Náměstí 100 x 100 metrů, vězení na Černé věži. Vše je jinak | E15.cz

Náměstí 100 x 100 metrů, vězení na Černé věži. Vše je jinak

Krajské město má v průvodcích jiné dějiny a památky jiná jména. Rozcházejí se i letopočty. Jaké nejčastější chyby mystifikují turisty i Budějovické?

Dámy a pánové, vítejte v Českých Budějovicích. Projdeme se po náměstí, které měří jeden hektar, vystoupáme na Černou věž s výškou od osmašedesáti do dvaasedmdesáti metrů. Najdeme tam čtyři, pět a možná že i šest zvonů.
Tak by mohl vypadat výklad, kdyby se průvodce řídil informacemi z internetu. Je tam řada nesmyslů. Tím nejzažitějším, který zůstává i v hlavách Budějčáků, je velikost náměstí. Konec všem spekulacím: neměří jeden hektar.
Když psali Jan Schinko a Milan Binder knihu Českobudějovické náměstí, aneb Samsonova kašna, Bludný kámen a 48 domů, běhali po hlavním náměstí s pásmem. Chtěli zjistit, jaká je skutečná velikost centrální plochy. Že neměří hektar, věděli dávno, ale nevěřili ani údaji 133 x 133 metrů, který se objevuje ve většině průvodců.
„Zjistili jsme, že je každá strana trochu jiná. Ta s galerií Dvořák a Domem umění měří 132,5 metru, protější dokonce 137,4. Blok domů s radnicí má 134,1 a strana s hotelem Zvon 134 metry,“ vyjmenovává Milan Binder. Náměstí se tedy směrem k severní straně rozevírá skoro o pět metrů.

Stále vyšší věž, už vyrostla o tři metry

Černá věž roste! V roce 1900 měla 68,5 metru, v padesátých letech jednasedmdesát a dnes už přesahuje dvaasedmdesát metrů. Naznačují to turistické průvodce, každý vychází z jiného měření. Poslední ukázalo 72,2. A co víc, dominanta krajského města je zřejmě začarovaná, protože tu návštěvníci narazí vždy na jiný počet zvonů. Autoři webu Turistik.cz napočítali čtyři, Encyklopedie Českých Budějovic uvádí pět. A ani jedno číslo není správné.
„Od konce války do roku 1995 tu bylo šest zvonů, pak ale přibyl Budvar. Celkem jich je sedm a k tomu můžeme ještě připočítat dva hodinové cimbály,“ vyjmenovává ředitel českobudějovického okresního archivu Daniel Kovář. Sám je autorem desítek knih, které mapují dějiny a památky Budějovic.
O Černé věži vydal před lety studii s kolegou Pavlem Koblasou. Narazili na několik dat, která nejsou pravdivá. Traduje se například, že Černá věž dostala název po velkém požáru v roce 1641, kdy kouř obarvil její stěny. Současné pojmenování se přitom objevilo až mnohem později, přibližně před sto lety.
„Někde se také můžeme dočíst, že při stavbě vedla lávka, po které vozili stavební materiál, až z Rudolfova nebo že fungovalo na věži vězení. Není to pravda,“ osvětluje šéf archivu.
Město na soutoku Malše s Vltavou má vlastně štěstí. Tištěné průvodce tu psali ti největší odborníci. V druhé polovině dvacátého století historik a muzejník Karel Pletzer, na kterého pak navázal Daniel Kovář. Přestože internetové zdroje nejčastěji vycházejí právě z jejich zjištění, opisováním dochází k chybám, a tak Černá věž může mít jednou zvonů i čtyřiadvacet.
Internet je plný nesmyslů. Kostel Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí se stává kostelem Nanebevzetí Panny Marie, pamětní deska prezidenta Masaryka není na čelní straně radnice, je prý ukrytá kdesi uvnitř. Občas dokonce narazíme na zcela nové zprávy, které mění dějiny Budějovic. Tak třeba katedrála svatého Mikuláše se měla v roce 1551 zřítit, aniž by o tom kdokoliv z odborníků na jihočeské dějiny věděl.
„Rok 1551 je poměrně zajímavý. Na Rabenštejnské věži dlouhá léta visela zpráva, že pochází právě z tohoto roku. Ale i to je chyba,“ odkazuje Kovář na nesrovnalosti, na které mohou lidé natrefit i v ulicích.
Má vysvětlení. Ve starých zápisech našel zprávu, že v roce 1551 zřídili Budějovičtí ve městě Rabenstein. Jenže nikoliv věž, ale popraviště, které nazývali stejným jménem. Památka na konci Panské ulice je starší, část pochází už z konce čtrnáctého století.
V podobném duchu můžeme pokračovat. Pod Železnou pannou stojí dvojice domů, které průvodce označují jako katovské. Kat tu ale nikdy nebydlel, žil o kousek dál v místech, kde dnes stojí činžovní domy s bývalou kavárnou Savoy.
„Lidé občas říkají domům jinak. Nejukázkovější je Bílá věž. Když si u ní dáte s někým schůzku, většina Budějčáků přijde do areálu kláštera. Ale omyl, Bílá věž je zazděná v budově Jihočeského divadla, tradiční název té druhé je Klášterní,“ upozorňuje Milan Binder.
Jeho kolega Jan Schinko zase připomíná obecně tradovaný nesmysl z konce druhé světové války, že Američané při bombardování mířili na budovu gestapa na Lannovce. „To, že bomba zničila právě tenhle dům, byla jenom náhoda,“ připomíná Jan Schinko.

Ráda vypráví pověsti, třeba o bludném kameni

S tím vším se musí vypořádat Marie Soukalová. Provádí turisty po Budějovicích. První kurzy si udělala už v sedmdesátých letech, intenzivněji se oboru začala věnovat po sametové revoluci. Dnes jako učitelka v důchodu zvládá výpravy z Čech, Německa i Ruska.
„Myslím si, že si stejně turisté těžká fakta nezapamatují. Proto se snažím někdy vycházet z pověstí, romantických vyprávění, to je zaujme,“ popisuje. Dějiny v kostce ale shrnuje vždy, bez nich by vyprávění chyběl potřebný kontext.
Turistům se líbí například legendy o bludném kameni, který stojí údajně na místě popravčího špalku. „Když jsem se snažila dopátrat, jak to přesně bylo, narazila jsem na řadu různých teorií. Ale která je správná?“ naznačuje Soukalová úskalí, se kterými se musí jako průvodkyně vypořádat.

Další nesmysly o Budějovicích:

- Černá věž dominuje celé sedmdesátce budějovických věží a věžiček, píše web Turistika.cz. Kniha, která o těchto stavbách vyšla, jich ale uvádí kolem 120.
- Rychtářský dům na rohu Panské a Hroznové ulice svým názvem mystifikuje. Rychtář dům neobýval.
- Samsonova kašna byla o jeden zlatý dražší než stavba radnice, tvrdí legenda, která se objevuje v průvodcích. I to je omyl.
- Názvem Staré město dnes lidé označují historické centrum. Původní Staré město ale stávalo kolem dnešní Staroměstské ulice.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!