Našli tři granáty, leteckou pumu a minu. Za dva týdny

Je úterý 26. října odpoledne. Mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí pracují dělníci na stavbě nové dálnice. Najednou narazí na podezřelý předmět, vypadá jako divný válec. Vědí, co mají dělat. Volají policii. Ta místo okamžitě zajistí a do terénu vyjíždí i policejní pyrotechnik.
„Potvrdil, že se jedná o leteckou pumu německé výroby z druhé světové války. Munici o váze padesát kilogramů vyhodnotil jako stále velmi nebezpečnou,“ komentuje situaci mluvčí táborské policie Miroslav Doubek.
Nevybuchlá munice z druhé světové války na Táborsku stále hrozí. I když nálezů v poslední době podle pyrotechniků ubývá, jen týden před leteckou pumou našli při stavbě stejné dálnice dva ruční granáty. Ležely pouze patnáct centimetrů pod zemí. Minulou neděli k nim u Veselí přibyl protitankový granát a dělostřelecká mina.
Přesné souřadnice míst, kde lidé pozůstatky z války objeví, policie záměrně neprozrazuje. Brání se tak „zlatokopům“ a vášnivým sběratelům, kteří rádi lokality prohledávají.
„Lidé na Táborsku dnes nacházejí víceméně ruční granáty a dělostřelecké miny z druhé světové války. Ročně tu objeví jednu až dvě letecké pumy,“ vysvětluje pětapadesátiletý Ladislav Zágiba, policejní pyrotechnik. Sídlí v Budějovicích. Má spoustu zkušeností se zásahy. Je totiž specialistou na válečnou munici. Staré střelivo odzbrojuje ve službách policie od roku 1991. Před třemi lety zpracovával pro Ředitelství silnic a dálnic studii o dělostřeleckých minách a ručních granátech. Nezbytný je pro něj i historický přehled.
Jak vypadala válečná situace na Táborsku, Zágiba ví. Tábor bombardovali Američané
24. dubna a 29. dubna 1945. „První den to bylo osm dvěstěpadesátilibrových bomb, pak šestnáct stolibrových a dvě stě padesátilibrových, ten poměr přesně nevíme. Údajně čtyři jsou v Jordáně, není to ale potvrzený fakt, vycházíme z výpovědí pamětníků,“ říká. Čerpá přitom i z archivu United States Army Air Forces, tedy USA AF.
Další oblastí, kde jsou nálezy munice pravděpodobné, je podle něj Všechov. Letiště používali Němci. „Když se vraceli z náletů, museli přistát bez bomb. Zbavovali se jich proto tam. Měli určený čtverec,“ upřesňuje. Když si prý odtud lidé čerpali hlínu a vozili ji na vlastní zahrádky, často nějakou munici objevili. To se podle Zágiby často stávalo v Zahrádkách.Pumy nejsou hluboko, třeba stolibrové leží v zemi tak do dvou metrů.
V jižních Čechách bombardovali Američané Volyni, Krašovice, Mirovice, Protivín, Písek, České Budějovice, Velenice, Strakonice a Tábor. Nad krajem armáda provedla okolo tisíce odhozů.
A jak se má podle odborníka zachovat člověk, narazí-li na podivný předmět třeba při houbaření? Je důležité vždy přivolat policii. Ta nález prověří. Když se jí bude zdát nebezpečný, povolá krajské pyrotechniky. Ti vše odborně posoudí a určí další kroky.
Představa o filmovém stříhání červeného nebo černého drátku je ale zcestná. „Tak to určitě nefunguje. Prohlédnu předmět zdálky. Podle situace si obleču ochranný oblek nebo využiju jiné prostředky. Pak uzavírám bezpečnostní okruh, vyháním z okolí lidi. Policie a velitel zákroku mezitím zajišťuje vypnutí elektriky, vody, plynu,“ popisuje Zágiba obecný postup při nálezu. Speciální ochranný oblek obléká jen při výjimečných situacích, třeba když předmět připomíná nástražný výbušný systém. Oblek váží čtyřicet kilo a navlékat ho do něj musí asistent. Trvá to okolo pěti minut. Kdyby došlo k výbuchu, „skafandr“ prý pomůže. „Jen o ruce by pyrotechnik přišel. Ty nejsou chráněné. Člověk s nimi musí jemně pracovat,“ dodává Zágiba.
Pokud není na první pohled jasné, co má pyrotechnik před sebou, přichází na řadu rentgen. Použít může třeba i fibroskop, ohebnou hadici s kamerou, kterou se skrz dírku podívá dovnitř. Bezpečná vzdálenost je pro něj v tu chvíli okolo dvou metrů. Chrání ho přitom štít. Nalezenou munici pyrotechnici odvážejí do skladu v Lišově. Likvidují ji pak ve Vojenském výcvikovém prostoru v Boleticích.

Nález nevybuchlé pumy z války u Tábora? I příští rok k ní povolají policejního pyrotechnika z Budějovic. Možná ale nepřijede, zaměstnávat ho bude jiné nebezpečí. Třeba někde u Plzně, jejíž kraj dostane od příštího roku na starost. Cestu k likvidaci prodlouží změny v organizaci těchto specialistů.
Sedmička má k dispozici materiál nazvaný Koncepce výkonu pyrotechnických činností. Jihočeské policejní ředitelství podle něj zruší místo pyrotechnika specialisty, který zasahoval u nebezpečných nálezů po celém kraji.
Místo osmi krajských pracovišť s šestadvaceti lidmi jich v zemi bude jen pět, ale s devadesáti řadovými pyrotechniky. „Přeměnu ukončíme do poloviny příštího roku. V průběhu tří až pěti let ušetříme desítky milionů,“ předpokládá Jan Melša z policejního prezidia.
Pyrotechnici z Budějovic budou obsluhovat i Západočechy, jejichž pracoviště zanikne. Podle zkušených policistů musí stát vložit desítky milionů do vybudování služeben s vybavením pro nové týmy, například ochranný oblek pro tuto práci stojí 1,7 milionu korun. Nováčky zatím školí. Čeká je i víc výkazů a hlášení. „Pracujeme na dokončení systému jejich odborného vzdělávání,“ řekl Melša.