OBRAZEM: Kladrubský hřebčín byl zapsán na seznam UNESCO | E15.cz

OBRAZEM: Kladrubský hřebčín, který má letos 440 let, oslavil zápis na seznam UNESCO

pab

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Dekret o zápisu převzali v sobotu ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) během oslavy, které se zúčastnilo zhruba tisíc lidí. Hřebčín je příspěvkovou organizací rezortu zemědělství.

Výbor pro světové dědictví UNESCO rozhodl o zařazení kladrubského hřebčína začátkem července. Ten ale musí do prosince 2020 splnit několik podmínek a výbor přidal i několik doporučení. Na seznam světového dědictví UNESCO přibyl také Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří. Česko tak má celkem čtrnáct zápisů.

"Chov kladrubských koní a utváření zdejší krajiny jsou dokladem pečlivé a vysoce odborné práce, kterou zde lidé vykonávají už po staletí," uvedl tehdy pro ČTK Toman. Takových tradic je třeba si vážit a pokračovat v nich, dodal. O zapsání usilovala Česká republika přes deset let.

 

Chovu koní se v Kladrubech nad Labem věnovali již Pernštejnové, kteří zdejší panství zakoupili v roce 1491. Součástí byla i obora, kterou císař Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později tam vybudoval hřebčinec. Jeho nástupce Rudolf II. Habsburský jej povýšil v roce 1579 na dvorní hřebčín, od čehož letos uplynulo 440 let.  

V roce 1918 se hřebčín stal majetkem československého státu. Starokladrubský kůň byl však spojován s pompou Habsburského císařského dvora, proto byl z průčelí brány odstraněn císařský znak a snížen počet chovaných koní. V roce 1995 byl starokladrubský kůň vyhlášen za kulturní památku a o sedm let později bylo za národní kulturní památku vyhlášeno kmenové stádo běloušů.

Podívejte se na záběry z Národního hřebčína Kladruby nad Labem:

Autor: pab

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video