Nazdar, vítají sokolové. Ta só, odpovědí mladí z Jablonce | E15.cz

Nazdar, vítají sokolové. Ta só, odpovědí mladí z Jablonce

Každý zdraví přítele jinak. Někdo jen gesty, jiný i několika slovy. Liberecké nebo jablonecké party mladých mají dokonce své unikátní pozdravy.

„Buď dobrý,“ zdraví se lidé budoucnosti v americkém filmu Demolition Man. Přitom místo podání ruky krouží otevřenými dlaněmi proti sobě, ale ani na moment se nedotknou. Podle zákonů budoucnosti je to nečisté a nevhodné. Policista z minulosti v podání herce Silvestra Stalloneho, kterého v budoucnosti probudí, jenom zírá. Nejen, že je zvyklý potřásat si s ostatními rukou, ale zdraví i jinými výrazy typu čau, ahoj, nazdar. „Nazdar dneska říká běžně každý. Možná ale někteří lidé netuší, že jde o starý pozdrav sokolů, který používáme od roku 1851,“ říká Jarina Žitná, náčelnice župy Ještědské libereckých sokolů. Ti si pozdrav sestavili z nápisu, který doprovázel sbírku na stavbu Národního divadla v Praze – Na zdar Národního divadla.

Mezinárodní pozdrav

Sborové provolávání nazdar zaznívá v podání sokolů při cvičení i hromadných akcích, ale vítají se jím i při každodenním setkání. „Pozdrav znají sokolové po celém světě. Slyšeli jsme ho ve Francii i třeba v Americe, odkud jsem si přivezla dokonce tričko s nápisem pozdravu Nazdar na zádech,“ vypráví Žitná. Původně český pozdrav převzali sokolové po celém světě, slyšet ho je u všech členů Světového svazu sokolstva od Anglie přes Švýcarsko, Kanárské ostrovy, Austrálii i Afriku. „Nepovažujeme ale za urážku, když nás někdo nepozdraví výrazem nazdar. Jednou jsme třeba byli navštívit starostu Veselí nad Moravou a on nám řekl na přivítanou ahoj, hned se pak chytil za hlavu a měl strach, že se dopustil faux pas, když nepoužil sokolské nazdar. Obavy měl zbytečné,“ vypráví Žitná.
Zatímco většina lidí píše na konci dopisů na rozloučenou S pozdravem Novák, psaní od rybáře má charakteristický konec. „Pokud posíláme něco na úřady nebo kamkoliv jinam oficiální cestou, k podpisu připojíme náš pozdrav Petrův zdar,“ vysvětluje Jan Krupička z Rybářského svazu Liberec. Rybáři tak vyslovují poklonu svému patronovi svatému Petru. „Běžně se ale mezi sebou takhle nezdravíme, nejvíc používáme běžné ahoj, dobrý den nebo čau. Ale když odchází rybář od svých kolegů od vody, loučí se slovy ,Ať ti berou‘ nebo větou ,Ať ti Petr štěstí přinese‘,“ upozorňuje Krupička. Dnešní mladí lidé používají celou škálu pozdravů, ale ani v jednom případě jimi nevzdávají hold nějakému patronovi. „Asi nejčastěji zdravím kámoše slovem čest a co nejvíc prodlužuji písmeno ,e‘. Přitom si plácneme rukou a přátelsky se bouchneme. Zdravím tak běžně většinu lidí a i hodně známých v mém okolí ten pozdrav zná,“ říká šestnáctiletý Jablonečan Karel Tesař. A když někdo nechce říkat čést, použije výraz čégo. „Vyslovením toho dávám zdravenému najevo, že mám k němu bližší vztah než k ostatním,“ podotýká Tesař. Jako první začali tento pozdrav používat technaři, tedy lidé poslouchající techno, elektronickou hudbu.

Podle hudby

Svou speciální zdravici mají i vyznavači jiných hudebních stylů. Příznivci metalu na uvítanou vztyčí ruku s vystrčeným malíčkem, ukazováčkem a palcem. Je to symbol štíra a značí sílu.
Hiphopeři si zase plácnou dlaněmi a bouchnou do sebe ramenem. Když jsou od sebe přes ulici, poklepají dvakrát zavřenou pěstí do ramene. „Je to symbol, který znamená respekt. Než na někoho pokřikovat přes ulici, použiju tenhle černošský zvyk,“ objasňuje Tesař.
Pro jablonecké teenagery je specifický také pozdrav spojený s otázkou – „Ta só?!“ Vyjadřuje dotaz, jak se máš, co děláš, ale jinak než obyčejně. „Je to klasické právě u nás v Jablonci, tam to používáme hodně,“ zdůrazňuje Tesař.
Zdravicí libůstky používají i mladí Liberečané. V klubu Stamina není výjimkou zaslechnout jako pozdrav slovo zduř nebo opět protahované no ahój. „Musí se říkat hodně překvapeným tónem a dávat tak najevo, že kamaráda rád vidíš,“ vysvětluje sedmnáctiletý David Hreha. Oblíbeným zdravicím gestem mladých je také bezeslovné bouchnutí pěstí o kamarádovu pěst se vztyčeným palcem. „To je přitažené z Holandska, takhle se tam zdraví všichni v mém věku,“ dodává Hreha.

Vítězí tichá gesta

Pozdravy beze slov nepoužívá jenom dnešní mladá generace. Celou škálu jich mají ve svém repertoáru i skauti.
„Máme dvě gesta jako pozdrav. Slavnostním až obřadním pozdravem pro nás je vztyčená ruka dlaní dopředu, kdy je překrytý palec a malíček. Tři vztyčené prsty znamenají tři body slibu,“ vysvětluje Liberečan Vladimír Cvrček, řečený Vezír, hlavní kapitán vodních skautů České republiky. Skautské sliby jsou povinnost vůči ostatním, uznávání vyšší hodnoty než materiální a povinnost vůči sobě samému. To vše pozdrav zrcadlí. „Tenhle pozdrav používáme při slavnostních setkáních, nástupech i oficialitách. My skauti, co nosíme čepice, navíc salutujeme,“ říká Cvrček. Skauti mají také pozdrav letmý nebo tajný, kterým je obyčejné mávnutí rukou. Ten ale často nepoužívají.
„Nejvíc lidí zná pozdrav podávání si levé ruky, který je starý asi sto let. Dáváme tím najevo důvěru a používáme při běžném setkání s přáteli,“ dodal Cvrček.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!