Nobelova cena za chemii patří vynálezcům nanoskopie

Nobelova cena

Nobelova cena

"Vyvinutím fluorescenčního mikroskopu s velmi vysokým rozlišením přeměnili optickou mikroskopii do nanoskopie“ - tak zní odůvodnění rozhodnutí Královské švédské akademie věd k udělení Nobelovy ceny za chemii roku 2014, kterou obdrželi Američané Eric Betzig a William Moerner a Němec Stefan Hell. Všichni svým dílem přispěli k prolomení více než stoletého dogmatu o tom, že cokoliv menší než zhruba polovina vlnové délky světla (0,2 mikrometru) nelze opticky pozorovat.

S tím v roce 1873 přišel fyzik Ernst Abbe a mnoho chemiků a mikrobiologů tak „odsoudil“ k pouhému sledování kontur studovaných objektů (jednotlivé části buněk, průběh chemické reakce či vzájemné působení proteinů a jejich molekul).

Všichni laureáti v průběhu devadesátých let zdokonalovali metody vedoucí ke vzniku mikroskopu a mikroskopických metod s velmi vysokým rozlišením. Aktuálně aktivně pracují na sledování procesů v buňkách a jejich „tajemství života“ na nanoskopické úrovni.

V nanoskopii vědci dokážou pozorovat cesty jednotlivých molekul uvnitř živých buněk. Vidí, jak molekuly vytvářejí spojení mezi nervovými buňkami v mozku, sledují shlukování proteinů u pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou a umí vystopovat jednotlivé proteiny v oplodněných vajíčcích, když se dělí v embrya, uvedla švédská akademie o využití superrozlišovací mikroskopie.

Abbeho limitaAbbeho limita

Loni získala cenu také trojice vědců

Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Martin Karplus, Michael Levitt, Arieh Warshel za to, že vytvořili základ pro počítačové modely sloužící k porozumění složitým chemickým procesům.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostala trojice neurologů - americko-britský vědec John O'Keefe a norští manželé May-Britt a Edvard Moserovi - za objev buněk, jež mozku pomáhají v prostorové orientaci. V úterý švédská akademie sdělila, že letošní Nobelova cena za fyziku připadá Japoncům Isamu Akasakiovi a Hirošimu Amanovi a Američanovi japonského původu Shujimu Nakamurovi za vývoj modrých světelných diod, které umožnily vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.

Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů korun) čeká i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.