Otazníky mezi paragrafy

Bydlíme v pronajatém bytě, který se nachází v domě se zahradou. Od letošního března máme smlouvu na užívání bytu a příslušenství (balkonová terasa, sklep a garáž). Nyní nám přišla nová smlouva na užívání zahrady. V domě jsme tři nájemníci, takže podle smlouvy máme platit nájemné ve výši devět korun za metr čtvereční za celou zahradu děleno třemi. Je běžné, že se nájemníkům bytu účtuje i za zahradu, která patří k domu?

#####Na dotazy odpovídá JUDr. Richard Gürlich, Ph. D. právní poradce

Bydlíme v pronajatém bytě, který se nachází v domě se zahradou. Od letošního března máme smlouvu na užívání bytu a příslušenství (balkonová terasa, sklep a garáž). Nyní nám přišla nová smlouva na užívání zahrady. V domě jsme tři nájemníci, takže podle smlouvy máme platit nájemné ve výši devět korun za metr čtvereční za celou zahradu děleno třemi. Je běžné, že se nájemníkům bytu účtuje i za zahradu, která patří k domu? Je běžné, že po nás požadují i uhrazení zpětně? Tedy již od března, i když jsme na to nebyli předem upozorněni. Zahradu například v zimě nebudeme vůbec využívat, máme za ni tedy platit? U druhého nájemníka požadují zaplacení i za předcházející rok! Smlouvu jsme zatím nepodepsali.

Souhlasím s vámi, že podobné účtování za využívání zahrady, která je k dispozici k nájemnímu domu, není standardní. Zahrada zvyšuje kvalitu, kterou toto bydlení jako celek nabízí, a pronajímatel si tak může říci o vyšší nájem, než kdyby zahrada u domu nebyla, ale účtovat to jako zvláštní poplatek není obvyklé. V každém případě platí, že pokud to nebylo od počátku smluveno, nemůže pronajímatel za zahradu zpětně účtovat ani vám, ani druhému nájemníkovi. Zpětně tedy rozhodně nic neplaťte. Co se týče nové smlouvy o využívání zahrady, tak vás k jejímu podpisu nemůže nikdo nutit. Je pak otázkou, zdali budete moci zahradu využívat, ale to už záleží na tom, co máte v původní smlouvě o nájmu.

Před 13 lety zemřel můj bratr, v dědickém řízení získal dům jeho jediný syn žijící ve Švýcarsku (byl jsem určen jako správce nemovitosti). Do dnešního dne se o svou nemovitost nepřihlásil (nemovitost je stále napsaná na mého bratra). Chci se zeptat, zda mám na tuto nemovitost nárok, jestli mohu tuto nemovitost vydržet? A pokud nebudu mít nárok, za jak dlouho nemovitost propadne státu?

Asi vás zklamu, ale vydržet jakoukoli věc, včetně nemovitosti, může pouze oprávněný držitel. Oprávněný držitel je ten, kdo je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří. Ve vašem případě se nejedná o držbu, ale pouze o detenci, protože víte, že skutečným vlastníkem nemovitosti nejste. Propadnout nemovitost státu může pouze v případě, že by nebyl žádný dědic. Z toho, co píšete, vyplývá, že dědické řízení po vašem bratrovi nebylo dosud ukončeno. Doporučuji tedy obrátit se na příslušný soud, který dědictví projednával, s podnětem, aby se v řízení pokračovalo. Nevím, jací další dědici přicházejí případně v úvahu, ale pokud by se váš synovec o dědictví nepřihlásil, může se stát, že budete jako další na řadě podle zákonné dědické posloupnosti a předmětná nemovitost připadne na základě rozhodnutí o dědictví do vašeho vlastnictví.

Nedávno mi rodiče darovali rodinný dům. Vše bylo v pořádku. Teď jsem se rozhodl vzít si hypotéku, abych mohl dům zrenovovat, a ozval se mi odhadce s tím, že nemůže provést odhad kvůli tomu, že pozemek před domem není náš. Vyhledali jsme majitele a sjednali ústně částku za prodej pozemku ve výši 250 korun za metr čtvereční s tím, že si geodeta pozvu sám. Poté jsme se domlouvali po telefonu ohledně smlouvy o smlouvě budoucí a majitel pozemku mě upozornil, že dohodnutou částku ruší a chce po mně víc. Zatím neřekl kolik, ale chci se tomu bránit a nevím jak. Nechci, aby po mně pak žádal vysokou částku, protože on moc dobře ví, že ten pozemek nutně potřebuji.

Je mi líto, ale smlouva o převodu nemovitosti musí mít písemnou formu, proto majitel předmětného pozemku není nijak vázán tím, co jste si předběžně domluvili.