Nádraží v Boleslavi jsou rozdílné světy

Chcete cestovat z Mělníka do Mladé Boleslavi nebo naopak? Redakční test týdeníku Sedmička vyzkoušel, co zažijete v autobuse nebo ve vlaku.

Ve všední den jede jen pět přímých autobusů. V pět, půl sedmé a půl osmé ráno a pak dva po poledni, v jednu a pět minut před druhou hodinou odpoledne. Za hodinovou cestu zaplatíte pětačtyřicet korun. To jde, uvážíme-li, že je to o více než deset kilometrů víc než do Prahy za stejnou cenu. A nejsou ani přeplněné.

Příště za tisícovku!

Čekáte ale? Tady je - kuřáci jsou neohleduplní. „Víte, že se tady nesmí kouřit?“ pokáráme seniora, který jezdí pravidelně z Mělníka do Boleslavi v půl osmé ráno. Oboří se: „Trhněte si nohou.“ Že má deset centimetrů od sebe ceduli zákaz kouření, nevidí. Při cestě nazpátek je to stejné, kuřáci na zákaz kašlou. Strážníci se ale hájí tím, že je kontrolují. „Dodržování zákazu kouření na zastávkách autobusů a vlaků kontrolujeme pravidelně,“ říká mluvčí boleslavských strážníků Ondřej Kubala. „Od začátku roku do konce jsme řešili 561 těchto případů,“ říká. Až bude příště na zastávce někdo kouřit, stačí zavolat na linku 156. Kuřáka čeká totiž pokuta do výše jednoho tisíce korun.

Přiměřeně za dvě stě

Žádná další nepříjemnost v autobuse už do Boleslavi není. V autobusech je teplo, čisto a řidiči jsou milí. A tak vyzkoušíme test. Připravujeme si dvěstěkorunovou bankovku. Řidič bez problémů vrátí a ještě se usmívá. Taktéž nazpátek. „Vzhledem k ceně jízdenky je to v naprostém pořádku,“ říká řidič ČSAD Martin Bím. Překvapení je, že autobusy na trase Mělník - Mladá Boleslav jezdí na čas.

Česnečka až ve Všetatech

S většími bankovkami nemají problémy ani výdejny jízdenek na vlakových nádražích. Cesta, která trvá o půl hodiny déle než autobusem, vyjde i o patnáct až třiadvacet korun dráž. Se zákaznickou kartou by se cena srovnala. „Stačí přinést fotografii jako na občanku, ale počkejte na polovinu prosince, to bude karta levnější o 150 korun,“ radí žena za okýnkem. Spojů jede od páté ráno do deváté večer jedenadvacet, přímých je málo. Navíc jedou přes Mšeno, takže je to spíš výlet. Vyrazit bez svačiny je problém. V Mělníku na nádraží chybí občerstvení, automat na kávu nefunguje. Aspoň, že je hala opravená. Při přestupu ve Všetatech si lze v novinovém stánku koupit sušenku, restaurace otevírá až v devět hodin ráno. Česnečka za osmnáct, smažený sýr za osmdesát korun.

Načerno se nejezdí

Ztichlé nádraží halí mlha do oparu. Test záchodků dopadl dobře, za osm korun a klíč na informacích, čisto a voňavo. Vlak je tu. Průvodčí vstoupí do vagonu. „Přistoupili,“ zvolá. Ani mladík v montérkách mu neunikne. „Tak to bude s přirážkou,“ řekne průvodčí. Jenže ten peníze navíc nemá. Průvodčí mu nakonec jízdenku bez přirážky prodá. Podle mluvčího Českých drah (ČD) Petra Štáhlavského si cestující musí jízdenky koupit tam, kde je výdejna. „Pokud ale třeba dobíhají vlak, mohou i v něm. Přirážka je pak třicet korun,“ říká Šťáhlavský. Tam, kde se jízdenky na nádražích neprodávají, se přirážka neplatí. A když nemají lidé na zaplacení vůbec, vyloučí je průvodčí z přepravy.

Děsivá tečka na konci

Dávat Českým drahám ztrátu kytičky za úroveň toalet nemá smysl. Možná, že když teď získaly od krajů smlouvy na provozování regionální dopravy na deset let, tak se to změní. „Chceme, aby se komfort pro cestující zlepšil,“ říká hejtmanův náměstek pro dopravu Robin Povšík. Vlak je v cíli. Budova a služby na boleslavském hlavním nádraží v porovnání s opraveným Mělníkem a Všetaty, každého vyděsí. Na opravu čeká dvacet let. Podle Povšíka by bylo levnější nádraží zbourat a postavit nové. Mluvčí Petr Štáhlavský potvrdil, že se o opravě uvažuje. Investiční plán na příští rok ale schválený není.