Nový byznys: nákup pozemků v záplavových zónách | E15.cz

Nový byznys: nákup pozemků v záplavových zónách

Podle městské vyhlášky se zde nesmí stavět ani měnit terén. Přesto se zástupci realitních společností snaží od majitelů koupit pozemky, které jsou v pásmech povodňové ochrany.

Majitele nezastavěných pozemků na konci budějovické čtvrti Mladé navštěvují zástupci realitních společností. Jejich zájem je zřejmý. Zkoušejí koupit parcely u řeky Malše, které byly ještě před osmi lety pod vodou. Spekulují s tím, že statut nezastavitelné území se časem prolomí a cena půdy se prudce zvedne. Ve hře jsou teď parcely v lokalitě U Špačků, kolem bývalého Červeného Dvora v Mladém, za Voříškovým Dvorem u Vltavy a kolem Dobrovodské stoky.
„Chodili tu lidi ze známé realitky. Je to jasné. Cena čtverečního metru tady je kolem osmi stovek, o kus dál od řeky Malše směrem na Nové Hodějovice už přes dva tisíce,“ vypočítává důchodce na zahrádce za posledním domem v Mladém.
První obchodníci s pozemky jsou přitom už jen krůček od úspěchu. Pokud developeři prolomí současné zákazy výstavby, vydělají spousty peněz. Jenom pro představu: na čtyřech hektarech pozemků se stavebním povolením mohou vydělat minimálně čtyřicet milionů.
Prvním krokem je změna územního plánu z území nezastavitelného na zastavitelné. Musí ji schválit zastupitelé a potvrdit kraj. To už se podařilo v Javorové ulici v Mladém, kde investoři žádají o povolení ke třem domům v místě, kde v roce 2002 tekla řeka. Jeden z nich už navezl na parcelu zeminu, aby zvýšil terén.

Domy jako pevnost

Stavební povolení ještě neplatí, ale tři takzvané kapličky pro domovní přípojky elektrické energie už v Javorové stojí. Jsou jen kousek od bývalého zámečku Červený Dvůr. Nový majitel ho přestavěl na pevnost střeženou kamerami a třímetrovým kamenným plotem. Podobné stavby se podle odborníků při povodních stávají bariérami a zhoršují průtočné poměry. Samy mohou vodě odolat, ale nasměrují proud na jiné nemovitosti.
Daniel Vaclík, šéf společnosti VH Tres, která vypracovala pro město povodňový model a projekty protipovodňové ochrany, nové stavby podporuje. „Jsou ale závislé na dokončení protipovodňových úprav na Malši, které blokuje místní občanské sdružení. A plot kolem Červeného Dvora tu byl vždycky,“ tvrdí Vaclík.
Stavební úřad přesto zasáhl. Minulé pondělí řízení o stavebním povolení v Javorové zastavil, navíc nařídil majiteli jedné z parcel, aby odstranil nepovolenou navážku terénu jako černou stavbu. Investoři se ale mohou odvolat.

Manipulace se zeminou?

Protipovodňová opatření na Malši jsou přitom v bodě nula od doby, kdy je napadlo sdružení Malše kvůli podezření, že jde jen o manipulaci se zeminou. V Havlíčkově kolonii se měl vybagrovat pravý břeh Malše. Místní lidé břeh se stromy ubránili, teď chtějí jiné varianty ochrany. Myslí si, že za vším je snaha převézt zeminu ke Špačkům, aby z ní byly stavební pozemky.
„Územní řízení k tomu je zastavené. Investorem mělo být Povodí Vltavy, které má teď jinou práci. Zaměřilo se na pochybné splavnění Vltavy,“ připomněl za občanské sdružení Pavel Kolář.
Šéf odboru krajinotvorného programu budějovické Agentury ochrany přírody a krajiny Vladimír Šámal tvrdí, že snahy zastavit záplavová území hraničí s trestným činem obecného ohrožení. Pomoc hledal u jihočeského hejtmana, protože projekt odporuje krajské Koncepci protipovodňové ochrany, teď chce oslovit ombudsmana.
Šámal upozorňuje, že výstavba sídliště U Špačků si vyžádá navezení čtyřiceti tisíc kubíků zeminy a postavení hráze. Takové úpravy mohou vzdouvat při povodni vodu na ostatním území.
„Pozoruhodný je k tomu postup krajského úřadu. V roce 2005 vyslovil odbor životního prostředí negativní stanovisko, které následně nový vedoucí změnil,“ tvrdí.
S projektem stále nesouhlasí pouze místní vodoprávní úřad. I tak je možné, že se nakonec ze záplavových území stanou stavební parcely. Podle analýzy zadané městem je už v Budějovicích vyčerpaná kapacita zemědělských ploch vyčleněných ke stavbě bytových domů ze sedmdesáti procent. Jen od června letošního roku uvolnil pozemkový fond v katastru města dalších sedm hektarů zemědělské půdy, zejména pro bydlení. Mezi největší území, kde se v současnosti staví vilky, patří plochy U Hada a U Švába ve Čtyřech Dvorech, kde developeři pro stavby připravili více než šest hektarů pozemků.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.