OBRAZEM: Liverpool je nejen město brouků

Liverpool

Liverpool Zdroj: Michael Fokt

Ship and Mitre
Liverpool
Liverpool
Liverpool
Liverpool
16 Fotogalerie
Michael Fokt

Čtyři bronzoví šviháci, tři grácie, dvě katedrály a nespočet kříženců ovcí s banány. V ulicích Liverpoolu lze zkrátka potkat netušené poklady a zažít setkání s legendami.

A pak že katedrálám odzvonilo někdy ve středověku. Liverpool je sice městem už od samého počátku třináctého století a o šest století později tu měli první osobní železnici na světě, na něco důležitého však místní zapomněli. Postavit svatostánek dost důstojný na to, aby se jím mohl chlubit kdysi nejbohatší přístav Anglie a dnes čtvrté největší britské město. Když před sto lety prozřeli, postavili na opačných koncích ulice Hope Road pro jistotu katedrály hned dvě.

Bramborový hladomor sem před sto padesáti lety vyhnal zástupy katolických Irů, kteří se své katedrály konečně dočkali po druhé světové válce. Bez problémů to však nebylo. Dva pokusy o její postavení zkrachovaly kvůli finančním těžkostem a autora třetího dokončeného řešení katolíci zažalovali o skoro jeden a půl milionu liber, protože hliníkovou střechou zatékalo a mozaikové dlaždice začaly padat na hlavy věřících. Kónická moderní stavba však stojí dodnes, a díky svému tvaru si vysloužila přezdívku Vigvam nebo Papežův raketodrom.

Prosklený obchod s restaurací uprostřed katedrály a k tomu ještě výtah do věže? V našich končinách nepředstavitelná věc. Když však začnete stavět ve století elektřiny můžete si nechat místo na lecjaké vychytávky. V liverpoolské anglikánské katedrále se přitom výtah víc než hodí. Zdejší věž je nejmohutnější na světě a se svou výškou sto metrů také jednou z nejvyšších. Výhled na město je odsud úchvatný. Katedrála samotná je největší v celé Británii a ve věži se skrývá třináct zvonů o celkové hmotnosti přes třicet tun.

Vezměte jehně, zkřižte ho s banánem a máte – lambananu. Přesně takhle to udělal umělec Taro Chiezo. Liverpoolští nechali v roce 2008 vyrobit plných 125 kopií sochy, jež se stala symbolem města, a rozmístili je všude možně v ulicích a parcích.

Pokud zrovna bude návštěvník na liverpoolském nábřeží Piers Head, vyléčí mu stesk po smyšlených tvorech pohled na vrchol jedné ze zdejších ikonických budov, bývalého sídla lodní společnosti Cunard. Na její hodinové věži sedí dva podivní ptáci. Přezdívá se jim „Liver Birds“ a jsou symbolem Liverpoolu. Odborníci na leviatany, fénixe a další zvířecí slepeniny se nemohou shodnout, jakého jsou vlastně druhu. Většina v nich vidí kormorány, jiní však i orly, nebo dokonce kolpíky.

Oba tvorové bez hnutí střeží blahobyt města. Samice je obrácená k moři a podle legend vyhlíží vracející se námořníky, zatímco samec se zobákem otočeným k městu kontroluje, zda jsou v pořádku otevřené hospody. Výstavní budova lodní společnosti spolu se sousedními dvěma – bývalým sídlem vedení přístavu a městských úřadů – jsou odleskem bývalého bohatství Liverpoolu. Místní jim neřeknou jinak než „Tři grácie“ a spolu s Albertovým dokem se hřejí na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Chce se s nimi vyfotit snad každý, kdo se do Liverpoolu podívá. Ringo, George, Paul a John jsou však naštěstí nekonečně trpěliví. Jsou ulití z bronzu, stojí na nábřeží Pier Head a protentokrát mlčky připomínají, že právě díky skupině Beatles Liverpool dodnes okupuje první příčku Guinnessovy knihy rekordů jakožto metropole popu. Ačkoli Liverpool kdysi ovládal čtyři pětiny britského obchodu s otroky, a díky přístavu tudy přede dvěma sty lety probíhala skoro polovina světového obchodu, největším vývozním artiklem města se staly právě songy zdejší slavné čtyřky.

Příběh skupiny je dlouhý, kdo by ho však chtěl prožít od začátků v Cavern Clubu a nahrávání písní v Abbey Road po dobytí světa a rozpad Brouků, nesmí vynechat muzeum Beatles Story. Vše je tu zhuštěné asi tak do dvou hodin interaktivních expozic, světelných show a zvukových nahrávek. Muzeum sídlí v Albertově doku, jenž je sám o sobě městskou pozoruhodností.

Kdysi nejmodernější přístavní komplex je zároveň první britskou stavbou svého druhu, která je postavená od základů po střechu z nehořlavých materiálů. Dnes tu lze zahořet pro krásné výhledy a dobrou kávu, protože bývalé prostory pro opravu či vykládku lodí okupují občerstvovny a obchůdky nejrůznějšího druhu. A jen tak pro pořádek – slavný Cavern Club v ulici Mathew Street, kde Brouci zahráli skoro třistakrát, samozřejmě funguje dodnes. Pod jeho podzemními klenutými cihlovými stropy to duní jako dřív, na pódiu se však místo originálů jako na běžícím pásu střídají revivalové skupiny.

Další cestovatelské tipy najdete na Lidé a země