Nový občanský zákoník možná zrychlí veřejné dražby

Návrh nového občanského zákoníku stanoví v § 1350 k výkonu zástavního práva, že jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona.

Zástavní věřitel má vůči zástavci právo na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva. Lze rozhodně přivítat posílení smluvní volnosti mezi zástavním věřitelem a zástavcem, popř. zástavním dlužníkem, pokud jde o způsob narovnání jejich vztahů prodejem zástavy ve veřejné dražbě zástavním věřitelem jako navrhovatelem dražby, s právem a vymezením dražebního titulu ve prospěch zástavního věřitele tak, aby tento byl oprávněn předmět – zástavu – zcizit ve veřejné dražbě. Hlavním důvodem je ta skutečnost, že dle dosud platného zákona o veřejných dražbách (zákon č. 26/2000 Sb., v platném znění – ZVD) musí mít zástavní věřitel postavení dražebního věřitele (viz § 36 ZVD) s dražebním titulem (vykonatelným soudním rozhodnutím, rozhodčím nálezem, notářským či exekutorským zápisem – viz § 36 odst. 3 ZVD), což v praxi velmi komplikuje uspokojení zástavního věřitele prodejem zástavy veřejnou dražbou.

#####Veřejná dražba se zjednoduší a zlevní

Nový občanský zákoník tak má šanci odstranit rozpor, kde na jedné straně sice zástavní věřitel má právo se uspokojit prodejem zástavy veřejnou dražbou dle zvláštního zákona (ZVD), ale často není v postavení dražebního věřitele, a tedy se nemůže uspokojit prodejem zástavy veřejnou dražbou. Proces uspokojení se ze zástavy veřejnou dražbou by se tak urychlil, zjednodušil a přinesl by i snížení nákladů (není třeba vykonatelné soudní rozhodnutí, rozhodčí nález, notářský či exekutorský zápis i vlastní proces veřejné dražby by byl jednodušší, pokud by šlo o dražbu dobrovolnou dle § 19 a násl. ZVD). Bylo by nicméně vhodnější, kdyby byl zákonodárce poněkud pregnantnější a pro jednoznačnost toho, že dražba bude mít režim dle ZVD, by bylo možno požadovat, aby pro případ, kdy došlo k dohodě o uspokojení se veřejnou dražbou, zástavní věřitel měl právo zástavu zcizit jako navrhovatel dražby podle zvláštního zákona.

Takové ustanovení by tak přineslo výrazné zjednodušení, pokud jde o podmínky kladené na shora uvedený dražební titul dle ZVD, který s ním v současném znění nepočítá. Podle platné právní úpravy je totiž dražebním titulem pouze postavení dražebního věřitele pro provedení nedobrovolné dražby nebo zplnomocnění dražebního věřitele k tomu, aby se ze zástavy uspokojil výtěžkem z prodeje dražby dobrovolné, provedené na základě plné moci od vlastníka zástavy.

#####Nový dražební titul – písemná dohoda

Zdá se tedy, že chystaná právní úprava by de facto zakotvila nový dražební titul, tedy onu zmiňovanou písemnou dohodu mezi zástavním věřitelem a dlužníkem. Pro její praktickou realizaci by ovšem bylo třeba zmiňovaný dražební titul do ZVD uvést, neboť výčet dražebních titulů je taxativní a mimo jmenované další dražební tituly, byť by byly dostatečně zřetelnými a svobodnými projevy vůle obou stran, nepřipouští. Vzniká ovšem další otázka, jaký právní režim by daná dražba měla, neboť nový občanský zákoník v tomto ohledu obsahuje vnitřní rozpor. Na jedné straně neruší ZVD, a lze tedy předpokládat jeho účinnost vedle nového občanského zákoníku, na straně druhé počítá dražbu mezi zvláštní způsoby uzavření smlouvy. Rovněž má platit, že již učiněná nabídka se zruší, pokud je podána vyšší nabídka nebo pokud se dražba ukončí jinak než příklepem. To je však v příkrém rozporu s koncepcí podle ZVD, kde dochází k nabytí vlastnického či jiného práva jinou právní skutečností, jíž je příklep, nejde tedy o převod vlastnického či jiného práva, nýbrž o přechod s řadou odlišných právních následků.