Mad Bar: útulná galerie, kde i vaří

V malostranském Mad Baru mohou hosté sledovat kuchaře při práci.

Mad Bar (anglicky šílený bar) na Malé Straně je věrný svému názvu. Je to galerie, bar nebo restaurace? Od všeho tak trochu. Je lepší navštívit ho večer, kdy naplno vynikne jeho barevná stylová atmosféra.

Testovací tým týdeníku Sedmička ale Mad Bar navštívil na přání čtenářů v době oběda. A to byla chyba.

Nikde se totiž nelze dopředu dozvědět, že přes oběd je v nabídce pouze obědové menu. Ze stálého jídelního lístku si hosté mohou vybrat až od pěti odpoledne.

Okénko do kuchyně

Největší zajímavostí podniku je zcela otevřená kuchyně. „Je to novodobý trend, který má za cíl otevřít se zákazníkovi. A podle mě je dobře, když má host možnost nakouknout takzvaně pod pokličku,“ soudí expert na gastronomii a stálý člen testovacího týmu Jakub Řičica.

Mad Bar je zároveň i galerií. Pravidelně se tam střídají obrazy s různou tématikou. Interiér se tím neustále mění a pořád je co sledovat.

„V Praze je několik takových podniků. Působí to trochu intelektuálně, ale proč ne? Záleží však na tom, jestli host odejde uspokojený dobrým jídlem,“ říká Řičica a prohlíží si polední nabídku, která je poměrně obsáhlá.

Menu je však podle Řičici nepřehledné. Alespoň pro nově příchozí. Ve chvíli, kdy má zákazník čas pouze na oběd, zabere výběr hodně času.

Originální je možnost sestavit si obědové menu za sto dvacet korun. V ceně je polévka, hlavní chod s přílohou a sladká tečka. „Škoda jen, že na výběr je pouze jedna polévka každý den a žádný jiný předkrm. To podstatně zužuje výběr,“ upozorňuje Řičica.

Testovací tým tedy zkusil nahradit polévku jedním z nabízených salátů, ale narazil. Salát je podle obsluhy jako příloha k hlavnímu jídlu a platí se nad rámec výhodného poledního menu. „Zkrátka dobrý nápad se sestavováním oběda, ale s nedomyšlenou nabídkou,” myslí si Řičica.

Testovací tým nakonec přistoupil na hru Mad Baru a objednal si nejprve nabízenou francouzskou krémovou cibulačku s krutony.

Už barva a konzistence polévky spíše odrazovaly od jídla.

„Ta polévka je naprosto bez chuti. Postrádá patřičnou hustotu i avizované krutony. To nejlepší, co o tom můžu říct je to, že není z pytlíku. Ale na druhou stranu by zřejmě chutnala líp,“ zkritizoval první chod Řičica, který pak s obavou objednal vepřovou krkovičku zapečenou s hermelínem a brusinkami. K tomu se podávaly šťouchané smetanové brambory.

Krkovička se povedla

Hlavní chod vrátil Řičicovi chuť k jídlu. Šťouchané brambory sice zbytečně vyplnily veškerý volný prostor na talíři, minutka se ale kuchařovi povedla.

„Nemůžu tvrdit, že nic lepšího jsem doposud neochutnal, ale zároveň říkám, že mi to chutná. Krkovička, sýr a brusinky jsou vděčná kombinace.

Sejde se totiž několik chutí, které spolu ladí,“ pochválil hlavní chod Řičica.

Moučník na závěr potěší

Testovací tým se nakonec rozhodl přiobjednat zeleninový salát. Řičica se chtěl přesvědčit, jestli kuchař pracuje s čerstvými surovinami.

„Mohu potvrdit, že rajčata jsou čerstvě nakrájená. Salát je navíc i dobře ochucený a reprezentativně nazdobený,“ řekl na adresu salátu expert na gastronomii.

Dezert v podobě domácí buchty s meruňkami je součástí poledního menu. Každý host jej dostane automaticky na závěr. „Je to velmi chytrý marketingový tah, který zákazníky vždy potěší. A chutná dobře,“ dodal na závěr Řičica.