„Motorky jsou zástěrka. Do Brna jsme si přijeli hlavně užít“

Sedmička prožila mistrovský víkend s fandy motorek z celého světa.

Nejrychlejší jezdci mistrovství světa motorek i letos do Brna přitáhli desetitisíce fandů ze zahraničí. A nejen oni. Jak se přesvědčili redaktoři Sedmičky, do Brna návštěvníky lákají i ceny, pivo a hezké dívky.

Autobus z Mendlova náměstí v sobotu dopoledne odváží čerstvou várku diváků směr Moto GP. „Ólalá,“ halekají čtyři postarší Rakušané, když v zatáčce zachraňují víno, které si předtím nalili do skleniček. Ty postavili na ubrousek, který prostřeli na plochu za sedadlem.

„Je třeba se posilnit,“ vysvětluje Mark Reichl z Vídně, který na závody přijel pošesté. Brno zbožňuje, protože je levné. „Za lístek na den utratím sedmnáct set korun. Noc v ubytovně stojí sedm set a za alkohol utratím asi dva tisíce korun za večer,“ prozradil Vídeňan svůj rozpočet. Na jinou velkou cenu nejezdí, do Německa je to daleko a navíc je tam draho. „Co dalšího se mi na Brně líbí? Krásné holky a výborné pivo,“ neváhá s odpovědí.

Zastávka Automotodrom, start. Vystupovat. Pestrobarevný dav proudí za zvuku trub k hlavní bráně Masarykova okruhu. Fandy, kteří si lístek nekoupili dopředu, vyhlížejí pokoutní prodejci. „Vstupenku levně koupím od lidí, kteří je nevyužijí na všechny tři dny závodů. A pak ji se ziskem prodám, ale levněji, než kolik stojí na pokladně. Když se daří, vydělám si za víkend deset tisíc korun,“ tvrdí pětatřicetiletý Rumun, který nechce říct jméno. Říká ale, že má kolem okruhu asi dvacet kolegů. „V Brně se o nás policie nestará. Zato na Velké ceně v Barceloně nás vždy seberou. I přestože to, co děláme, je pro normální lidi dobré,“ myslí si překupník.

Zadarmo za plotem

Nad přírodními tribunami vlají prapory, nejčastěji s nápisem The Doctor a číslem 46. To patří Italu Valentinu Rossimu. Na trati burácí stroje a lidé rychle plní nejen přírodní tribuny, ale i strmé svahy za plotem. Tam se totiž neplatí. „Děláme to takhle řadu let,“ říká Slovák Peter Hránek.

Zadarmo si za plotem s přáteli užije nejen dění na trati, na kterou vidí stejně dobře jako platící, ale i adrenalin. „V neděli vždy přelezeme plot. Ne že bychom neměli peníze, je to tradice a napětí,“ vysvětluje Hránek.

Sobotní kvalifikace končí, proud fandů s tvářemi rudými alkoholem i sluncem míří do kempů okolo okruhu. Ti, co přijeli v pátek, tu zažili bouřlivou noc. „Odpoledne jsem byl v kanceláři v Mnichově. V pět v podvečer jsem vyměnil kravatu za kombinézu a do Brna jsem dojel za tři hodiny a něco,“ chvástá se Jürgen Nessel, který dopíjí páté „bier“. Jeho zábavu v pátek překazil déšť, v sobotu je hezky. Nad kempem se vznáší vůně spáleného benzínu promísená kouřem stoupajícím od zahradních grilů. U stanů rostou ploty z naskládaných prázdných lahví od piva.

Z kempu na tah do centra

„Pili jsme včera, dneska budeme zas,“ plánuje jedenadvacetiletá Nikolett Vargová z Maďarska. Její slova dokumentuje půlmetrová stavba z lahváčů připomínající pyramidu. Ženy jsou v kempu ve výrazné menšině. Někteří muži proto vábí opačné pohlaví zvláštním znamením. Na tyče s vlajkami států věší nafukovací gumové panny. „Chceme upozornit dámy, že ačkoli jsme pánská společnost, nemusí se nás bát,“ směje se Reiner Holznag. Vábnička ale nefunguje, ženy se Holznag proto rozhodne hledat v centru města.

Díky Velké ceně střed Brna žije i po osmé večerní. Mnoho fandů přilákal program Motofestu na náměstí Svobody. „V porovnání s Prahou či Londýnem je tu přátelštější atmosféra. Nemůžu se nabažit toho, jak je to tu levné. Vzal jsem si tolik peněz, že ani nevím, jak je utratit,“ kroutí hlavou devětačtyřicetiletý Frank Langstone z Leedsu.

Ruce si mnou provozovatelé klubů a diskoték v centru. Číšnice čeká těžká směna. „Němci se neumějí chovat. Španělé a Italové jsou držgrešle, o jedno pivo se podělí deset lidí. Styl mají Angličané, nechávají velké spropitné,“ líčí barmanka Lenka, která míchá fanouškům koktejly přímo na náměstí Svobody.

Cizinci po Brně často bloudí. „Hledám pizzerii Anna,“ říká Španěl Ignacio Gasalla, který ve čtvrtek přiletěl do Prahy, kde si s přáteli půjčili motorky a jeli do Brna. Brzy se ukazuje, že název zkomolil a nemůže najít podnik Pizzan. V jednom se ale Brňané s cizinci neliší. Když jim kolem třetí hodiny v noci vyhládne, neváhají si na gyros z okénka rychlého občerstvení vystát frontu.

Pozornost hladovců upoutá opilý mladík, který chce místo padesátikoruny zaplatit gyros svým přístrojem iPhone. „Mám hlad a ztratil jsem peníze, asi tisíc eur. Kamarádi mi zítra půjčí. Do Brna jsme přijeli ve čtvrtek a chystáme se vrátit zpátky do Slovinska v úterý. Motorky jsou taková zástěrka. Hlavně jsme si to přijeli pořádně užít,“ objasňuje jednadvacetiletý Janis Stričko z Lublani.