Menhiry. Moderní nebo pohanský způsob pohřbu? | E15.cz

Menhiry. Moderní nebo pohanský způsob pohřbu?

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Velké kameny s ostatky zesnulých. V Karlových Varech jsou zatím jen čtyři, ale zvědavost lidí pomalu roste.

V době, kdy je na ústupu ze slávy kdysi nejrozšířenější pohřbívání v rakvi do země, objevuje se v pohřebnictví na Karlovarsku zcela nový trend. Urnové menhiry. Obří kameny různých tvarů, do kterých se ukládá popel zesnulých. Pro někoho je tento způsob pohřbívání možná pohanský, pro jiné však moderní a zajímavý. V každém případě pro drtivou většinu lidí je dosud neznámý. „Popel zesnulého v pouzdru do kamene? A na zahradě? Ne, to slyším poprvé,“ kroutila hlavou Milada Šárecká z Karlových Varů. Podobně jako další dvě třetiny dotázaných.
„Je to pravda. Lidé zatím o urnových menhirech příliš nevědí. Na pohřbu Jindry Konečného se ale o ně celá řada smutečních hostů zajímala. Je to způsob přírodního pohřbívání,“ řekl Sedmičce Břetislav Tetera, spolumajitel firmy, která nový způsob pohřbívání lidem ve Varech nabízí.

První v Karlových Varech

V rohu zahrady u domu číslo 32 v Olšových Vratech stojí za plotem zhruba dva a půl metru vysoký kámen. Aniž by kolemjdoucí tušili, právě to je urnový menhir. Vůbec první, jaký se na Karlovarsku objevil. „Lidé jsou zvědaví. Zastavují se tady u nás a ptají se. Proč a za kolik. Tento způsob pohřbívání neznají, jsou hodně překvapení,“ usmívá se Irena Škardová, majitelka impozantního kamene.
Pro urnový menhir se rozhodla před časem hned z několika důvodů. Prvním byly krádeže na hřbitově. „Dědečka s babičkou jsme měli pochované na hřbitově, ale lidé nám tam pořád něco kradli. Pořád dokola,“ vysvětluje. A hned přidává druhý z důvodů. „Už nejsem nejmladší a na hřbitov je to přece jenom pořádný kus cesty. Takhle mám své blízké u sebe. Doma.“
Do devítitunového menhiru z karlovarské žuly, který náhodou vykopala stavební firma při práci v lese nedaleko Andělské hory, uložila popel hned tří nejbližších. Kromě rodičů i ostatky svého muže. „Dva roky jsem ho měla doma na kredenci v urně. Pak jsem se ale dozvěděla o této možnosti, která mě hned zaujala. A nakonec jsem se rozhodla,“ říká. Místo, které na zahradě pro urnový menhir svých blízkých vybrala, považuje za to nejlepší. „V létě je tady krásně. Všude kolem kvetou stromy i květiny. Táta by byl moc rád.“

Jak to vzniklo?

Myšlenka alternativy ke stávajícím způsobům pohřbívání se zrodila zhruba před deseti lety v hlavě Františka Bláhy, dnes společníka karlovarské firmy, která urnové menhiry v regionu nabízí. „V televizních zprávách tehdy ukazovali, jak nějací vandalové zničili hřbitov. Už ani nevím kde. A to mi strašně vadilo. Přemýšlel jsem, co s tím,“ vzpomíná na první krok. Později přišel s urnovými menhiry a svůj nápad si zaregistroval. Cesta k trvalé hrobce v podobě přírodního kamene je přitom jednoduchá. Zájemce si třeba už za svého života vybere kvalitní kámen, který se ani po letech nerozdrolí, anebo jeho výběr nechá jen na firmě. Potom ukáže na místo na vlastním pozemku, třeba na zahradě za domem, kam firma kámen usadí. Do něj pak vyvrtá otvor o průměru deset centimetrů, kam se popel zesnulého uloží. V pouzdře. A nakonec kámen zaslepí. „Výběr kamene je ze všeho nejsložitější,“ říká František Bláha. Podle něj má uvedený způsob pohřbívání oproti klasickým metodám hned několik výhod. „Náklady na údržbu jsou nulové. Navíc v případě potřeby si kámen kamkoliv převezete,“ vypočítává některé z nich. Jak dodává, za urnový menhir zákazník zaplatí přibližně od deseti do třiceti tisíc korun.
Ne každému je však ukládání popela zesnulého do kamene po chuti. „Asi jsem moc konzervativní, ale svůj popel bych do díry v kamenu nechtěla. Proč si stavět pomník? U známé osobnosti to ještě chápu, jinak ale dávám přednost rozptýlení popela, třeba na loučce,“ přemýšlí třiadvacetiletá Kateřina Schwarzová.

Na krásném místě

Prozatím poslední urnový menhir, umístěný v Karlových Varech, spatřil světlo světa docela nedávno – 17. listopadu 2009. Stojí na upraveném paloučku městského hřbitova v Drahovicích a je v něm uložený popel básníka, filozofa a bývalého disidenta Jindřicha Konečného. Výrazné postavy nejen revolučního podzimu 1989 v Karlových Varech. Konečný zemřel letos na jaře ve věku nedožitých devětašedesáti let.
„Protože šlo o Jindru, známou osobnost, je na kameni informační cedulka. Na ní měl zájem i magistrát. Jinak to ale neděláme. Chceme, aby urnové menhiry byly co nejpřírodnější,“ vysvětlil Tetera. Na Konečného menhir firma použila trachyt, který přivezla z nedalekého lomu za tepelským klášterem. Pro kámen pak Zuzana Macešková, ředitelka Správy lázeňských parků, vybrala klidný kout mezi dvěma vzrostlými stromy. „Místo je k tomu přímo předurčené,“ vysvětlila Macešková. Tetera, který býval kmotrem knih Jindřicha Konečného, si umístění menhiru pochvaluje. „Ani jsme v tak krásné místo nedoufali,“ dodává.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video