Rozhledna Bára u Čertovy skalky v lese na Podhůře od první chvíle budila pozornost. Atypická konstrukce spíš připomínala dětskou stavebnici. „Je to ojedinělá stavba nejenom v Evropě, ale pravděpodobně na celém světě,“ hlásil hrdě architekt Martin Rajniš.
Do historie se opravdu zapsala. Jenže trochu jinak, než si všichni přáli. Pouhých pět dnů po slavnostním otevření ji rozmetala silná vichřice, která se prohnala Železnými horami. Bára se ihned stala symbolem této přírodní katastrofy. „Určitě je symbolem, možná na úkor nešťastných lidí ze Smrkova Týnce, kde nezůstal jediný dům bez pohromy,“ říká místostarosta Chrudimi Petr Řezníček.
Rozhodování o tom, jestli rozhlednu postavit znovu bylo jasné, přestože se objevovaly i hlasy, které celé dílo zpochybňovaly. „Pro mě jsou vzorem Holanďané, kteří nikdy nevzdali souboj s mořem. Odpovídá to lidské povaze stále něco dokazovat. Proto jsme se rozhodli Báru postavit znovu,“ dodává Řezníček.
Bára II.
Rozhledna Bára s pořadovým číslem dva bude ovšem mnohem odolnější. „Požadavek města byl, aby odolala i extrémnímu větru. Původní rozhledna byla konstruována na vítr do 120 kilometrů v hodině, vylepšená Bára by měla odolat větru do dvou set kilometrů,“ věří Rajniš.
Větší odolnost mají zaručit desítky technických prvků. Patří mezi ně speciální prokládky dřeva, které se vkládají do nejvíce namáhaných rohů, nová vnitřní konstrukce z kmenů, ke které bude rozhledna připoutaná, nebo supermoderní italské vruty.
„Mám za sebou téměř tisícovku projektů, ale tento patří bezesporu mezi nejnáročnější,“ přiznává Rajniš, který je mimo jiné autorem poštovny na Sněžce.
Nová Bára bude stát dva miliony korun. Podstatnou část ovšem pokryje pojistka „Čtyřista tisíc, které zaplatíme navíc je na lepší technické zabezpečení,“ vysvětluje Petr Řezníček. Slavnostního otevření se turisté dočkají na začátku září.
