Mladší bratr Julese Verna má jméno Excelence a vyrostl u Telče Jan

Muži a ženy v bílých pláštích, ponoření v laboratořích do sebe a svého výzkumu. Na Vysočině jich zatím mnoho není, jenže to se může změnit.

Vysokoškolské mozky opouští Vysočinu. To byl jeden ze závěrů loňského sčítání lidu. Jenže zřejmě už příští roky napoví, zda tento trend musí být na Vysočině nezbytně nezvratný. Obdoba amerického Silicon Valley zřejmě v dohledné době na Vysočině nevznikne, ale třeba příklady Jihlavy a Telče ukazují, že na pomyslné mapě hustoty výskytu vědců nemusí být tento kraj jen rozlehlým bílým místem.

V Telči se už chystají na velkou slávu otevření Centra excelence, které má být díky svému klimatickému větrnému tunelu regionálním partnerským zařízením velkého klimatického tunelu Jules Verne ve francouzském Nantes.

„Rádi bychom, kdyby někdo z Francouzů na zahájení provozu přijel, třeba to vyjde,“ věří otec „Excelence“ Miloš Drdácký.

Sprchové hlavice, sluneční lampy, větrný tunel, výměník tepla. Tohle nejsou názvy vybavení moderního bytu. Jde o části zařízení, které instalují odborníci do nově budovaného výzkumného centra CET v Telči.

Jedná se o výzkumné pracoviště Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd. Ústav CET vyrostl během uplynulých dvanácti měsíců na okraji Telče v areálu bývalé „hospodyňské“ školy při Batelovské ulici směrem na Horní Cerekev.

Stroj na počasí

Kolaudace zařízení by se měla uskutečnit do konce dubna. „Zkušební provoz zajíždění zařízení bude během letošního roku. Úplně ostrá práce v centru začne zhruba od 1. ledna příštího roku,“ říká Miloš Drdácký, duchovní otec celého projektu a také ředitel 06 zaostřeno na… zmíněného Ústavu teoretické a aplikované mechaniky. Cílem práce CET bude výzkum trvanlivosti a životnosti technických materiálů, včetně historických. Vědci zde budou moci například testovat účinnost ochranných nátěrů uměleckých děl, třeba soch a zkoumat například jejich životnost vlivem počasí – deště, větru, střídání teplot. Ne nadarmo už si jedna z částí výzkumných pracovišť CET – větrný tunel – vysloužila v novinách přirovnání „stroj na počasí“.

Tunel podle Drdáckého připomíná uzavřenou troubu, kterou se prohání vzduch. Tunel bude mít aerodynamickou a klimatickou komoru, které budou nejen simulovat například obtékání budov větrem, ale zkoumané předměty budou také vystavovat třeba umělému dešti či působení umělých slunečních paprsků.

„Lze tam modelovat situace a problémy při obtékání budov větrem, a navrhovat tak například jejich zastřešení, aby je nepoškozoval vítr,“ vysvětluje Drdácký.

Vzniknou pracovní místa

Vědci si Telč pro sídlo CET nevybrali náhodou. Akademie věd už tady totiž má pobočku od devadesátých let. Jmenuje se Archiss, plným názvem Centrum pro historické konstrukce a sídla.

A také sám Drdácký má k Telči, pyšnící se množstvím cenné renesanční architektury, osobní silnou vazbu. „Naše rodina je dokládána v Telči už někdy od 15. století,“ říká otec projektu CET.

Jeho zrození je nejaktuálnějším příkladem, že v budoucnu by už nemusela být pravdivá charakteristika Vysočiny jako kraje, který opouští mladí lidé a kde se neusazují vysokoškoláci, protože tady nemají velkou šanci najít práci.

Centrum totiž v Telči zaměstná asi pětatřicet lidí. Část z nich budou nositelé vědeckých titulů.

„Budeme tam mít lidi ve výzkumu s vědeckou kvalifikací, pak pracovníky vysokoškoláky a mohou tam být i středoškoláci, kteří budou pracovat na výzkumných zařízeních. Těm všem říkáme vědci,“ vysvětluje Drdácký.

V Telči to ale není jediné vědecké pracoviště, které by sem mohlo za prací přilákat vysoce kvalifikované odborníky. Na druhém okraji města Telč u výpadovky na Třebíč by naproti bývalému nábytkářskému provozu mělo vzniknout ještě jedno zcela nové výzkumné pracoviště.

Bude jím experimentální bioplynová stanice, zkoumající energetické vlastnosti různých druhů této plynné látky.

Investorem pracoviště by měla být obecně prospěšná společnost Energoklastr CTT Vysočina, která nyní nechává zpracovávat na tento záměr studii EIA, zkoumající jeho vliv na životní prostředí. Na okraji Telče by měly vzniknout odborné laboratoře, vlastní experimentální bioplynová stanice a také podnikatelský inkubátor na pomoc začínajícím firmám.

S podporou kraje

Toto výzkumné centrum by podle předběžných plánů mělo být dokončeno na konci roku 2013, vzniknout by tady mělo přibližně patnáct pracovních míst. Jeho vybudování bude stát odhadem do dvou set milionů korun.

Energoklastr je sdružením zástupců firem a vysokých škol a Telč není na Vysočině jeho jediným želízkem v ohni. Větším a také výrazně pokročilejším projektem je výstavba vědeckotechnologického parku CTT Vysočina v průmyslové zóně v jihlavských Hruškových Dvorech nedaleko firmy Moravské kovárny.

Zkratka CTT znamená Centrum transferu technologií, což znamená, že jeho posláním bude zavádění výsledků vědeckého výzkumu do průmyslové praxe – v tomto případě se bude jednat o výzkum v oblasti energetiky, podobně jako v případě experimentální bioplynky v Telči. „Energetika je neustále klíčovým odvětvím, ať už je aktuální vývoj ekonomiky jakýkoli. Investice do takového výzkumu se mnohonásobně vrátí,“ říká mluvčí Energoklastru CTT Josef Bouška. Energoklastr nyní vybírá firmu, která by měla centrum v podobě komplexu tří budov postavit. „Rozhodnutí o stavební firmě zatím nepadlo,“ dodává Bouška.

Stavba by měla začít na konci dubna, vědeckotechnologický park stavaři vybudují do konce roku 2013. Stavba bude stát asi 400 milionů korun. „Vysočinu jsme jako sídlo centra zvolili ve spolupráci s hospodářskou komorou Vysočiny na základě žádosti regionálních podnikatelů. A to pro její snadnou dostupnost z Prahy i Brna, které je stále významnějším centrem technologií.

Roli hrála i vstřícnost Kraje Vysočina a města Jihlavy,“ vysvětluje předseda představenstva Energoklastru Jan Rakušan. Energoklastr zaplatil Kraji Vysočina za pozemky na stavbu CTT v Hruškových Dvorech více jak devět milionů korun. Tyto pozemky nabízí Kraj Vysočina investorům v rámci takzvaných investičních pobídek. To znamená, že po třech letech úspěšného provozu centra kraj investorovi poskytne dar ve výši přibližně 450 tisíc korun.

„Jde o projekt, který vede ke zvýšení zaměstnanosti, proto ho podporujeme. Další podobné pozemky ještě investorům nabízíme, občas se nějaký zájemce ozve,“ řekla Iveta Fryšová z krajského odboru regionálního rozvoje.

Spolupráce s podniky

Hlavními partnery CTT je pražské České vysoké učení technické, Mendelova univerzita v Brně a CVVI (Centrum pro výzkum, vývoj, inovace a regionální rozvoj). „Přímo v parku vznikne padesát až šedesát pracovních míst. Ne všechna budou vědecká, budou tam i pozice v administrativě, technickém zázemí nebo údržbě. Dalších 150 až 200 míst by mělo vzniknout u firem, které budou na centrum navázány či s ním budou spolupracovat,“ nastiňuje ředitel CTT Vysočina Václav Tůma. Park CTT by se měl stát v Česku jedním z klíčových technologických pracovišť, zaměřených na energetiku. V tom by měl být jedinečný.

„Vědecké týmy v CTT by měly reagovat na požadavky podnikatelských partnerů centra a přicházet s prospěšnými řešeními. Naopak podnikatelé by se měli s vědci bavit o co nejlepším využití nových technologií v praxi,“ říká Tůma.

V Telči takové aktivity vítají – povedou ke snížení nezaměstnanosti, i když třeba jenom nepatrně, o pár lidí. Proto chce aktivitám Energoklastru jít město vstříc. „Pokud by toto výzkumné centrum vzniklo, vybudovali bychom v tamní průmyslové zóně inženýrské sítě,“ řekl starosta Telče Fabeš.

Vědců je na Vysočině ve srovnání s jinými kraji stále málo, ale jsou tady. Jedním z center vědeckého výzkumu v regionu je již zmíněná Telč, kde má pobočku nejen ČVUT, ale také Masarykova univerzita. Nedaleko Studence na Třebíčsku už od roku 1998 funguje například také Ústav biologie obratlovců, který je součástí Akademie věd.