Procestoval přes osmdesát zemí světa, točí filmy, píše scénáře, je autorem dvaceti knih. Cestovatel, záhadolog, spisovatel a režisér.
Čím z toho všeho se cítíš být nejvíc?
Především doufám, že ten výčet nezní jako známé úsloví “devatero řemesel, desátá bída“. Nikdy mě nenapadlo, že vykonávám různé profese. Pro mne je to všechno prostě nedělitelná součást toho, co dělám.
Cestuji, abych získal zajímavé informace a případně vypátral nové záhady. Pak se je pokouším vyřešit, a když mám nějakou hypotézu, napíšu o nich knížku nebo natočím dokumentární film. A některá zvlášť zajímavá témata použiji jako námět pro scénář hraného filmu. Takže žádné z těchto profesí nemohu a ani nechci dát přednost.
Máš svůj nesplněný cestovatelský sen?
Snem bych to nenazval, ale pár míst, kam bych se rád podíval, by se našlo. Ale nechám si je pro sebe, abych případnou výpravu nezakřikl.
Co ty sám považuješ za největší záhadu světa?
Z těch všech, kterými jsem se zabýval, nedokážu vybrat jednu, ale tuším, že největší záhadou světa je člověk. Je nepochopitelné, jak dovede vytvořit geniální umělecká díla, vymyslet ohromující vynálezy, prokázat neskutečnou lásku, obětovat se a na druhé straně vraždit, mučit, ubližovat nebo „jen“ podvádět a krást.
Žádný jiný živočišný druh není tak jedinečný a zrůdný zároveň.
Často jezdíš na výpravy sám. Není to riskantní?
Od nás sice vyjíždím sám, ale v terénu mám průvodce a podle okolností taky řidiče, lodivoda, pilota nebo nosiče. Jde o domorodce, kteří dobře vědí, co na místě může hrozit. Ale ani to samozřejmě není se zárukou. Jisté míře rizika se ostatně nevyhne ani velká skupina.
Poznal jsi hodně různých zemí a kultur. Kde ses cítil nejlíp a kde nejhůř?
Hodně přátelští jsou obyvatelé některých tichomořských ostrovů. Tam navíc člověka neobtěžuje ani hmyz nebo neohrožuje zvěř. Mám rád Indonésii, kde skoro každý ostrov obývá jiné etnikum s různými zvyky. A nadchlo mne Peru. Západní Afrika přes veškeré kouzlo, které v sobě skrývá, je velmi nepohostinným a místy i velmi nebezpečným koutem.
Plno záhad je i v naší republice. Co třeba přímo v Ostravě?
V naší republice je opravdu záhad více než dost a většina stále čeká na rozluštění. Přímo v Ostravě nevím o žádné, ale třeba pověst o podzemním městě na Radhošti nemusí být jen fantazií.
Věnoval ses i jachtingu, účastnil ses tří námořních expedic. Kam?
Ta první v roce 1985 vedla ze Splitu přes Řecko do Egypta, kde jsme nějaký čas zůstali a jsem tam nasbíral první materiály k záhadám. V té době se dalo ještě bez problémů dostat nejen dovnitř Velké pyramidy ale i do dalších pyramid a chrámů.
A zbývající dvě expedice?
Druhá výprava měla sportovnější charakter, i když i na tajemno došlo. Vedla z Gdyně přes Alandské ostrovy do Lulei na švédském konci Botnického zálivu a přes různé ostrovy zpátky do Polska.
Přivezl jsem zajímavý materiál, fotografie a rozhovory s lidmi, kteří pozorovali neznámé zvíře s hadovitým tělem na jezeře Stör sjön. Ta pozorování trvají už stovky let, existují záznamy výpovědi více než 400 svědků, mezi nimi i velmi vážených osob.
O existenci takzvané příšery z Velkého jezera nepochybují ani vědci, i když nikdo netuší o jaké zvíře se jedná. Třetí expedice trvala tři měsíce a vedla ze Splitu na Krétu a do Izraele, kde jsme připluli jako vůbec první československá posádka.
Momentálně dopisuješ novou knížku. Prozradíš něco víc?
Od 22. června vysílá Česká televize nové díly seriálu Strážce duší. Zabývají se například stále neobjasněnou smrtí Vojtěcha z Pernštejna, případem pomalovaných lebek, tajemnými nezranitelnými bytostmi, nazývanými fext i naším pravděpodobně nejzáhadnějším hradem Houska.
K jednotlivým tématům se vracím ve faktografické knížce Záhady Strážce duší, Fakta-odhalení, která obsahuje spoustu další překvapivých informací a hypotéz.
Kdy se dostane ke čtenářům?
V knihkupectvích bude k dostání od 15. září.
