Dnes chodí Opavané po Horním náměstí či Masarykově třídě. Ještě před jedenadvaceti lety se ve stejných místech procházeli po náměstí 1. máje a po třídě Vítězného února a například za okupace po Hitlerově náměstí a Herrengasse (Panská ulice).
„Některé staré názvy si pamatuji dodneška. Člověk byl na ně tak zvyklý, že je občas použije i teď. Třeba Englišova ulice byla Leninovou a Dolní náměstí náměstím Velkého října,“ vzpomíná na poslední změnu názvů třiapadesátiletý Opavan Alois Zahradil.
Měnila se i podoba města a jeho veřejných prostranství. Největší proměnu pro opavské ulice znamenal za posledních sto let rok 1945. Závěrečné boje války téměř srovnaly se zemí například spojnici Horního a Dolního náměstí, ulici Mezi Trhy. Padlé domy nahradily nové budovy a ulice se podstatně rozšířila.
Město se výrazně proměnilo i během první republiky, kdy vzniklo několik staveb, bez kterých si Opavu dnes jen těžko někdo představí. Například v roce 1928 na náměstí Republiky dnešní obchodní dům Breda nebo ve třicátých letech kostel sv. Hedviky.
Měnily se i pětkrát
„Staré historické názvy opavských ulic se vyvíjely od šestnáctého století a ulice se jmenovaly například podle řemeslníků, kteří na nich působili,“ říká ředitel opavského Zemského muzea Karel Müller. Na konci devatenáctého století se pak ulice a náměstí začaly pojmenovávat po politicích, historicích a dalších osobnostech a při politických změnách se názvy nahrazovaly jinými.
„Ve dvacátém století se názvy některých ulic a zvláště náměstí změnily i pětkrát,“ dodává Müller.
Tabulky s názvy ulic se měnily po roce 1918, pak je vyměnili Němci za okupace, další změna přišla po válce, pak na konci padesátých let. Zatím poslední větší přejmenovávání v Opavě přišlo po sametové revoluci, kdy v roce 1990 změnila jméno více než třicítka ulic a veřejných prostranství.
Hned několik názvů vystřídalo například dnešní náměstí Republiky. Původně prostor sloužil jako tržiště pro venkovany, kteří do města přijeli z okolních vesnic, a podle hlavního tržního produktu se nazýval Senným trhem.
Od roku 1877 se prostranství jmenovalo náměstí Františka Josefa. Po rakouském císaři se jmenovala i kasárna pro téměř sedm set vojáků, která stávala na místě dnešních bytových domů vedle Bredy.
Se vznikem samostatného Československa přišel nový název – náměstí Republiky. Poté, co tam koncem dvacátých let nechali židovští obchodníci Max Breda a David Weinstein postavit obchodní dům (tehdy největší v republice), se náměstí stalo jedním z nejfrekventovanějších míst v Opavě.
I po válce náměstí střídalo jména. Od roku 1945 bylo Stalinovým náměstím a zdobil jej pomník Rudé armádě. Po roce 1962 náměstím Obránců míru a po roce 1989 opět náměstím Republiky. Před třiceti lety tam vznikla další z opavských dominant, hotel Koruna, který nahradil zchátralé činžáky.
Trh i Panská ulice
Jednou z nejstarších ulic Opavy je Masarykova třída. Také ji lidé původně nazývali trhem, Koňským, později Skotským nebo Dobytčím. „Roku 1752 se setkáváme poprvé s označením Panská ulice. Byla v ní, zvlášť na horním konci, řada panských šlechtických domů,“ píší autoři knihy Náměstí a ulice města Opavy Josef Gebauer a Pavel Šrámek.
Po roce 1918 nesla název po T. G. Masarykovi, za německé okupace byla opět Panskou ulicí a za komunistické totality byla třídou Vítězného února. Dnes se vrátila k prvorepublikovému pojmenování Masarykova třída. Ulice byla na konci války hodně poničená a v dolní části vznikly v padesátých a šedesátých letech nové domy.
A názvy měnily také dvě hlavní opavská náměstí. Horní náměstí němečtí okupanti pojmenovali po svém vůdci Adolfu Hitlerovi. Po válce se tam vystřídaly tabulky s názvy náměstí Dr. E. Beneše, Benešovo náměstí a náměstí 1. máje, aby se pojmenování opět vrátilo k Hornímu náměstí.
Pozdrav z Opavy
Dolní náměstí na čas mimo jiné neslo název náměstí maršála Stalina či Velkého října. Scházely se na něm mimo jiné prvomájové manifestace.
„Obrázek o tom, jak se která opavská ulice jmenovala, lidé najdou v knize nazvané Pozdrav z Opavy. Tam jsou názvy opavských ulic tak, jak šly chronologicky za sebou,“ radí zájemcům o opavskou historii Karel Müller. Informace lidé najdou i v publikaci Náměstí a ulice města Opavy.
V posledních letech se názvy opavských ulic nemění, s rozrůstáním města však přibývají ulice nové. Ve městě tak vznikají celé čtvrti tematicky nazvaných ulic. V Kylešovicích po dřevinách (Jabloňová, Švestková, Višňová), u nemocnice po květinách (Liliová, Šeříková, Šípková) nebo u Olomoucké ulice po ruských literátech (Dostojevského, Gogolova).
