Má dvacet let a snad každému je už odporná. Kauza, kterou si soudy přehazují od roku 1990, proti sobě staví bývalého pedagoga Fakulty architektury Vysokého učení technického Jana Snášela a tři tehdejší studenty Jiřího Slezáka, Zdeňka Hirnšala a Martina Laštovičku. Ti při studentské revoltě proti učitelům těsně po převratu označili Snášela za demagoga, který zneužívá své postavení v komunistické straně. Prostředí paragrafů aktéři soudní pře jen tak neopustí. Podle posledního verdiktu brněnského městského soudu se bývalí studenti musí omluvit. Ti se tomu však dál brání.
Jak hodnotíte rozhodnutí soudu?
Hirnšal: S ohledem na délku sporu je tento rozsudek hanebný. Je pro mě naprosto nepochopitelný, i když částečně předvídatelný. Soud bohužel přistoupil na interpretaci soudruha Snášela, který tvrdí, že jde o osobní vyřizování účtů tří studentů s jeho osobou. Byl to přitom jasný politický podtext – tehdejší vládnoucí strana neměla na školách co dělat. Od roku 1991 dokazujeme, že šlo o apel na svědomí některých pedagogů, a to jak z politických tak z pedagogických důvodů. Většina studentů odhlasovala text listiny, kvůli které se soudruh Snášel cítí dotčen.
Tehdy jste vyjádřili nedůvěru pěti pedagogům. Proč vás zažaloval jen Snášel?
Laštovička: Rád se soudí. Za vším vidí spiknutí, likvidační komplot proti jeho osobě, vyřizování účtů. Přitom mě vůbec neučil, já ho osobně ani profesně neznal. Poznal jsem ho až za revoluce a to mi stačilo.
Jak vůbec prožíváte ten dvacetiletý spor?
Slezák: Pro nás vlastně kauza skončila rok poté, co vypukla. Za to, že se táhne, může Snášel. Připadá mi to, jako když někdo chce, aby exkrement víc smrděl. Takový člověk neudělá nic jiného, než že do něj šlápne, a ještě to roznese.
Hirnšal: Jako doušku dodávám, že po změně režimu se tento kovaný soudruh s lehkostí vzdal komunistických ideálů a začal vykořisťovat své zaměstnance coby soukromý podnikatel.
Proč podle vás trvá spor tak dlouho?
Laštovička: Soudci nechtějí pochopit širší souvislosti případu. Hlavně nižší soudy neberou naše argumenty o svobodě na vysoké škole a o našem zastupování studentů a soudí nás odděleně od studentské obce se soudruhem Snášelem v občanskoprávním sporu bez historických a politických souvislostí. On je pro ně zákonný reprezentant vysoké školy a my jsme studenti, kteří porušili zákonný pořádek svými vyjádřeními, která ho navíc poškodily na cti. Chtějí dokazovat jednotlivá slova vyjádření a celek je nezajímá.
Hirnšal: Člověk, který dělal kariéru přes KSČ, se domáhá ochrany své cti! Kde by ji vzal? Bohužel, hodně lidí rychle zapomnělo a ti mladší netuší, co se dělo před rokem 1989.
Mezinárodní soud pro lidská práva vám přiznal odškodné za soudní průtahy. Někdo si může myslet, že na sporu ještě vyděláte.
Slezák: Řádově šlo o tisíce korun, přesnou částku neprozradím. Určitě to ale nebylo tolik, že by nám to mohli lidi závidět. Navíc nás ten spor stojí nemalé peníze za zastupování advokátů. Ti nás zatím stáli částku, která má pět nul.
Budete odmítat omluvu třeba dalších dvacet let?
Laštovička: Nedokážu si představit, že bychom se nakonec měli omluvit. Ani nechci, protože bychom popřeli nejen sami sebe, ale i revoluci.
Brání se poškozený, nebo „ubožák“?
Bývalý komunistický činovník a pedagog Vysokého učení technického Jan Snášel se ani po více než dvaceti letech soudních sporů nehodlá vzdát nároku na omluvu. „Nejsem demagog ani kariérista,“ trvá na svém dnešní podnikatel ve stavebnictví.
I on už má ale nekončící soudní pře dost. „Přál bych si, aby to už bylo za mnou. Charakteristika, kterou o mně studenti v lednu 1990 sepsali, mě poškodila. Dotklo se mě to,“ vysvětluje Snášel, proč jako jediný z pětice nařčených pedagogů hnal studenty ze stávkového výboru k soudu.
Po posledním přelíčení brněnského městského soudu má k satisfakci blízko. Zatím nepravomocný verdikt, že se mu bývalí studenti musí omluvit, pobouřil zakladatele brněnského Občanského fóra. V otevřeném dopise nazvali Snášela „funkcionářem zločinné a zavrženíhodné organizace“ a vyzvali ho, aby je žaloval také.
Snášel však na jejich výzvu nechce reagovat. „Přestože je to dopis otevřený, domů mi nedošel. Přečetl jsem si ho na internetu a nehodlám se k němu vyjadřovat,“ říká spolumajitel stavební firmy Arpos.
Přesto někteří signatáři dopisu věří, že se ve Snášelovi hne svědomí. A pokud ne, budou si o něm myslet pořád své. „Hájit svou čest funkcionáře normalizační KSČ může jenom morální ubožák,“ prohlásil například sociolog Ivo Možný.
Jemu i ostatním signatářům otevřeného dopisu přijde zarážející, že Snášela před soudem zastupuje advokát Čestmír Kubát, jehož služby v minulosti využil třeba bývalý vyšetřovatel Státní bezpečnosti a otec expředsedy KSČM Alois Grebeníček. „Kubát je elitní komunistický právník. To mluví samo za sebe,“ míní jeden ze žalovaných studentů Zdeněk Hirnšal.
