Změny ve výživném od ledna 2026: Možnost postoupení pohledávky i změny do budoucna
Na počátku ledna 2026 vstoupí v účinnost novela občanského zákoníku, která má pomoci s vymáháním výživného pro nezletilé dítě. Přináší řadu novinek, mimo jiné i možnost postoupení pohledávky z dlužného výživného.
Při rozhodování o výživném pro nezletilé dítě schvaluje soud dohodu rodičů, anebo rozhodne o výši výživného sám. Soud přitom musí zjišťovat potřeby dítěte a majetkové poměry obou rodičů.
Dne 1. ledna 2026 nabude účinnosti novela občanského zákoníku a souvisejících předpisů, která pomůže posílit práva rodiče, jenž za dítě výživné vymáhá. „Práva rodiče se posilují především v oblasti jistoty do budoucna, efektivnějšího stanovení výše výživného, ochrany před prodlením a možnosti jednoduššího získání dlužných částek,“ shrnuje novinky advokátka Gabriela Donati z advokátní kanceláře Donati Legal.
Možnost automatické změny výživného
Podle nového znění § 913 občanského zákoníku přihlédne soud při hodnocení odůvodněných potřeb dítěte i k jejich budoucí změně, pokud ji lze rozumně určit.
Kromě stávající majetkové situace povinného rodiče bude soud zkoumat, jestli se rodič nevzdal bez důvodu výhodnějšího zaměstnání, ale také to, zda dosahuje příjmu, kterého by s ohledem na svůj zdravotní stav, vzdělání a kvalifikaci dosahovat mohl. Hodnotit bude též výdělkové možnosti na trhu práce v místě pracoviště nebo bydliště povinného rodiče. Nově tak bude soud posuzovat i potenciální výdělkovou schopnost povinného rodiče.
„Pokud se povinný rodič záměrně vyhýbá lepším pracovním příležitostem, soud k tomu může přihlédnout a stanovit výživné podle jeho skutečných schopností, nikoli jen aktuálních příjmů. Tím bude stanovené výživné spravedlivější vůči aktuální majetkové situaci rodiny,“ dodává Donati.
Novinka, podle níž soud přihlédne i k budoucí změně potřeb dítěte, souvisí s doporučující tabulkou ministerstva spravedlnosti. Ta při stanovení výživného zohledňuje věk dítěte a rozlišuje různé životní etapy. Manuál v tabulce doporučuje, aby i v rámci jedné věkové etapy dítěte došlo k navýšení výživného po třech letech od jeho určení o jedno procento, protože „obecně potřeby dítěte rostou s věkem“, připomíná ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu zákona.
„V současnosti platí, že soud při rozhodování o výživném vychází z aktuální situace v době vydání rozhodnutí. Nově však bude možné určit například to, že v době rozhodnutí bude výživné činit pět tisíc korun měsíčně a že se za tři měsíce od rozhodnutí zvýší na sedm tisíc korun měsíčně,“ uvádí Donati.
Tento postup podle ní bude pravděpodobně využíván v případech, kdy se krátce po rozhodnutí očekává výrazná změna poměrů – například přechod dítěte na střední školu, který obvykle znamená zvýšení výdajů. Díky této úpravě nebude nutné znovu otevírat řízení o výživném krátce po původním rozhodnutí, neboť bude možné vše vyřešit už v rámci původního řízení předem.
Úroky z prodlení při neplacení výživného na nezletilé dítě
Změna nastává i v úrocích z prodlení při neplacení výživného na nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. „Nově totiž nebude platit stejná výše úroku z prodlení jako u jiných pohledávek. Pro výživné nezletilých dětí se stanoví zvláštní výše úroku, kterou určí vláda svým nařízením,“ říká advokátka Donati.
Dochází tak ke zvýhodnění nezletilých dětí, které nenabyly plné svéprávnosti. Podle důvodové zprávy totiž nemají možnost kompenzovat nedostatek finančních prostředků vlastní výdělečnou činností a ocitají se ve zranitelném postavení.
„Smyslem zvýšené sazby úroku z prodlení by mělo být ve větší míře, odpovídající významu vyživovací povinnosti, motivovat povinnou osobu k dobrovolnému plnění. Zároveň by vyšší sazba měla oprávněné osobě poskytnout odpovídající kompenzaci za to, že včas neobdržela prostředky, na něž měla nárok,“ stojí v důvodové zprávě.
Postoupení pohledávky na dlužném výživném
Nejvíce diskutovanou novinkou je možnost postoupení pohledávky na dlužném výživném. Tu bude od 1. ledna možné postoupit k vymáhání jiné osobě. Rodič, který tak pro dítě výživné vymáhá, nebude muset absolvovat zdlouhavé a finančně nákladné exekuční řízení. Zákon pro postoupení pohledávky na výživném stanoví podmínky.
„Úplata bude muset být nejméně ve výši jistiny, kterou dlužník v době postoupení pohledávky dluží, jinak bude nutné předchozí schválení soudu,“ uvádí Gabriela Donati. Další z podmínek je nutnost úhrady úplaty za postoupenou pohledávku bezhotovostně na bankovní účet. „Jedná se o krok, který může významně pomoci rodičům vymáhajícím výživné, avšak současně přináší i určitá rizika, jež bude nutné v praxi pečlivě sledovat,“ míní Donati.
Za výhodu považuje to, že oprávněné dítě díky novince získá šanci na rychlejší přístup k finančním prostředkům určeným na úhradu jeho potřeb, a tím i lepší zajištění jeho životní úrovně. „Jako problematické naopak vnímám, že nová úprava může otevřít prostor pro nebezpečné obchodování s těmito pohledávkami. Nejistotu vyvolává též otázka, jak bude v praxi zajištěna kontrola ze strany soudu,“ dodává Donati.
Podle důvodové zprávy se využití postoupení pohledávky nabízí především tam, kde je povinný rodič dostatečně solventní, ale odmítá plnit výživné například kvůli sporům s exmanželem či exmanželkou.
Právní úpravu lze hodnotit převážně pozitivně, jelikož přináší větší předvídatelnost i ochranu zájmů dítěte. „Osobně bych považovala za velmi přínosné otevření širší odborné diskuse mezi těmi, kteří s řešením výživného přicházejí do dennodenního kontaktu, tj. soudy, advokáty a pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Cílem by mělo být nastavení transparentních pravidel a přiblížení způsobu uvažování různých institucí v procesu, aby výsledek soudního řízení nezávisel na tom, k jakému soudu je návrh podán nebo který soudce konkrétní věc projednává,“ míní Donati. Takové sjednocení by podle ní přispělo k větší předvídatelnosti soudních rozhodnutí, a tím i k posílení právní jistoty rodičů a zejména samotných dětí, kterých se tato rozhodnutí bezprostředně týkají.
