Kniha Zuzany Melicharové a Mateje Šišoláka z produkce vydavatelství Premium Media Group ve spolupráci se skupinou Premium Design Group pod názvem ARCHITEKTI míří na trh. Na 246 stranách přináší unikátní profily 26 špičkových českých, česko-britských a slovenských architektů ze 16 studií, a to formou jejich bezprostředních a autentických výpovědí v grafickém ztvárnění Richarda Alexandra, doplněných o umělecké portréty Alžběty Jungrové.
Jak se zrodil nápad na knihu?
Zuzana Melicharová: Pamatuju si to přesně. Bylo slunečné májové odpoledne, za normálních okolností taková trochu okurková sezona, v kontextu letošního pandemického roku ale jeden z těch výživných momentů, kdy člověk nahlas přemítal o tom, co bude dál. Jestli se svět zhroutí, nebo jenom přerodí. Už několik týdnů jsme v rámci pudu sebezáchovy jako na běžícím páse generovali spoustu nápadů různé kvality. Jeden takový, a to konkrétně z oblasti architektury, jsem jen tak mimochodem popsala tenkrát Matejovi. Zdálo se to jako absurdní nápad, knížka o architektuře, kde není žádná architektura, ale nakonec jsme si řekli, že to zrealizujeme.
Matej Šišolák: Nápad se zrodil v hlavě Zuzany, která hledala knihu o architektuře a architektech, která by oslovovala široké publikum a mluvila srozumitelným jazykem. Po několika více či méně emotivních konfrontacích a společném cizelování tématu a možných forem jsme si definovali ARCHITEKTY jako knížku přibližující nikoli stavby, ale osobnosti tvůrců.
Můžete popsat koncept knihy?
ZM: Je vlastně úplně jednoduchý a vychází z kombinace mé praktické a zároveň laické zkušenosti s architekturou a Matejovy mnohaleté hluboké znalosti téhož, což by se na první pohled zdálo jako protiklad, který nemůže fungovat, ale opak je pravda. Matej má v kanceláři spoustu knih o architektuře. Takových těch renomovaných, o kterých se mluví, a ví, které jsou uznávané nebo kritizované. A které, renomovaní autoři odpustí, vzdělaná česká veřejnost vůbec nezná. Dle mého soukromého průzkumu mezi známými, které považuji za nadprůměrně edukované a orientované ve všech možných společenských oblastech, není povědomí o architektuře nebo, nedejbože, o konkrétních architektech nijak vysoké. Uvědomila jsem si, že je obrovská škoda, že se český národ orientuje v hovězích líčkách na víně, ale neví, kdo mění tvář prostoru, ve kterém žije. Cítili jsme potřebu tohle změnit. Muselo to být ale formou, která je srozumitelná všem. A příběhy o konkrétních lidech, to je něco, k čemu čtenář nepotřebuje dvacetistránkový poznámkový aparát.
MŠ: Od začátku jsem měl před očima koncept „Bez frází“ – jen by namísto sportovců otevřeně promlouvali architekti, tedy nikoli profesionální specialisté, jimiž jsou naši vrcholoví sportovci, ale zástupci nejkomplexnějšího umění – architektury. Spíše nás zajímaly jejich osobní příběhy a zkušenosti než oficiální vyjádření „na mikrofon“. Posbíraný materiál pak zpracoval náš Art Director Richard Alexander, který – jako nezávislý tvůrce – „vyhmátl“ z každého příběhu tu podstatnou esenci a jí přizpůsobil vyznění konkrétní kapitoly. Nemalou roli hrají i fotografie naší špičkové fotografky Alžběty Jungrové, která zase pod kůži architektů zamířila s nemilosrdnou neúprosností svého objektivu. Alžběta své fotografie zásadně neretušuje. My naše příběhy taky ne!
Kdo a jak vybíral architektonická studia?
MŠ: Tipy byly společné. Hledali jsme pestrost, generační i „zkušenostní“ rozdíly. Pokaždé ale s důrazem na kvalitu jejich architektonické tvorby. Všech 26 architektů jsou ale etablovaní tvůrci, kterým se nemusíte bát svěřit byt, dům či půlku města. Čistě sobecky – hledali jsme architekty, s nimiž nás bude bavit pracovat – zajímavé nejen stavbami, ale ještě víc svým životem, názory. Nakonec, jak ukazuje i naše knížka, toto jsou atributy pro stavbu podstatné.
Jak se s vybranými architekty spolupracovalo? Byli vůči vám vstřícní a otevření?
ZM: Očekávaná odpověď je, že skvěle. Ale ono to tak skutečně bylo! Měli jsme štěstí v tom, že už když jsme ateliérům naši myšlenku prezentovali, věděli jsme, že jsme se navzájem pochopili a že jsou stejně nadšení jako my. Že zkrátka chtějí dělat tu samou knihu. A to je pro konečnou spokojenost na všech stranách velmi důležité. A úžasné bylo, že každý ateliér má trochu jiný příběh, jiný styl komunikace, zkrátka je tvořen různými osobnostmi, které se propisují do všeho, co dělají. A jasně, že některá témata se opakovala, ale i tohle opakování bylo u každého z nich vlastně jedinečné.
MŠ: Ptáte se, jak proniknout za fasádu architektů? Každopádně jsme je museli „naladit“ na plánované vyznění knihy. Převrátit naruby jejich představy o knížce o architektuře. Jedno studio nám třeba nabízelo aktuální fotografii jejich čerstvého, ještě zatepla vyfoceného domu, který se příští rok stane bezpochyby jednou z událostí roku. Mohli jsme být první, kde se fotky objeví! Odmítli jsme s tím, že do naší knížky ARCHITEKTI přece domy nepatří!
Jak se píše kniha ve dvojici?
ZM: Jsem zvyklá psát především excelové tabulky a powerpointové prezentace, ale musím říct, že spoluautorství bylo velmi intenzivní a zábavná zkušenost. Každopádně tou knížkou u mě vzrostl obdiv ke kreativním profesím, je to hrozná fuška něco vymýšlet. Obecně má člověk pocit, že je velmi jednoduché něco napsat. Ale e-mail není kniha. A když jsem viděla ty nekonečné stránky s přepisy z rozhovorů, které se nakonec přetavily do krásných příběhů, tak jsem byla velmi pyšná na naši dvojici.
MŠ: Vrátím se ke sportovní terminologii: většinou to bylo jako hrát čtyřhru. Na jedné straně přesila architektů, na druhé Zuzana a já. Zuzana s klidem a přehledem na základní čáře a já lítal na síti. Zuzana umísťuje ty dokonalé údery do rohů a mně zůstaly smeče a voleje a ostřelování soupeře.
Na koho svou knížkou míříte?
ZM: Cílová skupina je takový odraz autorské dvojice. Matej reprezentuje ty v architektuře orientované jedince s nějakou hlubší praktickou, ale i teoretickou znalostí, já zase někoho, kdo má rád krásné domy, ale nic moc o nich neví, a vnímá je hlavně z estetického a užitkového pohledu. Co je ale překvapivé, je, že pro obě tyhle naprosto odlišné skupiny čtenářů může být kniha velmi objevná. Nevíme o žádné jiné knize o architektuře, která by šla proti proudu a tak ostentativně se jí vyhýbala. A přesto si troufáme tvrdit, že nakonec to je kniha především o architektuře. Protože architektura, to jsou architekti.
MŠ: Primárně cílíme na poučené milovníky architektury, které toto krásné umění baví a zajímá. Nedokážou sice číst půdorysy a řezy, ale ani nepřeceňují stylizované fotografie budov a interiérů, které více než architekty či charakter stavby reprezentují umění fotografů. Samozřejmě i na kolegy architekty, kteří se třeba dokážou ve vyprávění svých kolegů najít a inspirovat se.
Jak bude kniha distribuována?
ZM: Většina nákladu bude distribuována na vybrané osoby ze sítě obchodních partnerů našeho vydavatelství. Jinými slovy se dostanou z ruky do ruky potenciálním investorům do architektury. Chtěli jsme, aby kniha byla nejenom obsahově zajímavá a formálně krásná, ale aby fungovala i jako marketingový nástroj nejen pro architekturu, ale i pro samotné architekty. V umělecky orientovaných profesích se často proklamuje, že produkt by měl být tak dokonalý, aby sám o sobě přesvědčil klienta o své dokonalosti, a to bez jakéhokoli marketingu. Z mého pohledu je ale toto uvažování nefunkční. Architektura prostě potřebuje dobrý marketing, to je fakt.
MŠ: Náš e-shop je nejspolehlivější cesta za knížkou. Samozřejmě, důležité jsou i kanály, které zmiňuje Zuzana. Dnes uplynulo jen pár hodin od spuštění zmíněného e-shopu a my můžeme na základě zájmu veřejnosti potvrdit fakt, který nám v rozhovorech často zdůrazňovali i architekti: osobní doporučení je naprosto zásadní! Architekti jsou s nadsázkou sekta a ARCHITEKTI jejich svatý grál.
Vydavatelství Premium Media Group se vydalo cestou vydávání knih. Prvním počinem byl unikátní průvodce českými kraji pod názvem Czech it Out, teď vydáváte ARCHITEKTY. Není to z pohledu aktuálního posilování online formátů zpátečnické?
ZM:Czech it Out, knížka o cestování po českých krajích, byla úplně první, kterou naše vydavatelství vydalo. Připadalo nám důležité podpořit v tomto roce kraje, hotely, restaurace a také myšlenku, že žijeme v krásné zemi, kde se dají zažít úžasné momenty na úžasných místech. Vytiskli jsme 1500 kusů a knížka se okamžitě vyprodala. Další dotisk nás přiměl přehodnotit i knížku ARCHITEKTI, která byla v tu dobu ve stadiu zrodu. Došlo nám, že nechceme dělat jednorázovou věc, do které investujeme spoustu energie, a ona jednoho dne jen tak skončí. ARCHITEKTI tedy budou fungovat jako edice. Tohle byl první díl, další už máme v hlavě. Ale chceme ho odlišit, udělat úplně jinak, chceme, aby každá kniha od nás překvapovala a nabourávala standardní myšlenkové pochody.
MŠ: Naše vydavatelství stojí na tištěných médiích. Nebráníme se technologiím, působíme i v online světě, ale narovinu – když k někomu přijdete na návštěvu, ukazuje vám svůj archiv stažených knih na cloudu? Kniha, fyzická kniha, má svůj smysl a my věříme, že jej ještě nějakou dobu neztratí.
A jakou další věc chystáte pro rok 2021?
MŠ: Rozhodně v našem snažení nepřestaneme! Ve výhledu máme několik projektů – trošku jiných než stávající, které ale spojuje naše nasazení, kreativita, a hlavně nadhled, s nímž se dokážeme dívat na tradiční témata. Nechte se překvapit!
