Otázka z pošty: Kde na to Romové berou?

Nákupní vozíky mají přeplněné jídlem, nosí luxusní oblečení a přitom nepracují. Někteří Přerované si začali více všímat, jak žijí místní Romové a podrobují je drsné kritice. Ptají se, kdo jejich nákladný život dotuje, když většina z nich nepracuje. Maily s propočty, na kolik si ze sociálních dávek přijde romská rodina, zaplavují internetovou poštu lidí z Přerova.

Jeden z mailů přeposlala Sedmička úředníkům přerovského magistrátu s prosbou o posouzení. Bylo v něm spočítané, na kolik si přijde „nepracující“ rodina se třemi dětmi. Výsledná suma se vyšplhala na pětadvacet tisíc korun. „Může to být třeba třicet i víc, záleží na vychytralosti, hlučnosti a sprostotě žadatele,“ píše anonymní autor textu.

Vedoucí odboru sociálních dávek Marta Šintáková tvrdí, že mají na všechny stejný metr. „Samozřejmě nerozlišujeme, jestli o dávku žádá Rom, nebo někdo jiný. Faktem je, že pětičlenná rodina od nás může dostat minimálně devatenáct tisíc a maximálně zhruba pětatřicet tisíc korun. Vrchní hranice platí pro případ, že jsou v rodině postižené děti,“ vysvětlila Šintáková. Přerované v mailech upozorňují i na další problém. A tou je práce načerno, která umožňuje přivydělat si k sociální dávce bokem třeba dalších dvacet tisíc. „Je to obecný problém a vůbec se netýká jen Romů. Když se to dozvíme třeba na základě udání, tak případ řešíme,“ vyjádřila se vedoucí přerovského odboru sociálních věcí a zdravotnictví Jana Žouželková. Domnívá se, že e-maily mají za cíl jen zbytečně rozdmýchat protiromské vášně, ale není dobré je úplně ignorovat.

Nad rozmařilými nákupy Romů v místním Tesku se pozastavila i čtenářka Sedmičky Ilona Majerová. „Mám dvě děti, živím se manuální prací, nadřu se a měsíčně mám třináct tisíc. V obchodě zkoumám, co si můžeme dovolit. A pak mě vytočí, když vidím, jak draze si nakupuje romská rodina, o níž vím, že tam nikdo nepracuje,“ píše Majerová.

Vedoucí odboru sociálních věcí Jana Žouželková říká, že úředníci nikomu nedopřávají nadstandard a přiznají klientům jen to, na co mají ze zákona nárok. Zároveň vysvětluje, že tolik provokující nákupy v Tesku jsou důsledkem nového opatření. Úředníci totiž mají v evidenci zhruba stovku rodin, které jsou schopné měsíční dávky utratit za den. Proto už jim nedávají peníze do ruky, ale poukázky na nákup do Teska, kde si třeba jednou za čas udělají větší nákup. „Cigarety a alkohol si za šek ale nekoupí,“ doplnila Šintáková z odboru sociálních dávek.

Zrovna tak úředníci těmto lidem nevyplácejí peníze na nájem, ale platí ho za ně. „Je to jediná možnost, jak zamezit tomu, že rodina přijde o byt,“ podotkla Šintáková. Objasňuje i to, že lidé žijící z dávek hmotné nouze nehradí registrační poplatky u lékaře či v lékárně, což je další výtka, která se v protiromských mailech objevuje. „Ani to se ovšem netýká jen Romů, ale všech,“ zdůraznila Žouželková.

Další člověk zase podrobuje kritice to, že si přerovští Romové našli oblibu v drahém oblečení a ptá se, kdo jim ten luxus platí. „V sousedství žije romská rodina, kde z devíti lidí pracuje jeden, a to občas. Všichni jsou ale oblečení v adidasových soupravách,“ podotkl muž z náměstí Svobody. Podle přerovského Roma Pavla Mirgy jsou popisované postřehy znakem rasismu. „S takovými výtkami se setkávám. Ale jak kdo ví, kdo poctivě nepracuje? Rozpoznávacím znakem je jen barva kůže. Když půjde v drahém oblečení nerom, nikdo si ho nevšimne,“ reagoval Mirga.