Multikino, rychlé občerstvení, obchody se značkovým oblečením, univerzita a divadlo chybějí lidem z Frýdku-Místku ve městě nejvíce. Vyplývá to z ankety, kterou udělala Sedmička mezi sto lidmi z města. Lidé odpovídali různě, ale na těchto věcech se jich shodlo přes třicet procent.
„Nic tady není. Oblékat se musíme jezdit do Ostravy nebo do Polska,“ tvrdí například Markéta Benešová.
Lidé nejčastěji mluvili o chybějícím obchvatu. To, že stále nestojí, považuje za základní nedostatek skoro padesát procent dotázaných. „Pomohlo by to řidičům a všem lidem by se tady lépe žilo,“ je přesvědčena důchodkyně Marie Syslová.
Obchvat jako první chybějící věc uvedl také majitel frýdeckého domu Pod Svícnem Petr Korč. „Je to zásadní předpoklad pro to, abychom žili zdravěji,“ říká Korč. Ve městě mu, stejně jako mnoha dalším dotázaným chybí velký sál a amfiteátr pro pořádání koncertů, divadelních představení a promítání filmů pro větší počet diváků. „Nic takového tady není. Co určitě městu nechybí, jsou další obchodní centra,“ zdůrazňuje Korč.
Univerzita je v nedohlednu
Mnoho lidí si myslí, že Frýdek-Místek by obohatila vysoká škola. „Jsou menší města, jako je Opava nebo Jihlava, ve kterých je univerzita. Město by vysokoškolský provoz po všech stránkách pozvedlo,“ je přesvědčen Martin Zouzal.
Zdůrazňuje, že ambiciózní a chytří lidé, kteří studují v jiných městech, se často do Frýdku-Místku už nevracejí a lidé odjinud sem nemají důvod se stěhovat. „Vysoká škola by do města přitáhla lidi zvenčí, kteří by se tady mohli usadit a omladit stárnoucí obyvatelstvo,“ dodává Zouzal.
Senátorka a radní Eva Richtrová tvrdí, že město o vysokou školu stojí, má ji v dlouhodobých plánech, které se ale nedaří naplnit. Stát navíc nyní tlačí na to, aby se počet studentů vysokých škol snižoval, takže prosazení státní univerzity je méně reálné než kdy dříve. „V devadesátých letech tady byla pobočka Vysoké školy báňské, avšak byl to experiment, který trval asi dva roky,“ připomíná Richtrová.
Jedna soukromá vysoká škola ve Frýdku-Místku funguje. Je to pobočka pražské Univerzity Jana Amose Komenského. Vzdělává dospělé, kteří ji můžou studovat jen dálkově. Nabízí bakalářské a magisterské obory jako psychologie, sociologie, pedagogika. Za jeden semestr student zaplatí pětadvacet tisíc korun. O otevření vysokoškolských oborů usiluje soukromá vyšší odborná škola Goodwill, která se zaměřuje na cestovní ruch a zahraniční obchod. „Už dvakrát jsme žádali o akreditaci vysoké školy, ale neuspěli jsme. Začali jsme však spolupracovat s brněnskou Vysokou školou Karla Engliše a chceme otevřít ve Frýdku-Místku její pobočku,“ vysvětluje ředitelka školy Kamila Slováková. Věří, že zájemci začnou už od podzimu bakalářský obor ve Frýdku-Místku studovat. Bydlení chtějí mimoměstským studentům nabídnout na internátech nebo v soukromí.
Sociolog a vysokoškolský pedagog Jan Keller je přesvědčený, že vysoká škola do Frýdku-Místku nepatří. „Od letošního roku se musí počet studentů snížit o deset procent,“ dodává. Budovat vysokou školu je podle něho nesmysl i proto, že cesta do Ostravy trvá autobusem jen patnáct minut.
„Když tady byla pobočka Vysoké školy báňské, učil jsem tam. Úroveň studentů byla strašná,“ vzpomíná Keller. Některé střední školy na tom podle něho byly lépe. „A nemusel jsem nahánět studenty po bufetech tak jako ty z vysoké,“ dodává.
To, že některé věci Frýdku-Místku chybějí, je podle sociologa i k něčemu dobré. „Kdybych byl třeba v Brně, rozptylovalo by mne spoustu věcí a lákadel. Takhle po večerech sedím doma a udělám plno práce,“ říká sociolog.
Tráva a stromy ustupují betonu
Od toho, co městu chybí, Keller přeskakuje k tomu, co městu přebývá. „Jsem zklamaný, že stále přibývá betonových ploch a ubývá trávy a stromů,“ říká Keller.
Na to si posteskla také majitelka psího útulku v Sedlišti Eva Vinklárová. „Lidé už skoro nemají kde venčit psy. Zato supermarketů je až moc,“ říká Vinklárová.
Dalším nedostatkem je podle některých lidí fakt, že město nemá profesionální divadlo ani žádný jiný umělecký soubor. Senátorka Richtrová uznává, že město se možností vybudovat profesionální divadlo zabývalo, ale zavrhlo ji. „Stálo by to příliš mnoho peněz. A do ostravských divadel to máme jen dvacet minut cesty,“ říká Richtrová.
Loutkoherec Jan Krulikovský s tím není spokojený. „Město by si profesionální divadlo zasloužilo vzhledem k bohaté divadelní tradici. A pozvedlo by to kulturní úroveň města,“ říká Krulikovský.
Zdůrazňuje, že například v Kladně, které je s Frýdkem-Místkem srovnatelné, jsou dvě profesionální divadla a město má navíc špičkový hokej.
„U nás není nic. Základní kámen k divadlu ve městě položili naši předchůdci v roce 1948 u bývalých Čajánkových kasáren. Po asi deseti letech se kámen tiše ztratil,“ vzpomíná zastupitel.
Jedním z důvodů, proč divadlo nestojí, byla rivalita mezi Frýdkem a Místkem. Divadlo chtěli Frýdečané i Místečané. V šedesátých letech mělo město v plánu postavit velký divadelní sál jako přístavbu Národního domu, ale také z toho nic nebylo. Podle Krulikovského by stačilo postavit pro divadlo kvalitní zázemí a malý soubor, který by fungoval přes agenturu.
Multikino, touha mladých
Tématem mnohých lidí z Frýdku-Místku je chybějící velké kino. Poté, co skončilo Kino Petra Bezruče, jsou ve městě jen menší kinosály. „Pořádné kino nebo multikino chybí,“ říká majitel hudebního klubu Petr Hlisnikovský.
Co bude v bývalém kině, kde byl jediný velký sál pro téměř šest set lidí, není jasné. Závisí to také na tom, jak dopadne plán vedení města zbourat ledovou halu a místo ní postavit menší stadion a obchodní centrum. Radní tvrdili, že by v něm mohlo být i multikino.
Šestnáctiletá milovnice zvířat Jana Podskalská by uvítala, kdyby ve městě vznikla menší zoologická zahrada. „Potěšilo by to jistě mnoho rodin s dětmi a přilákalo turisty,“ říká dívka, která by také byla ráda, kdyby si mohla ve Frýdku nebo Místku dát pravý hamburger. Bývalá primátorka Eva Richtrová vysvětluje, že obě největší světové firmy neměly o otevření rychlého občerstvení ve Frýdku-Místku zájem.
Jeden z dotázaných by chtěl v centru města mléčný bar, další obchod s rybami. Fotograf, hudebník a informatik Lukáš Horký si myslí, že Frýdku-Místku více než hmotné věci chybí vztah k hodnotám. „Neumíme rozvíjet schopnosti našich předků. Většina lidí je zvyklá nic nedělat a jen nadávat,“ říká Horký. Podle středoškolačky Ivy Štefkové Frýdku-Místku nechybí nic. „Nic bych nepřidávala. Je tady vše, co odpovídá městu této velikosti,“ říká Štefková.
