Luxus vytlačí bezdomovce

Býval to dům s kancelářemi, jídelnou, kuchyní, ubytovnou i krytem civilní obrany. Dnes je pětipodlažní stavba v přerovské Tovární ulici číslo 3 opuštěná. I když ne tak docela. Stala se oblíbeným místem bezdomovců, kteří obývají zastřešené schody před vstupem.

Bezdomovci v Tovární o své útočiště brzy přijdou. Z domu má vzniknout moderní stavba s unikátní vyhlídkou, byty a luxusními obchody. Její současní obyvatelé z toho nejsou nadšení. „Tady nikomu nezavazím, skočím se do blízkého obchodu opláchnout, pak si tam nakoupím rohlíky a víno. Když chci zmizet, nádraží je pár kroků,“ říká osmačtyřicetiletý bezdomovec, který se představil jako Pavel. Brzy si ale bude muset najít nový „domov“.

Dům před pár dny začala prodávat realitní kancelář z Uherského Brodu za necelých padesát milionů korun. „Buď stavbu prodáme a majitel ji podle našich plánů opraví, nebo se do rekonstrukce pustíme sami,“ upřesnil makléř Jan Herman.

Zároveň nastínil, jak by budova z roku 1962 měla vypadat. „V přízemí budou obchody, v prvním patře kanceláře a od druhého do pátého patra malometrážní byty. Na střeše by mohla vzniknout nástavba s restaurací a vyhlídkovou terasou,“ plánuje Herman.

Budova je jednou ze sedmi zanedbaných staveb v Přerově, o jejichž osud se zajímala Sedmička.

Ostuda České pošty

Historická mašinka stojící před přerovským nádražím láká turisty, aby se u ní vyfotili. Dýchá z ní nostalgie „starých, dobrých časů“. Jenže pozadí snímku připomíná spíše strašidelný dům. Budova v Husově ulici patří České poště, která tu dříve pronajímala byty a v přízemí měli poštovní úředníci kanceláře. Několik let už je ale prázdná a chátrá.

Česká pošta si s opuštěným domem neví rady. „Zahájili jsme jednání o jeho prodeji, ale ten se nakonec kvůli transformaci naší společnosti pozastavil,“ uvedla mluvčí České pošty Marta Selicharová.

Odpudivá stavba kazí dojem lidem, kteří přijíždějí vlakem do Přerova. „Z dvaceti oken jsou asi jen čtyři nerozbitá. Zbytek je vymlácený, někde díry zakrývají kartony nebo deky. Na to, že je to pro cestující první pohled do města, je to hrůza,“ zhodnotil Jan Baláž, který Přerov navštívil poprvé. Přijel vlakem z Brna. Kdy se Přerované dočkají opravy domu, zatím není jasné.

Z kina budou byty

Kino Panorama patřilo před půl stoletím k chloubě Předmostí. Na filmové trháky tam chodily stovky diváků. V devadesátých letech minulého století sál osiřel, o kino už nebyl zájem. Jednoho dne srolovali plátno, odvezli promítací přístroje a dřevěná sedadla skončila na smetišti. Nakonec se vedení města rozhodlo, že budovu v havarijním stavu prodá. Jejím novým majitelem se stal podnikatel Pavel Konvička, který se rozhodl, že dům přestaví na obchody a dvoupokojové byty.

„Právě čekáme na stavební povolení. Jak budeme mít razítko, pustíme se do práce. Bývalé kino přestavíme hlavně svépomocí. Abych nemusel přes zimu propouštět svoje zaměstnance, kteří se starají o údržbu zeleně v Přerově, tak jim dám práci na stavbě,“ řekl Konvička.
Stavba s červeno-oranžovou fasádou má být hotová v roce 2012.

Děravá velká pasáž

Staří přerovští pamětníci rádi vzpomínají na to, jak vypadala promenáda velkou pasáží, která spojuje Kratochvílovu s Palackého ulicí. Luxusní obchody a prosklená střecha kdysi dávaly pasáži punc honosnosti.

Dnes je špinavý a páchnoucí průchod jednou z největších ostud centra Přerova. Střechou zatéká, stará světla nad hlavami chodců jsou už jen nefunkční atrapy, obchody po stranách jsou ve stylu „každý pes, jiná ves“. Také lidé z vedení města přiznávají, že průchod nedělá městu dobrou reklamu.

„Před osmi lety jsme připravili projekt na rekonstrukci. Protože radnice vlastní jen část pasáže v místě Městského informačního centra, chtěli jsme se domluvit s ostatními majiteli na spolupráci. Nakonec jsme se ale nedohodli, proto je pasáž tak zpustlá,“ uvedla náměstkyně primátora Elena Grambličková. Pasáž měla podle projektu získat novou dlažbu, být více prosvětlená, obchody po obou stranách měly získat jednotnější tvář.

„Byla ovšem chyba nechat za peníze Přerova udělat projekt, když nebyla jistá podpora dalších vlastníků,“ prohlásil opoziční zastupitel Vladimír Puchalský. Také on se domnívá, že je nejvyšší čas s průchodem něco udělat. Než skleněná střecha spadne někomu na hlavu.

Torzo na Spálenci

Dům zvaný Spálenec, který stojí v ulici Na Marku, není velký. Ani architektonicky významný. Přerovany ale jeho osud velmi zajímá. Je totiž jakýmsi dechem historie, a to pořádně horkým. Roku 1749 dům zachvátil jeden z největších přerovských požárů. „Původně tu byl velký panský mlýn, poprvé ho zmínil ve svých listinách roku 1487 Vilém z Pernštejna. Po požáru se místu začalo říkat Spálenec,“ připomněl přerovský archivář Jiří Lapáček.

V domě v pozdějších letech bydleli lidé a také v něm vznikla hospoda. Posledním majitelem polorozpadlého Spálence je podnikatel Josef Kolář.

„Pouštím se do opravy. Je tu dokonce ještě zdivo z období renesance, ale všechno zachovat nemůžeme. Ze Spálence vznikne dvoupodlažní dům, který svou architekturou zapadne do historické části Přerova a do prostoru hradeb,“ slibuje nový majitel.

Z výměničky posilovna

Už patnáct let neslouží výměníková stanice v Přerově - Předmostí svému účelu. Vymlácená okna, kterými se dovnitř dostávali bezdomovci, dráždila lidi několik let. Přesto se nic na stavu zhruba třicet let staré stavby nezměnilo. Dnes už ji čeká lepší budoucnost.

Výměničku koupil podnikatel Petr Wisinski, který právě začíná s její přestavbou na obchody a ráj pro sportovce. V přízemí počítá s prodejnou potravin a průmyslového zboží, v prvním patře má být sportoviště, in-line i bowlingová dráha, sauna a také kanceláře pro administrativu. Přestavbu ale letos provázely protesty. „Lidem se nelíbilo, že majitel postaví parkoviště na úkor zeleně. Nicméně travnatý pás mu patří, takže námitka vyšla naprázdno,“ podotkl předseda místní části Jiří Draška.

Místo vojáků knihovníci

Dům v Čechově ulici v Přerově, kde za komunistů sídlil vojenský soud, dlouho rozčiloval lidi z vedení přerovského magistrátu. Několik let bojovali za to, aby zchátralý objekt přešel do rukou města. Před dvaceti lety v něm ministerstvo spravedlnosti chtělo zřídit Krajské státní zastupitelství. Plány ale nakonec „utopila“ povodeň v roce 1997. Od té doby je dům stojící naproti Prioru opuštěný.

Až vloni přišlo poslední úřední razítko, díky kterému budova patří přerovskému magistrátu. Radní se rozhodli, že do ní přestěhují dvacet tisíc svazků knih. Přeměna na městskou knihovnu ale nebude jednoduchá ani levná. „Bude stát minimálně sto milionů korun,“ upřesnil přerovský primátor Jiří Lajtoch.