Měl se stát řezníkem. Místo toho přepral celý svět | E15.cz

Měl se stát řezníkem. Místo toho přepral celý svět

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Síla zápasníka Gustava Frištenského se rodila u Kolína.

Psal se rok 1880. Hádky mezi učni v kolínské kovárně vyústily až v popálené ruce jednoho z nich. Sáhnul si na nastrčenou rozpálenou podkovu.

Nebýt této nešťastné události, možná by se tehdy patnáctiletý Gustav Frištenský nestal nejslavnějším českým zápasníkem všech dob.

Když se po třech měsících uzdravil, o kovárně nechtěl ani slyšet. A tak se vydal do Kouřimi učit řezníkem. Tam poprvé uviděl zápas.

Na rodáka z Kamhajku u Kolína vzpomíná jeho praneteř Zdena Frištenská. V moravské Litovli, kde silák žil více než čtyřicet let, vede jeho muzeum.

O život svého prastrýce se začala zajímat už jako dítě. „Žiju celý život v domě, který si nechal postavit,“ vysvětluje Frištenská snahu zjistit o životě slavného zápasníka co nejvíc.

Dětství budoucí zápasnické superstar nebylo snadné. Musel tvrdě pracovat. „Ve dvanácti letech nosil na statku padesátikilové pytle zrní,“ vysvětluje Zdena Frištenská.

Když byl v učení, poprvé viděl zápas. „Zanechalo to v něm hluboký dojem,“ popisuje setkání se sportem, který ovlivnil celý další Gustavův život, Zdena Frištenská.

V patnácti letech odjel do Brna, kde začal v klubu Hellas trénovat. „Tam, kde ostatní hoši končili, Gustav začínal. Vybral si činky, které ležely zaprášené v koutě. Na ostatní chlapce byly totiž moc těžké,“ říká příbuzná slavného zápasníka. Během prvních pěti let v amatérské lize ho nikdo neporazil.

V roce 1902 se stal amatérským mistrem Čech i Rakouska. Ale protože pod pseudonymem zápasil za peníze v Německu, vyloučili ho z amatérské ligy.

První setkání s budoucí paní Frištenskou rozhodně nevypadalo na lásku na celý život. „Potkali se v parku. Miroslava se ho nejprve bála. Měla strach, aby jí neublížil,“ popisuje Frištenská zrod velké lásky. Dceru sládka z Litovle si Frištenský později vzal a stal se akcionářem tchánova pivovaru.

Novomanželce slíbil svatební cestu na Kanárské ostrovy. Až na lodi se dozvěděla, že jedou do Jižní Ameriky. „Měl tam už dohodnuté zápasy,“ podotýká Frištenská.

Po úspěších na jihu kontinentu si zápasník dohodl další vystupování ve Spojených státech. „Zápasení bylo v Americe stejně populární, jako je tady třeba fotbal. Na Frištenského chodilo v Kalifornii až třicet tisíc lidí,“ popisuje zámořské úspěchy prastrýce Zdena Frištenská.

Před zápasem jedl jen zeleninu, na rozdíl od soupeřů myslel na správnou výživu.

Manželé Frištenští zůstali bezdětní, Gustav si k sobě často bral děti příbuzných. „Jestli spadneš z kruhů, tak nejsi správný Frištenský,“ říkal silák podle své praneteře, když si k němu do domku chodily děti hrát.

Frištenský se stal také českým mistrem v hodu diskem. Omylem. „Nastoupil za sportovce, který nedorazil. Dohodil nejdál,“ chválí příbuzného Zdena Frištenská.

Za první světové války musel narukovat. „Na frontu ho neposlali. Údajně byl slabý na nohy,“ říká ředitelka muzea. Mezi válkami stihl Frištenský ještě v roce 1929 získat titul mistra Evropy.

Okupace a následující roky byly pro slavného českého zápasníka krušné. Za okupace byl rok před koncem války uvězněn a Němci mu zabavili všechen majetek.

Ještě v roce 1948, v devětašedesáti letech, Frištenský zápasil. Komunisté mu ovšem zakázali veřejně vystupovat a přednášet. Opět mu zabavili veškerý majetek, musel prodávat i své trofeje, aby měl z čeho žít.

Uznání se mu dostalo až rok před smrtí, kdy v Prostějově dostal titul Zasloužilý mistr sportu. Gustav Frištenský zemřel v roce 1957, bylo mu osmasedmdesát let.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video