Někdy před osmi sty lety začala Evropou obcházet legenda, podle které byl papež Johannes Anglicus ženou převlečenou za muže.
Přestože církev akceptovala legendu o papežce Johanně až do 17. století, kdy ji po rázných reformách prohlásila za smyšlenou, legenda o ženě na svatém stolci mezi lidmi přetrvala. Napínavý a emocionální příběh nyní ožívá v kulisách Městského divadla Brno. Jeho název je prostý. Papežka.
Anekdota o papežce
„Zdrojem legendy o papežce Johanně je podle seriózních historiků docela obyčejná anekdota,“ tvrdí ředitel divadla a režisér muzikálu Stanislav Moša. Mladičký papež Johannes XI. byl podle zmíněné anekdoty synem vlivné šlechtičny Marozie. Byl to údajně člověk bez vlastní vůle a rozhodování. Plnil pouze vůli své matky, kterou římský lid posměšně nazýval papežka Johanka, aby tím vyjádřil, že papež ve skutečnosti církev neřídí, ale za nitky tahá jeho matka.
„Tento příběh zaznamenal biskup a kronikář Luitprand z Cremony. Pozdější kronikáři své vyprávění okořenili tím, že udělali z papežky Johanky skutečnou osobu, jejíž život podbarvili mnoha pikantnostmi,“ vysvětluje Moša.
Bylo, či spíš nebylo?
Příběh papežky Johanky napsala americká spisovatelka Donna W. Crossová. Vypráví o dívce, která se narodila na počátku 9. století v rodině katolického kněze kdesi v srdci evropského kontinentu a jež byla obdařena velikým nadáním. „Matka ji pojmenovala Jana. Když vyrůstala, naučila se číst, psát a přemýšlet tak, jak v té době příslušelo pouze chlapcům,“ nastínila dramaturgyně Klára Latzková příběh hry. Jana měla podle legendy štěstí. Narazila totiž na osvíceného učitele, který její snahy a touhy podporoval a dokázal zařídit, aby ji přijali do klášterní školy ve Fuldě. I přes její mimořádný talent a schopnosti jí ale jako dívce středověký svět nenabízel jinou možnost než se vdát a být dobrou manželkou.
„S tím se ovšem Jana nedokázala smířit a v touze po dalším vzdělání se převlékla za muže a v tomto kostýmu se zřejmě nenápadně propracovávala pomyslným církevním žebříčkem výš a výš. Shodou náhod se jednoho dne ocitla v Římě až na postu nejvyšším a mezi lety 855–857 se stala oblíbeným papežem Janem Anglicem. Tedy podle legendy,“ říká Latzková.
Papež s milencem
Přestože papežka Jana milovala své poslání a byla Bohu vděčná za příležitost, kterou jí věnoval, nedokázala v sobě plně potlačit svou ženskou přirozenost. Potkala muže, s kterým sdílela své největší tajemství a milovala jej. Láska se jí nicméně stala osudnou. Při procesí spadla z koně a před zraky lidí, pro které ve funkci papeže tolik vykonala, porodila mrtvé dítě a na místě zemřela.
Příběh je pro většinu historiků pouze středověkou legendou, stále ale existují i teorie, které Janu považují za skutečnou historickou postavu.
Pro toto tvrzení je i několik důkazů. Je to například i zkouška pohlaví nově nastupujícího papeže. Církev se totiž rozhodla ověřovat mužnost nově zvoleného papeže jeho usazením na speciální trůn a ověřením hmatem, zda papež je skutečně muž. Německý církevní historik Karlheinz Deschner ve své knize Sexuální dějiny křesťanství dokonce akt přesně popisuje.
„Nový papež se usadil na speciální křeslo ve tvaru podkovy, připomínající křeslo pro gynekologické vyšetření,“ píše Deschner v knize.
Správně mu visí
Jakmile usedl na křeslo, na jednoho z duchovních poté připadla povinnost vlastnoručně ověřit skrz židli s děravým sedákem, že na ní sedí muž. Pak už následovalo povinné latinské zvolání „duos habet et bene pendentes“, což by se dalo přeložit jako „má dvě a správně mu visí“.
Tento zvyk přetrvával až do 15. století. Jeden z exemplářů křesla je majetkem muzea v pařížském Louvru a židle s otvorem uprostřed se nalézá rovněž ve sbírkách Vatikánských muzeí. Historický muzikál Papežka, který má v Městském divadle Brno premiéru 4. února, se pravdu nalézt nepokouší. Vypráví pouze strhující příběh, který se kdysi mohl stát. „V hlavních rolích diváci uvidí Svetlanu Slovákovou, Petra Gazdíka, Ladislava Koláře, Stana Slováka, Aleše Slaninu, Igora Ondříčka, Ivanu Vaňkovou nebo Johanu Gazdíkovou,“ zve do divadla jeho mluvčí Lenka Pazourková.
