Vůbec první trasa ve středních Čechách byla vyznačená již 11. května roku 1889. Po ní se však lidé nyní již vydat nemohou – leží pod hladinou štěchovické přehrady. Jen o pár měsíců mladší stezku Vojty Náprstka (na reprodukci) vedoucí na Karlštejn ale projít lze.
Nejdelší trasa
Ve Středočeském kraji je nejvíce značených turistických tras ze všech regionů Česka.
„V našem kraji evidujeme 5664,8 kilometrů pěších turistických tras, z toho asi dvě stě dvacet kilometrů připadá na Prahu,“ řekl Karel Markvart z Klubu českých turistů s tím, že největší hustota značených tras je v nejnavštěvovanějších oblastech. Je to zejména Kokořínsko, Berounsko, Brdy a Posázaví.
Dostatek je i naučných stezek, ve Středočeském kraji je jich pětadvacet, sedm z nich je na Berounsku.
Zcela výjimečná je ta nejdelší. Měří přes šedesát kilometrů a nevede po souši, ale po vodě. Její osou je řeka Berounka, neboť je určená zejména vodákům. Prochází hned dvěma chráněnými krajinnými oblastmi Křivoklátsko a Český kras. Začíná v obci Zvíkovec, na pravém břehu Berounky a končí mezi Karlštejnem a Hlásnou Třebaní.
„Mezi nejnavštěvovanější patří stezka procházející národní přírodní rezervací Karlštejn,“ tvrdil Vojen Ložek z CHKO Český kras. Jde o nejrozsáhlejší naučnou stezkou na levém břehu Berounky. Značky vedou k Bubovickým vodopádům, ke Kačáku, Budňanské skále či dubu Sedmi bratří.
Krásné výhledy
Za jednu z nejkrásnějších tras je považován Svatojánský okruh. Vede od kláštera ve Svatém Janu pod Skalou přes vrchol Svatojánské skály s nádherným výhledem U kříže. Prochází opuštěnými vápencovými Solvayovými lomy a vrací se zpět ke klášteru krasovou roklí Propadlé vody. „Je sice krátký, ale hned na začátku je pěkné převýšení. Cesta se šplhá až nahoru ke kříži. S kočárkem bych to nedoporučoval,“ radil jeden z návštěvníků Vojtěch Novotný.
Zlatý kůň je nejstarší vyznačenou naučnou stezkou na Berounsku, zřízená byla poprvé už v sedmdesátých letech, před čtyřmi lety ale byla nově přeznačená.
„Je to velice pěkná stezka, jsou z ní překrásné výhledy do okolního kraje. Návštěvníci ji ocení zejména z geologického hlediska,“ řekl při jejím znovuotevření Iljo Storoženko, který od roku 1984 pracuje ve volném čase jako ochránce přírody.
Stezka začíná u Koněpruských jeskyní, vede přes vrchol Zlatého koně do chráněného území Lom na Kobyle a vrací se zpět k jeskyním.
Má dvě části. Jedna končí u tamního parkoviště, po druhé je možné pokračovat dále přes silnici do přírodní rezervace Kobyla.
Nedaleko od Koněprus lze projít i další naučnou stezku Koukolova hora – Kotýz. Začíná v osadě Slavíky, poté vystupuje na vrchol Koukolovy hory a po opětovném sestupu z vrcholu a přesunu do vesnice Havlíčkův Mlýn vystupuje příkrým srázem kolem skalního útvaru Axamitova brána na temeno Kotýzu. Tam končí.
Stezka nemá vlastní značení, ze Slavíků vede po zelené značce a z Koukolovy hory až k závěru stezky po žluté.
Naučné stezky však nevedou jen chráněným územím, ale i městy a jejich okolím. Tak funguje i školní naučná stezka Talichovo údolí, která začíná v okrajové části Berouna a vede údolím mezi vrchy Děd a Ostrý. Třebaže je krátká, je fyzicky náročnější. Jedna zastávka je také věnována světoznámému dirigentu Václavu Talichovi, který v Berouně žil a je pochován na místním hřbitově.
Podle Vojena Ložka z CHKO ale lidí, kteří projdou pečlivě celou naučnou stezku, mnoho není. Většinou si vybírají jednotlivá zastavení. „I z toho důvodu už o značení další naučné stezky neuvažujeme. Navíc je to finančně nákladné, protože se o tabule musíme starat. Přibývat tak budou jen panely u stanovišť. Nově jsou třeba u lomu Malá Amerika, uvažujeme také o tabuli na Kodě,“ dodal Ložek.
