Teploty pod nulou, zasněžené kolonády. Zájemci o léčivé prameny si mohou bez obav do pohárků nabrat. Ze studených však neochutnají. V zimě jsou zavřené, aby nezamrzly.
Jde o pramen Štěpánka a pramen Železnatý. Zavření neznamená, že někdo někde otočí kohoutkem. „Jako strážci zřídelní struktury můžeme málokdy pramen úplně zavřít. Zpravidla ho někam přesměrujeme. Například Štěpánku přesměrováváme rovnou do kanalizace, protože u pramene musí být zachovaný celoroční rovnoměrný průtok. To samé u pramen Železnatého. Zavřít jakýkoliv pramen na delší dobu je velmi nezdravé. I Vřídlo při odstávce přesměrujeme, i když si lidé myslí, že jeho výstřik zavíráme,“ vysvětluje Milan Trnka, ředitel Správy přírodních léčebných zdrojů a kolonád.
Jmenované prameny mají teplotu kolem 14°C. Dalším studeným pramenem je pramen Hadí s 30°C. Ten však kupodivu kvůli mrazům není třeba zavírat. „Vzhledem k jeho teplotě zamrznutí tolik nehrozí. I když v nejsilnějších mrazech se na něm určité rampouchy tvoří. Ale zcela nám nezazmrzl nikdy,“ říká Trnka.
U ostatních pramenů s teplotami mezi 41 a 73°C zamrznutí samozřejmě nehrozí, prameny si nejvýš lidé načepují trochu chladnější, než kolik je oficiální udávaná teplota. Nejvíce se to projevuje u pramene Kníže Václav naproti Mlýnské kolonádě, protože má nejdelší přívodní potrubí.
Vrty nelze zastavit
Zimní období znamená také pravidelnou dvoutýdenní odstávku Vřídla, v druhé polovině ledna. Během ní je třeba rozebrat a důkladně vyčistit veškeré přívodní trasy i odpady. Čistí se také hlavní rezervoáry Vřídelní kolonády, takzvané akumulační nádrže, kterými proteče veškeré množství vřídla za rok. „Technicky je to poměrně obtížné, protože nemůžeme zastavit vrty, abychom udrželi správný tlakový režim Vřídla. Všemožným způsobem proto vrty různě přesměrováváme,“ přibližuje nejvyšší správce pramenů.
To však zrak běžného návštěvníka pulzujícího výstřiku Vřídla, což je vlastně boj minerální vody a kysličníku uhličitého o to, kdo bude na povrchu dřív, nepozná. Čeho si ale určitě všimne, bude mísa Vřídla očištěná od vřídelního kamene až na nerezový základ.
„Mísu čistíme mechanicky, různými škrabkami. Nerezová mísa má velkou výhodu, protože když ochladne, trochu se jakoby smrští a usazeniny se nechají odloupat. Odpad vozíme na skládku, nelze ho na nic využít. Ročně z vřídelní mísy odstraníme do pěti metráků usazenin,“ říká Trnka.
