Stačí se podívat na leteckou mapu Budějovic. A zároveň si připomenout slova bývalého jihočeského hejtmana Jana Zahradníka z října 2002: „Žít s vodou ve prospěch člověka se učili naši předkové. Každopádně se bude muset začít více dbát na údržbu toků. Obávám se, že po roce budou lidé zase nepoučitelní…“
Letos uplyne devět let od velkých povodní. Mizí poslední volná a zatravněná místa kolem řek. Rostou tu nové bytové a obchodní domy, parkoviště, asfaltové cesty a cyklostezky. Ubylo zemědělské půdy. Obraz začíná v obci Roudné u Budějovic. Na fotbalovém hřišti pár metrů od břehu stála v srpnu 2002 voda z Malše do výšky půldruhého metru.
„Všechno je stejné. Malše je pořád znečištěná jako dřív. Naproti ve Vidově postavili sídliště naležato. Zabralo a zaasfaltovalo spousty půdy,“ míří prstem přes řeku hostinský z restaurace u hřiště Václav Šmíd.
Z jeho hospody přežila povodně kromě zdí jen železná kamna. Objekt je nepojistitelný. Kupodivu pár metrů odtud roste nová vila. Hrubá stavba leží na základech metr nad zemí. Podle místních kvůli ní padlo několik stříbrných smrků.
„Je to problém,“ komentuje starosta Roudného Gustav Had. Stavební úřad ji povolil jako penzion, stále více se ale podobá rodinné vile. „Zahájíme proto řízení o černé stavbě,“ říká Had.
Obec dostala po povodních peníze z Evropské unie na nový most. Je vyšší než starý a hlavně má únikové chodníky pro evakuaci z levého břehu. Za další miliony chce postavit protipovodňový val při řece.
O kus dál ve Vidově se vody tolik nebojí. Směrem k Malši stojí novostavby několika řad rozlehlých bytových domů. „Při povodních tam bylo jen pět centimetrů,“ obhajuje je starosta Tomáš Šedivý.
Nové sídliště plánují postavit firmy také u přírodní rezervace U Špačků. Budějovičtí zastupitelé vloni souhlasili, aby se tu kvůli tomu změnil územní plán. Další změna čeká území před Roudným na levém břehu Malše, které celá staletí sloužilo pro rozlití řeky. Voda pohnojila pole a odtekla. Správce toku tu teď zmenšil povodňovou zónu.
Malše při povodních ohrožuje Mladé a Havlíčkovu kolonii. Významně také ovlivňuje Vltavu. „Napsali jsme stížnost na zastavování břehů Malše před městem ministru vnitra Radku Johnovi,“ připomněla právnička Pavla Matějková ze sdružení Calla.
Od Dlouhého mostu na Vltavě teď zbývají pro stavbu nových domů ještě tři zajímavé lokality. Jednou je výstaviště při levém břehu, kde byly dříve mokřady. O ní někteří podnikatelé uvažují jako o místě se stavebními pozemky pro luxusní bydlení s výhledem na řeku.
Při pravém břehu až k Voříškovu dvoru u Strakonické ulice bude město stavět mobilní protipovodňové stěny za sedmdesát milionů. Uchrání Pražské předměstí. Vybagrovaným korytem s úpravami za sto sedmdesát milionů korun tu projedou výletní lodě až na Hlubokou.
Rizikové místo u Voříškova dvora mezitím zastavuje firma patrovým obchodem s nábytkem. Zpevní šest tisíc metrů čtverečních plochy. Kvůli parkovišti. Proti povodni razí pod silnicí dvě štoly o průměru jeden metr pro její odtok.
Dál před Českým Vrbným chystá developer výstavbu dalších bytových domů. Po polích, které před dvaceti lety tvořily velkou část této městské části, už není ani stopy. Na jejich místě je hypermarket Géčko. Těsně u něho bude stát nové obchodní středisko Nová Vltava.
Jsou stavby v nebezpečných povodňových zónách jen rizikem jejich majitelů? Obyvatelé ulice u cyklostezky v Českém Vrbném si to myslí. Vilky s bílými ploty a bazény obývají kapitáni budějovického průmyslu. Adresy ale tají, v novinách je nechtějí zveřejnit. Před pěti lety totiž jednoho z nich přepadli doma lupiči.
Také tam vyrostlo pár nových domů. „Nejsme v záplavovém území. V srpnu 2002 tu stálo půl metru vody jen kvůli špatným kanalizacím. Nestíhaly ji odvádět,“ tvrdí bývalý manažer velké stavební firmy. Bydlí zde čtrnáct let.
Z povodně nemá strach. Usmívá se. Je tu bydlení, na které lákají realitní kanceláře klienty. Atraktivní u řeky.
A škody a odškodnění? Od roku 2002 přehodnotily pojišťovny smlouvy s klienty. Vymezily na mapách čtyři zóny. Tři jako rizikové. Podle nich si účtují poplatky spojené s výší likvidace škod. Za kvalitní službu zaplatí majitel nemovitosti ročně deset tisíc i více. Další informace jsou na stránkách www.cap.cz.
Zóna číslo dvě je území takzvané stoleté vody. Tři padesátileté. Čtyřka je území povodně dvacetileté, to znamená všude tam, kde podle statistiky dorazí každé druhé desetiletí. Jako například u mostu v Roudném. „Ve čtvrté zóně jsou nemovitosti proti vodě nepojistitelné. Na jednotlivé zóny je koeficient, který zvyšuje základní pojistku,“ vysvětlila Jana Božovská z budějovické pobočky Kooperativy.
Stavíme bez rizika, říká developer
O kontroverzní lokalitě v Mladém U Špačků se šéf developerské společnosti První jihočeská realitní Josef Vaclík bavit odmítl. Záměr firmy postavit tam bytové domy na kraji záplavového pásma vzbudil nevoli u starousedlíků i ochránců přírody.
Mladé tedy vynecháme. Kde budete stavět jinde?
V současné době nechci prozradit žádný plán. Odvíjí se to od zajímavých lokalit. Naposledy jsme stavěli v Plavské osm domů a za Kauflandem u Stromovky čtyři. To byla místa, které se nám líbila.
Nabízíte bydlení v atraktivním prostředí. U vody.
Podle zájmu klientů. Chtějí bydlet mimo město, v přírodě. Polovina z nich chce do velkého bytového domu.
Třeba u Malše, která se vylévá z břehů?
První domy v Plavské u Malše jsme postavili v roce 2001, tedy rok před velkou povodní. Vůbec je neohrozila. Voda nedošla ani do garáží. Lidé koukali z oken na zatopené město.
Proč je neohrozila?
Dobrý projekt. Stavíme nad hranicí tisícileté vody. Na to myslíme úplně jako na první věc. Důležitá je také kanalizace. Děláme její sítě sami. Než nás připojí na městský řád, provádíme zkoušky, vypočítáváme kapacitu.
Co říkáte názoru, že stavby u řek ohrožují při povodních okolí?
U našich domů s tím nesouhlasím. Bariéry způsobují povodeň proti proudu. To se ale u nás nestává.
