Místo, kde se narodíte, se vám vryje pod kůži. O pardubickém výtvarníkovi Adolfu Lachmanovi to platí dvojnásob. „Je tady množství továren a staveb, které mi nabízejí spoustu inspiračních zdrojů,“ říká Adolf Lachman, další úspěšný zástupce Generace 77.
Jenom těžko byste v Pardubicích hledali dalšího výtvarníka, jehož rukopis je tak ovlivněný městem chemie a průmyslu. V jeho kresbách, malbách, komiksech nebo počítačových hrách můžete najít například staré tovární haly, kolem kterých každý den jezdíte do práce.
„Tvořím si velkou databázi fotografií, kterou používám při práci na počítačových hrách. Jsou to různé popraskané a rozbourané stěny, destruované objekty,“ vysvětluje.
Sám o sobě prohlašuje, že je lepší kreslíř, než malíř. Tento malý handicap mu pomohl odstranit svět počítačů. Kresbu nejdříve oskenuje a v počítači dokoloruje i za pomoci nasbíraných fotografií. Výslednému dílu dají velmi naturalistický povrch a dokážou vytvořit takový charakter obrázku, které by jiné technologie nedokázali. Výsledkem je precizní až hyperrealistické pojetí.
Technologii digitálně upravených kreseb využívá v současné době především při tvorbě počítačových her. Jeho zatím posledním projektem byla velice úspěšná hra Machinárium.
„Po vysoké škole jsem pracoval pro různá česká vývojová studia počítačových her. Vytvářel jsem návrhy postaviček a prostředí pro konkrétní hry. Teď spolupracuji se společností Amanita Design z Brna, která se proslavila hrami Samorost a Samorost 2. Pro hru Machinárium jsem pracoval jako grafik pozadí. Je skvělé, že už to nejsou hry o zabíjení, kde létají hektolitry divných tekutin z 3D postaviček. Tento svět temného a virtuálního světa, kde stále něco destruujete, mě už moc nenaplňoval. Objevil jsem ale, že se dají dělat hry, které jsou romantické a jsou založené na velké hudební, grafické a scénáristické kvalitě,“ popisuje svoji současnou práci.
V Machináriu na vás čeká celé město ze strojů, plné orezlých trubek. Pozorní hráči pak ve hře najdou momenty, které mohou objevit přímo v ulicích Pardubic. Hlavní postavou hry je bezejmenný robot a právě roboty, jako hlavní motiv, můžete najít i na aktuální výstavě Adolfa Lachmana, kterou pořádá ve spolupráci s uskupením Tesla, v nové budově fakulty chemicko-technologické.
„Vystavuji tam takzvané Paroboty na pozadí pardubických reálií. Stále kreslím strojové a mechanické roboty a je vidět, že mě téma opuštěných a nefunkčních strojů stále zajímá. Možná se tím vypořádávám s místem, kde jsem se narodil, a také s tím, proč mě industriální rovina města přitahuje,“ dodává Lachman.
Objevuje industriální romantiku města
V Pardubicích se narodil a město se promítá do jeho tvorby. Výtvarník Adolf Lachman hledá inspiraci v ulicích i opuštěných továrnách.
