, která se přesně momentu nalezení Mišíkova pravého otce týká. A nejspíše i proto jsou všechny české texty na albu přeloženy v přiloženém bookletu do angličtiny – aby písním jeho noví američtí sourozenci rozuměli.

Sám hlavní protagonista alba napsal v uvozovkách jen pět textů. Jenže Mišík patří na tuzemské scéně k umělcům s největším talentem vyhledávat a zhudebňovat díla českých básníků, kteří vyhovují jeho naturelu. A to bez ohledu, jestli tvořili v šedesátých letech jako jeho milovaný Václav Hrabě, anebo jsou to ještě o dvě generace starší Bohuslav Reynek a František Gellner, narození ke konci 19. století. Reynkův a Gellnerův text – v prvém případě Vzpomínka na samotu, ve druhém pak Kočky mňoukaly na střeše – jsou aktuální a sdělné v nynějším 21. století stejně jako v době vzniku před mnoha desetiletími.

Myšlenka na Vladimíra Mišíka bez Etc... byla v minulosti nepředstavitelná. Ale paradoxně bez nich natočil jedno ze svých nejkvalitnějších alb. V posledních letech je Mišík kvůli zdravotním potížím upoután na vozík. Co se týče muziky, je naopak v nejlepší formě.

VLADIMÍR MIŠÍK: Jednou tě potkám

Vydal: 100promotion
Délka: 50 minut
Hodnocení: 90 %

Nový český aukční rekord. Kokoschkův obraz se prodal za 78,5 milionu
Z Rejžkova deníčku: Boží mlýny, pracujte!

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!