Odešli, a nikdo neví kam | E15.cz

Odešli, a nikdo neví kam

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Beze stopy zmizeli, a jejich blízcí nevědí, kde jsou. Opavští kriminalisté dodnes nenašli šest lidí.

Jednasedmdesátiletý Verner Kolofik odešel v létě 2008 ze svého domu na Kolofíkově nábřeží a od té doby o sobě nedal vědět. Zmizel beze stopy, ani po roce a půl o něm blízcí nemají zprávy. Jeho zmizení je jedním z těch, které se opavským policistům dosud nepodařilo vyřešit.
„Momentálně máme v evidenci šest pohřešovaných,“ říká opavský kriminalista Milan Brandýs. Nejstarší spis policisté založili v roce 1998, ten nejmladší je z loňska. Ačkoliv některé zmizelé policisté hledají už léta, spisy jsou pořád aktivní.
Podle mluvčího policie René Černohorského lidé na Opavsku ročně nahlásí asi třicítku zmizení. Jde o děti i dospělé.
Pátrání po nich obnáší spoustu telefonování, výslechy i hledání v terénu. Do okrsku, kde lidé pohřešovaného naposledy viděli, vyjede hlídka. Další policisté zpovídají rodinné příslušníky, přátele či sousedy zmizelého. Kriminalisté prověřují nemocnice, úřady, banky. Pátrají nejen v republice, ale v celém schengenském prostoru. Pokud hledají někoho v terénu, nasadí vrtulník, potápěče i psy.
Tři příběhy

Už dva roky neviděla osmašedesátiletá Eva Mošová své dva vnuky Davida a Pavla Cahelovy. Jejich zmizení oznámila na policii loni v létě, a ani po několikaměsíčním pátrání o nich nemá žádné zprávy. Jejich jména, stejně jako čtyři další, má opavská policie v evidenci pohřešovaných.
S manželem bratry odmalička vychovávala. Když se kluci po vojně osamostatnili, jezdili k prarodičům na návštěvy. Až do roku 2008. Od té doby je nikdo neviděl.
„Pavla jsem naposledy viděla na manželově pohřbu v prosinci roku 2008. Pak už se neukázal. Davida jsem viděla o půl roku dříve, na pohřeb nepřijel,“ líčí Mošová.
Že se něco děje, začala tušit, když jí na plot zahrady někdo pověsil Pavlův batoh. „Byly v něm jeho osobní doklady. Občanka, pas, no prostě všechno. Nevím, kdo to tam dal,“ popisuje babička.
O týden později jí od něj přišla pohlednice z Polska. „Nebylo to jeho písmo, styl ani jeho podpis. Tak jsem šla na policii a ohlásila tam, že oba vnuci zmizeli a nevím, co s nimi je,“ dodává Mošová.
Oznámením odstartovalo pátrání, do kterého se zapojili okrskoví policisté i kriminalisté. Hledali v záznamech úřadů a ve zdravotních pojišťovnách, přes které policisté zjišťují, jestli pohřešovaný neleží v nemocnici. Kriminalisté vyslechli příbuzné, kamarády, sousedy. Poslední stopa, na kterou narazili, pocházela z opavského úřadu práce. „David Cahel se byl loni v květnu ohlásit na opavském úřadu práce,“ informuje kriminalista Milan Brandýs.
Od té doby se v pátrání po pohřešovaných neobjevilo nic nového. „Pořád nemám o vnucích žádné zprávy. Policisté se u mě znovu zastavovali asi před měsícem, ale bohužel nic,“ doplnila Mošová.

Oběť trestného činu?

Podobnou, zatím nerozřešenou záhadou je zmizení jednasedmdesátiletého Vernera Kolofika. Na policii jej oznámila jeho spolubydlící v červenci 2008. Ani po roce a půl nikdo neví, co se s Kolofikem stalo.
Svědkové starého pána, který moc nevycházel z domu a zašel si nanejvýš do parku, do cukrárny nebo do centra na oběd, viděli 11. července 2008 u trafiky na rohu Ratibořské a Kolofíkova nábřeží.
Jednou z vyšetřovacích verzí bylo i to, že se důchodce stal obětí trestného činu. Do pátrání po pohřešovaném se zapojili i policejní potápěči, kteří v září 2008 prohledali opavské Stříbrné jezero. Bezvýsledně. Hledání pohřešovaného pokračuje i po téměř dvou letech.

Psycholog i duchovní

Podle policejního mluvčího René Černohorského opavští kriminalisté každý rok hledají desítky dětí i dospělých. „Dítě se zatoulá, uteče, odejde z domu a rodiče se bojí, že se mu něco stalo, tak jdou na policii. Zmizení dospělých oznamují jejich příbuzní, známí, kamarádi nebo spolupracovníci, když se jim někdo neozývá, nehlásí,“ popisuje praxi Černohorský.
Drtivou většinu pohřešovaných policisté najdou a v evidenci zůstávají jen výjimky. „U dospělých se stává, že třeba jen na pár dní odjedou, nedají vědět blízkým a vůbec neví, že je někdo pohřešuje,“ říká mluvčí Černohorský.
V případě pohřešovaných nepracují jen policisté a kriminalisté, ale nastupují i psychologové a speciálně vyškolený tým, který pomáhá blízkým zmizelých. V týmu je mimo jiné psycholog i dva duchovní.
„Situace bývají velmi emočně vypjaté. Příbuzní pohřešované osoby si mnohdy sáhnou až na samé dno. Je velmi nutné, aby přivolaný policejní psycholog uměl vyhodnotit situaci a pomoci postiženým,“ popisuje práci psychologa mluvčí Soňa Štětínská.
Psycholog bývá prostředníkem mezi policií a příbuznými. „Příbuzný si ani neuvědomí, že i nepodstatná informace, kterou psychologovi řekne, pomůže policii v pátrání. A vazba funguje i opačně, psycholog informuje vhodnou formou příbuzné o pátrání,“ dodává Štětínská.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video