Neslyším! Cóó? Malesický dvůr
Byla to velká sláva. Politici se na podzim minulého roku dmuli pýchou, lidé z Malesic se těšili, že konečně budou moci pořádat bály a chodit sportovat „doma ve vsi“. Nově postavený Malesický dvůr měl nechat zapomenout na starou hospodu, zbořenou kvůli špatné statice. Aby ne. Multifunkční budovu zahrnující restauraci a sál, sloužící zároveň jako tělocvična, město postavilo za padesát milionů korun. Náměstek primátora Petr Rund oznamoval, že město tím plní letitý dluh vůči obyvatelům Malesic – jednomu z nejnovějších městských obvodů. Dojemné a taky promyšlené. Bylo těsně před komunálními volbami. Padesátimilionový dar se brzy změnil. V přítěž. Očekávání, že dlouho vyhlížený sál zaplní sportující skupinky a kulturychtiví obyvatelé Malesic a přilehlých obcí se zastaralým sálem se poženou raději do Malesického dvora, se brzy rozplynulo.
Haló, nerozumíme
„Když se pustí muzika nebo někdo mluví, tak slyšíte zřetelně pouze první tóny, první slovo, další už se vám slévají dohromady. Akustika v sále je zcela nevyhovující, což dokázala i odborná měření,“ popisuje současný starosta Malesic Miroslav Cudlman. Jeho slova potvrzuje provozovatel restaurace Tomáš Nejedlý. „Na únor jsme měli domluveno pět akcí, většina byla zrušená. Právě kvůli akustice. Malesičtí si udělali vlastní bál raději v Chotíkově. Místo toho, abychom do nového sálu postupně natáhli nové lidi a skupiny, tak spíš akce ruší,“ stěžuje si Tomáš Nejedlý.
A podobné je to i se sportovními aktivitami. Tam zase vadí kluzká palubovka. „Chodili sem nohejbalisté a florbalisté, postupně přestali. Kvůli podlaze. Střídají se tady různí lidé z města, kteří pokyvují hlavou, že by se mělo se sálem něco udělat, ale stále se nic neděje. Trpělivost už dochází,“ podotýká Josef Kovačič, který se stará o pronájem sálu. „Malesický dvůr měl sloužit nejen místním, ale i okolním obcím. V Křimicích mají jen starou sokolovnu a školu, v Radčicích sál mimo společenské místnosti na úřadu nemají žádný. Přesto mám pocit, že vedení města nemá velkou snahu, aby se tyto zásadní nedostatky odstranily,“ stěžuje si starosta Malesic.
Děkujeme, nechceme
Malesice zatím sál od města nepřevzaly, nájemné jde do městské kasy. „Chceme, aby závady byly nejdříve odstraněny. Bohužel – akustika ani kluzká podlaha nebyly řešené v projektu, proto opravy půjdou nejspíš za investorem,“ líčí Cudlman. Z tohoto důvodu vedení devátého městského obvodu zatím s převzetím vyčkává. „Určitě o něm uvažujeme, ale nemůžeme přeci převzít zařízení, které je funkční jen z poloviny,“ dodává starosta. Malesické vedení už jednalo s téměř celým vedením města, žádný výrazný příslib ale zatím nedostalo.
„Můžeme uvažovat o příspěvku na podlahu, pokud by šlo o opravu v řádech desetitisíců. U akustiky to bude složitější, bude se muset udělat nejdřív podrobnější audit,“ reaguje ekonomický náměstek primátora Martin Zrzavecký. Návštěvníci malesického sálu si stěžovali i na další nonsensy, které po dostavbě vznikly. „Do šaten se musí projít přes část tělocvičny, to mi přijde nesmyslné.
A je také škoda, v době, kdy se mluví o nedostatku tělocvičen, že sál nemá regulérní rozměry pro některé sálové sporty,“ říká Petr Pospíšil. „Velikost sálu byla limitována rozměry městského pozemku, s tím se dalo těžko něco dělat,“ brání rozhodnutí města Cudlman.
