Masky chodí od chalupy k chalupě | E15.cz

Masky chodí od chalupy k chalupě

Masopusty na Klatovsku se v kronikách objevují od konce 19. století.

Veselí svatebčané, kobyla, smrtka, čarodějnice, četníci. Tradice masopustních průvodů je v Pošumaví dodnes živá. A historik Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy v Kašperských Horách doufá, že mladá generace bude v masopustním veselí pokračovat. „Masopusty se pořád drží. A to je dobře. Zvlášť, když se stále častěji objevují původní masky,“ říká Horpeniak.

„Například v šumavské obci Podlesí se dodnes objevují koníci osedlaní jezdcem, kteří na sobě nosí obratně sestrojenou kostru s hlavou a pevným zadkem na popruzích. Mohou vozit děti, ale i volně se pohybovat, skákat a tancovat. Tradiční maškary v Pošumaví jsou smrtka, Dorka s parchantem, což je panenka v povijanu, vlk, lékař, fotograf nebo myslivec,“ vysvětluje historik.

Židi, vostřížky a další

V průvodech nechybějí šašci v cirkusových kostýmech, policajti, kominíci a další postavy. „Známé jsou i krajově typické maškary. Ze Sušicka to je doktor Fous a Markyta inspirované lidovou hrou o doktoru Faustovi a Markétce. Z Kašperskohorska a Vimperska to jsou zase Židi neboli vostřížky. V průvodu pobíhali v kostýmech pošitých barevnými klůcky látek. Nebo v kožešinových kuklách s husími křídly,“ popisuje regionální zvláštnosti Horpeniak. Tradici masopustů na Klatovsku pečlivě zaznamenává také Milan Baier z Neznašov.

„První zmínky o slavení masopustu na Klatovsku jsou z konce 19. století. Tehdy se slavil v každé vesnici. Po roce 1945 ale tradice zanikala a obcí s masopustními průvody ubývalo,“ vysvětluje Baier. Teprve na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století se masopusty znovu začaly držet. A většina vesnic si začala vybírat náměty průvodů. „U nás v Malé Vísce a Neznašovech jsme měli téma staročeské svatby. Kočár se svatebčany táhl koňský potah. Další rok jsme měli téma Blízký východ. V průvodu šlo vedle tradičních masek i několik velbloudů a muslimek. Při tématu Afrika šel v průvodu slon a černoši,“ říká Baier.

Odkud se vzal

Masopust je třídenní lidový svátek, který ale v kalendáři nemá své pevné místo. Slaví se ve dnech předcházejících Popeleční středě. Tou pak začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Přípravou na masopust je masopustní čtvrtek, zvaný tučný čtvrtek. V tento den má člověk co nejvíc jíst a pít, aby byl po celý rok dostatečně při síle.

O masopustní neděli musel být na stole bohatý oběd. Netrval ale dlouho, protože všichni spěchali k muzice do hospody. Někdy se tancovalo na návsi. Ve znamení tance a zábavy bylo i masopustní pondělí. Vyvrcholením pak je masopustní úterý. Vesnicemi prochází průvod maškar, hrají se divadelní představení. Masky dostávají pohoštění – něco k zakousnutí a na zapití, většinou pálenku a pivo. Masopustní zábava končí o úterní půlnoci. Hned ve středu následuje předvelikonoční půst.

„Typickým pokrmem, a to nejen na Klatovsku, jsou koblihy plněné povidly a sladké smažené šišky,“ dodal Baier.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!