Oslavy VŘSR: ohňostroj, lampiony a první polibky

Před jednadvaceti lety zažil Zlín, tehdy Gottwaldov, poslední oslavy VŘSR. Někomu z mladší generace by možná dělalo problémy rozluštění této zkratky. Ti starší by se naopak jen usmáli. VŘSR – Velká říjnová socialistická revoluce, která v roce 1917 přivedla v Rusku k moci bolševiky v čele s Leninem.

Dnes jsou ve Zlíně ohňostroje při každé větší události. V osmdesátých letech se ale rachejtle koupit nedaly, dokonce ani na silvestra. Jedinou příležitostí tak byl ohňostroj, který se konal každoročně 7. listopadu při výročí VŘSR u sochy komunistického prezidenta Klementa Gottwalda na náměstí Rudé armády, dnešním náměstí T. G. Masaryka, na svahu pod Domem umění.

Děti se po setmění scházely před svými školami a pak pod dohledem učitelů zamířily s rozsvícenými lampiony ke Gottwaldově soše. „Oslavy VŘSR jsme milovali, byla to pro nás příležitost dostat se po setmění z domu bez rodičů. Kluci se vyžívali v tom, že podpalovali ostatním lampiony, i když za to hrozila při odhalení dvojka z chování. Zaměřovali jsme se na konkurenční třídy a neoblíbené spolužáky, někdy ale dávku benzinu schytali i učitelé. Používali jsme k tomu náhradní náplně do zapalovačů, které se prodávaly v trafikách v malých tubách. Stačilo je trochu propíchnout a pak z metru až dvou zamířit, zmáčknout a zasažený lampion celý krásně vzplál,“ vzpomíná Aleš Chovanec ze Zlína.

Lampion se žárovkou

Náplně do zapalovačů ale bylo třeba shánět s předstihem, protože už v říjnu někdy bývaly beznadějně vyprodané. Odvážnější školáci pak jako náhradu používali injekční stříkačky naplněné benzinem.
„Největším frajerem byl ten, kdo měl lampion s žárovkou. Ten zapálit samozřejmě nešlo. Takový lampion se ale koupit nedal a člověk si ho musel vyrobit sám z ploché baterie, drátku a maličké žárovičky,“ podotýká další pamětník Petr Smýkal.

Starší děti měly při listopadových slavnostech úplně jiné zájmy. „Sebrali jsme rodičům cigarety nebo odlili z lahve v baru a pak jsme schovaní v křoví kouřili a popíjeli. Pamatuji si na svou první cigaretu, byla to mentolová petra, tehdy úplná novinka. Bylo nás tak šest, ukrytí za rohem kina Svět, které stálo v místě dnešního nového Univerzitního centra. A taky jsme to začali zkoušet na holky. První nesmělé pusy a vodění za ruku mám spojené právě s oslavami VŘSR,“ dodává Chovanec.

Ne všichni se ale radovali. Co bylo pro jednoho zábavným zážitkem, přináší jinému nepříjemné vzpomínky. „My jsme to se spolužačkami úplně nenáviděly. Bylo to povinné, museli jsme mít lampiony, které se těžce sháněly. Navíc nám je starší kluci podpalovali. Když jsme přišli v průvodu od školy až ke Gottwaldově soše, většinou jsme z davu utekly. Ale ohňostroj jsme si ujít nenechaly, dívaly jsme se na něj z louky na Růmech,“ říká čtyřiačtyřicetiletá Petra Havlíková.

Vzpomínky na oslavy VŘSR v paměti neutkvěly jejímu manželovi Pavlovi. „Na lampionový průvod jsem šel možná jen jednou. Bydleli jsme v Malenovicích a tam jsme to nijak neprožívali,“ říká Havlík.
Proč se ale výročí říjnové revoluce slavilo až v listopadu? Rusko se v roce 1917 řídilo jiným kalendářem než zbytek Evropy. Podle gregoriánského kalendáře byl ještě říjen, jinde už listopad.

Odkaz Velkého října

Oslavy VŘSR, to byly jen lampionové průvody a ohňostroj. V okresních novinách Naše pravda se můžeme dočíst o velkých vzpomínkových shromážděních, která se při výročí revoluce pořádala ve Velkém kině nebo Domě umění. Sál ozdobily rudé vlajky, hvězdy se srpy a kladivy a portréty Lenina. Funkcionáři četli projevy před pečlivě vybraným publikem složeným ze zasloužilých pracujících a vzorné mládeže. Gottwaldovská filharmonie zahrála ukázky děl ruských a sovětských skladatelů, recitovaly se verše sovětských básníků.

Na podzim roku 1989 se takto sešli naposledy. „Po hymnách Československé socialistické republiky a Svazu sovětských socialistických republik přednesla slavnostní projev místopředsedkyně Okresního národního výboru v Gottwaldově, soudružka Jana Kaňková,“ píše Naše pravda.

„Plnit odkaz Velkého října znamená pracovat dnes tak, aby i příští generace mohly s pocitem hrdosti oceňovat velikost historických činů dnešního převratného období v životě naší společnosti a celého světa,“ řekla v projevu k výročí revoluce místopředsedkyně Okresního národního výboru v Gottwaldově Jana Kaňková.

Nemohla netušit, o jak převratné době mluví a že za pár týdnů smete jiná revoluce její vládnoucí komunistickou stranu. A že brzy zmizí z mapy i Sovětský svaz.
A na co z oslav VŘSR vzpomínáte vy?