Bytová politika jako motor růstu Německa. Ministryně stavebnictví mění priority vlády
Vláda kancléře Friedricha Merze má sedmnáct ministerských postů, osm jich obsadily ženy. Jen dvě ministerstva jsou ale považována za ekonomicky „silová“: hospodářství a energetika, které řídí Katherina Reicheová z CDU a ministerstvo pro bydlení, rozvoj měst a stavebnictví, které vede sociální demokratka Verena Hubertzová.
Mezi silné ekonomické úřady by se dalo zařadit i ministerstvo práce a sociálních věcí, které řídí další politička SPD Bärbel Basová. Přece jen sociální výdaje jsou velkou částí každoročního rozpočtu a ovlivňují v tomto smyslu německou ekonomiku více než jakýkoliv jiný resort.
Klasicky chápané hospodářské ministerstvo to ale není, to už se mu více blíží Dorothee Baerová a její úřad pro výzkum, vývoj a vesmírné cesty, z něhož by mohli mít radost Elon Musk i český ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který v poslední době také hodně pracuje na využití vesmírných „výletů“ pro rozvoj hospodářství.
Katherine Reicheová nyní pracuje na plánu obnovy, který by pomohl německé ekonomice k novému růstu. OECD předpovídá, že se tak konečně stane příští rok, do té doby bude Německo stagnovat a nebude nabízet příležitosti ani svým velkým spolupracovníkům v regionu, mezi něž samozřejmě patří i Česko.
Plány by už byly
Reicheová už předložila analýzu stavu německé ekonomiky a shromáždila návrhy odborníků, kteří nabízejí hlavně různé odpisové či daňové změny, o omezení povinné byrokracie nemluvě, to už je evergreen každé změny, reformy či plánované revoluce. Papír ale není realita, ministryně Reicheová má navíc jiný hlavní úkol: zajistit pro příští rok levnou energii pro německý průmysl, a tady se na první nový výstup stále ještě čeká.
To Verena Hubertzová (SPD), starající se o bydlení a podporu německého stavebnictví, je daleko agilnější. Nedávno vlétla do veřejného prostoru s nečekanou silou a její poměrně radikální návrhy vyvolaly velkou diskusní odezvu. Přinejmenším se dá říct: to tu dlouho nebylo!
Regulace, ale opatrně
Ministryně nezačíná od nuly. Minulá vláda Olafa Scholze, tedy i její vláda, vláda SPD, slibovala postavit 400 tisíc bytů ročně. To se nepodařilo ani jeden rok. Výstavba nových bytů podporovaných státem se dostala na slabý čtvrtmilion. „Tentokrát jsme ten výhled na 400 tisíc bytů ročně nenapsali do koaliční smlouvy,“ konstatovala ministryně Hubertzová a považuje to za správné. „Nemůžete si stanovit pevný cíl, když se svět kolem nás tak radikálně mění," prohlásila. Hubertzová ale považuje loni dosažených 250 tisíc bytů za bytovou katastrofu. Fajn, kdo by nesouhlasil, to tak nějak vědí všichni, ale jak to změnit?
Hubertzová míří na ceny: na ceny pozemků, na ceny nájmů, na ceny stavebních prací. A všechny chce administrativně i tržně srážet dolů. Ministryně pro bydlení a stavebnictví si například umí představit rozšíření regulace nájemného na obytné budovy postavené po roce 2014. Nikdo se tomu nemůže divit. Hubertzová je sociální demokratka, její strana považuje regulaci nájmů za nutný sociální faktor pro přístupné bydlení, jde ale vždy o to, jak se reguluje, aby se ani majitelé necítili okrádáni na svých právech a penězích.
Hubertzová proto navrhuje mírně zvýšit strop regulace, ale prodloužit její zákonné trvání o další čtyři roky. Návrh zákona o prodloužení stropu nájemného do roku 2029 už teď projednávají vládní poslanci a poslankyně za CDU/CSU a SPD, brzy by se měl objevit v parlamentu.
Pokud jde o ceny stavebních prací, které navíc musí nově splňovat přísné klimatické normy pro výstavbu nových domů (ale i výrobních hal a dalších staveb), ministryně věří prefabrikátům. Tedy sériové výrobě úsporných panelů. Podle Hubertzové se takto při výstavbě továrních hal, skladů nebo některých komunálních domů dá ušetřit 30–40 procent nákladů. Místo pěti tisíc eur na metr čtvereční by tak stavební náklady spadly na 2500–3000 eur na metr.
Nové vládě se přes ministryni Hubertzovou vrací i stará agenda semaforové koalice. Ta nechala spadnout pod stůl zákon o vytápění, který nakonec doputoval do nové koaliční dohody mezi CDU/CSU a SPD. Verena Hubertzová dál počítá s tím, že nově instalované kotle budou muset být alespoň ze dvou třetin provozovány z klimaticky neutrálních a obnovitelných zdrojů.
Vláda podle ní nemůže přestat v plánované reformě zákona o energetické účinnosti budov, jak se o tom diskutovalo v Německu na úrovni průmyslových svazů. Znamenalo by to návrat o deset kroků vzad, tvrdí ministryně. Místo toho chystá další podpory pro vstup co nejvíce lidí a firem do proklimatických programů. Nová energetická strategie vypadá jako příliš drahý experiment, Hubertzová je ale přesvědčena, že právě investice vydané tímto směrem budou mít největší synergický efekt a pomůžou už příští rok k návratu německého hospodářství k růstu.
Hubertzová tomu opravdu věří. O poznání víc než poměrně skeptická šéfka resortu hospodářství a energetiky Reicheová. I ona ale ví, že bez růstu stavebnictví se žádný nový německý ekonomický boom neodehraje.
