Nejzajímavější rostlina roste v kleci, největší požár má vlastní píseň | E15.cz

Nejzajímavější rostlina roste v kleci, největší požár má vlastní píseň

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Čím výjimečným se může pochlubit Tábor? Sedmička vybrala sedm místních NEJ.

Nejstaršímu Táborákovi je sto jedna let a narodil se v Jugoslávii. Nejzajímavější rostlina žije v kleci, největší požár má svou vlastní píseň a nejužší uličkou neprojde dvojice. To jsou jen některé z unikátů, které Sedmička našla v Táboře.

1. Nejstarší muž z Tábora oslaví 101 let

Josefovi Sekalovi bude v srpnu 101 let. Podle údajů matriky je nejstarším Táborákem. Narodil se v české vesnici Ludina v bývalé Jugoslávii, dnešním Chorvatsku. Do státu bývalé habsburské monarchie odešli jeho prarodiče ještě za Marie Terezie. V hlavním městě Záhřebu se vyučil ševcem.
V roce 1945, když prezident Beneš vyzval Čechy žijící v cizině k návratu do Československa, přišel Josef Sekal s manželkou do Tábora. Tam léta pracoval v Baťově závodě.

„Tatínek je pokorný, skromný, milující člověk. Vždy byl velký dříč,“ říká dcera Anna Haraštová. Když mu bylo šedesát devět let, odešel prý ze zaměstnání, aby se věnoval své starší vnučce Evě a dcera Anna mohla dál pracovat. „Pak se do práce opět vrátil,“ dodává Haraštová.
V pětadevadesáti šel Josef Sekal v průvodu Táborských slavností za drába.

2. Nejstarší strom je měšická lípa

O titul nejstaršího stromu se ucházejí tři táborské lípy. „Nejstarší je ale nejspíš lípa v Měšicích,“ říká Gabriela Jánošková z odboru životního prostředí. Od Táboráků dostala titul Strom roku 2005.

Její stáří počítají odborníci podle záznamů hraběte Bukvoje. Podle nich bývalá spolumajitelka zámku v Měšicích, baronka Stanislava Nádherná, svému portrétistovi, malíři Josefu Štajnochrovi, sdělila, že nejstarším stromem jejího parku je právě tato lípa, kterou vidí z její komnaty. „Zasadil ji roku 1745 francouzský generál hrabě de Joyeus jako symbol obdivu k českému národu, který za jeho dobrotu obdivoval a miloval,“ řekla tehdy hraběnka.

Je těžké zjistit, nakolik je příběh pravdivý, a nakolik zůstává legendou. Lípě by ale podle něj mělo být 265 let.

3. Největší požár má svou píseň

Největší požár zažili Táborští roku 1559. „Tábor velice trpěl požáry. Pamětní knihy počítaly od roku 1437 do roku 1565 přes padesát větších ohňů. Tento však byl městu nejosudnější,“ píše historik Tábora Karel Thir v knize Píseň o velikém ohni.

V díle je i píseň, která vznikla zřejmě hned po největším ohni. Neznámý autor v ní popisuje, co všechno shořelo.

Jak uvádí Thir, skladatel byl asi obyvatel Tábora, alespoň podle toho, jak město popsal. Znal dobře podrobnosti. „A dle doslovných skoro shod s pamětní knihou byl to asi sám tehdejší písař městský,“ domnívá se historik.

4. Nejužší ulička ve městě je soudka

Porostlá břečťanem, dva lidé vedle sebe jí neprojdou. Spojuje ulice Růžovou a Křížovou na Starém městě. To je nejužší táborská ulice.

Nemá název, oficiálně tedy ulicí není, říká se jí soudka. „To je označení pro uličku bez popisného čísla. Název vznikl od slova souditi, protože takové cesty bývaly mrtvým místem, o které se často lidé přeli, soudili,“ vysvětluje Petr Brátka z Husitského muzea.

Naopak nejširší v Táboře je ulice Československé armády, která je zároveň i nejdelší ulicí ve městě.

5. Nejzajímavější rostlina je v kleci

Nejzajímavější rostlina v Táboře není podle vedoucího botanické zahrady Radoslava Kacerovského zrovna krasavice. Ač se jmenuje wolémie vznešená.

Dřevinu objevil teprve před šesti lety David Noble, zaměstnanec australského Národního parku Wollemy. „Na horolezecké túře s přáteli slanil do rokliny, kde uviděl zajímavé stromy. Protože rostlinu neznal, sebral ze země větvičku, já si tedy myslím, že ji regulérně urval, a přinesl odborníkům. Ti zjistili, že rostlinu znají, ale považovali ji za vyhynulou,“ popisuje Kacerovský.

Wolémie rostou na jediném, přísně tajeném místě v počtu několika desítek kusů. Vědci ji ale začali množit.

Botanická zahrada v Táboře je jejím druhým vlastníkem v republice. Wolémie má v zahradě ozdobnou klec, která ji chrání před zloději. Zahrada má ale i své další velké Nej v tom, že je druhá nejstarší v Česku a jediná v jihočeském kraji.

6. Nejvýznamnější památka – kostel a sál

Táborská Stará radnice a děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor. To jsou skvosty pozdní gotiky a podle historiků Stanislava Zity a Petra Brátky i nejvýznamnější táborské památky.

„Radniční sál přezdívaný Palác je po Vladislavském sále na Pražském hradě druhým největším světským gotickým sálem v republice,“ uvádí Stanislav Zita. Na děkanském kostele oceňuje nádhernou klenbu v chrámové části. „V presbytáři je nejkrásnější sklípková klenba v českých zemích,“ dodává Zita.

7. Nejstarší vodní nádrž v Evropě

Mezi táborskými „nej“ nesmí chybět Jordán, který je nejstarší vodní nádrží v Evropě. Vznikl přehrazením říčky Tismenice, dokončený byl v roce 1492.

Jordán vždy sloužil k zásobování města pitnou vodou. „Už při svém vzniku byl důmyslným vodním zařízením. Vodu z něj Táborští čerpali s poměrně velkým převýšením do vodárenské věže a dřevěným potrubím ji pak rozváděli do městských kašen,“ popisuje Stanislav Zita.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video